Komentáře

Před několika dny jsme si připomněli 22 let od »humanitárního bombardování« Jugoslávie. Ano, psal se rok 1999 a naše země v dubnu onoho roku vstoupila do paktu NATO.

Zdravotnictví Královéhradeckého kraje má s ročním zpožděním vizi do dalších let. Strategický dokument vznikal celé dlouhé tři roky a prý i za to může koronavirus. Nebývale rozsáhlá analýza z pera exministra L.

Očkování proti Covid-19 je bezesporu jednou z mála cest návratu k dlouho očekávanému běžnému životu.

Nebudu jistě první, kdo na úvod svého zamyšlení uvede, že sobotní večer patřil šokující zprávě, kdy naši nejvyšší ústavní činitelé obvinili Ruskou federaci z aktu státního terorismu vůči České republice.

Za několik dní to bude již 60 let od neúspěšné invaze kubánských exulantů a žoldáků podporovaných a financovaných CIA, rozuměj USA, na Playa Girón.

Školáci se již brzy vrátí do lavic, a to po dlouhé pauze plné chaosu, neustálých změn a jedné velké nejistoty. Moc bych se ale neradovala. Vlastně není vůbec důvod k radosti. Do škol se totiž vrací jen část dětí, ty ostatní si budou muset počkat. 

Zdá se, že v každém televizním pořadu se musí agitovat. Když jsem se v pondělí díval na celkem slušně dělaný seriál Specialisté na televizní stanici Nova, dozvěděl jsem se například, že prý po převratu se k majetku mohli dostat jen »bolševici«.

Máme za sebou svátky jara a počasí připomíná více zimu, a tak abych přišel v době spíše k zamyšlení než k silným výrokům, podělím se s vámi o jednu úvahu, která se i dnešních dnů týká.

Česko se potýká s nedostatkem vakcín proti koronaviru.

Zatímco naše školství se potýká s obrovskými problémy způsobenými pandemií koronaviru, tak se rýsují další velké potíže. Tentokrát však způsobené samotným Ministerstvem školství ČR.

»Komuna bojovala za osvobození všeho pracujícího lidstva, všech uražených a ponížených. Komuna jako průkopnice sociální revoluce si získala sympatie všude, kde trpí a bojuje proletariát.

Celý svět více či méně již rok bojuje s epidemií koronaviru. Lidé jsou nuceni žít uzavření ve svých domácnostech, děti nechodí do škol, mnozí drobní živnostníci přicházejí o svou obživu. Státy, aby udržely klid mezi občany, sahají hluboko do kapes, sypou a sypou.