Všechno má své „ale“. Islámský stát se pomalu a jistě hroutí. Útoky proti Islámskému státu působí však i další efekt. Z Evropy neodcházejí přívrženci této zrůdné ideologie a zůstávají ukryti na jejím teritoriu.
Je nesmírně těžké porozumět současné situaci v české vládě. Dva největší koaliční partneři se evidentně nenávidí, což nutně musí připomínat poslední „křeče“ Nečasovy vlády.
Podpisy poslanců pod návrh na obnovení trestného činu hanobení prezidenta, vyvolaly ve společnosti opět velmi bouřlivé diskuze. V této souvislosti byla velmi často vzpomínána svoboda slova.
Na jednání vlády dne 16. listopadu je zařazen také bod Vyhodnocení plnění Politiky druhotných surovin České republiky za období 2014–2016. Vláda svým usnesením ze dne 15. září 2014 č.
Když se chce, tak nic nejde, dá se říct o situaci v OKD. Poslanci KSČM se opět snažili zařadit bod týkající se OKD na jednání Poslanecké sněmovny. Bohužel, chyběly tři hlasy.
Noví hejtmani se ještě ani pořádně neusadili na svých židlích a již dochází k vzájemným atakům. Aniž příliš uvažujeme, hodnotíme uplynulé krajské volby a hledáme všechny důvody, abychom nemuseli hodnotit svou vlastní práci.
V našich médiích se může občan dočíst, doslechnout nebo shlédnout téměř cokoli. Mne zasáhla informace, že KSČM udělala „prasárnu“ vůči hnutí ANO 2011 v Ústeckém kraji. Zásadně s tím nesouhlasím. Je to lež. Nevím, co Andrej Babiš „prasárnou“ myslel.
Oslava české státnosti a pomalu a jistě i Mezinárodní den studentstva sklouzávají kvůli některým politikům ke střetům, které si rozhodně nikdo nepřejeme. Dalajlama by měl kázat sblížení, lásku a sounáležitost bez jakýchkoliv agresí a bojů.
Máme tu Halloween, Valentýna, Dny matek, vánočního Santu, spoustu nových svátků či svátků v novém hávu. Ale kupodivu nejsme v Americe nebo nějaké anglosaské zemi, ale v středoevropské kotlině, kde se nachází slovanská země česká.
Nedávno se mi náhodou dostal do rukou letáček jedné nadnárodní výrobní společnosti se sídlem v Mošnově, tedy v mém kraji Moravskoslezském, která nabízela práci.
Lze si jen domýšlet, jak by část veřejnosti na toto prohlášení reagovala. Ihned by se mluvilo o ohrožení demokracie a spustila by se nenávistná hysterie.
Nedávno mi v internetovém prohlížeči vyskočila zpráva, či spíše doporučení, finančních expertů, že každý, kdo se rozhodne odejít do důchodu, by měl mít našetřen alespoň milion korun. Co dodat? Dobrá rada nad zlato! Část obyvatel dle průzkumů s nimi dokonce souhlasí.
Některé rybníky už své výlovy končí, jiné ještě čekají. Rybáři však mají letos vrásky na čele. Přemnožená hejna, zvláště kormoránů, jim ničí především malé ryby, a tak dochází k obrovským ztrátám.
Tak jsme oslavili 28. říjen. Den vzniku samostatného československého státu. Je to trochu paradox. Připomínáme si slavné dny státu, který již neexistuje. A připomínají si to i ti, co společný stát rozbili. Jinou metodou než třeba byla rozbita Jugoslávie, pravda.
Dvojí oslavy založení samostatného československého státu rozhodně neznamenají ukázku demokracie a sounáležitosti, ať už hovoříme o domácí půdě, či zahraničí. Dá se říct, že Michal Horáček zahájil svoji prezidentskou kampaň.
Časopis TÝDEN ve svém vydání z 24. října letošního roku přináší mimo jiné rozhovor s Lukášem Martinem, ředitelem Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Sotva se spočítaly výsledky krajských voleb, pocítili politici některých stran neodolatelné nutkání ve sdělovacích prostředcích vyhlásit, s kým by nechtěli jednat o koalici. A se zápalem v očích sdělovali, že v žádném případě nebudou spolupracovat s KSČM.
O slovo se definitivně přihlásil podzim s vůní deště, spadaného listí a s prokřehlými prsty. Maminka vždy říkala, že to je dušičkový čas. A protože maminky vždy říkají pravdu, nikdy jsem o této skutečnosti nepochyboval.
28. října oslavíme Den vzniku samostatného československého státu. Mnozí se těší na volný den a doufají, že doženou to, co v pracovních dnech nestíhají.
Každou neděli je pro diváky ČT1 připraven publicistický pořad 168 hodin. Tak se stalo i v neděli 23. října. Mezi tématy, které byly připraveny pro poslední díl, nemohla chybět ani otázka událostí kolem návštěvy Dalajlamy v České republice.
