Zdravotnictví nyní řeší především zajištění péče o covidové pacienty, kapacity nemocnic, zdravotníků i přístrojů a také testování a vakcinace co největšího počtu obyvatel proti Covid‑19. Zabývá se i zvýšenými výdaji na péči spojenou s covidem a samozřejmě také pokud možno bezproblémovým návratem k běžné péči.
Plošné testování antigenními testy je nyní nastaveno nesystémově. U žáků je hrazeno mimo veřejné zdravotní pojištění, u zaměstnavatelů je možnost výběru, jestli testy zaměstnanců zajistí zdravotnické zařízení za celkem vysokou cenu 350 Kč za jeden test hrazený ze základního fondu pojišťoven, nebo si jej zorganizuje zaměstnavatel sám. Pak pojišťovna přispívá 60 Kč na jeden test z fondu prevence, který se ale pro tento účel musí doplnit z fondu základního. Vedle toho se může nechat otestovat z veřejného pojištění samozřejmě každý. Jen pro rok 2021 odhadují pojišťovny tyto náklady přes 10 mld. korun.
Aktuální je příprava případných kompenzací za rok 2021. V ní by mělo být opět pamatováno i na odměny pro zdravotníky. Nejde ale jen o peníze na odměny, je třeba pomoci vyčerpaným lékařům a sestrám například d týdenními lázeňskými pobyty nebo rozvojem psychosociálních intervenčních služeb. Při přípravě na financování roku 2022 jsou zdravotní pojišťovny, a tedy i poskytovatelé zdravotních služeb, zatím ve velké nejistotě. Příjmy z výběru pojistného nyní nastavené výdaje nemohou pokrýt a rezervy pojišťoven budou letos vyčerpány. Je proto nezbytné opět výrazně navýšit platbu za státní pojištěnce pro příští rok minimálně o 500 Kč. Času vládě zbývá přitom velmi málo, v podstatě pouhý měsíc. Zároveň by pomohlo vytvoření státního fondu pro boj s epidemií nemoci COVID‑19. Současně je nutné urychlit očkování a dosáhnout alespoň 70ti procentní proočkovanosti.
Zdravotnická zařízení musí být připravena na pacienty, kteří dosud léčbu ze strachu z infekce zanedbávali nebo kterým byly kvůli přetížení systému covidovými pacienty operace a vyšetření odkládány. Je potřebné se opět vrátit k preventivním prohlídkám, pravidelným kontrolám u ambulantních specialistů, běžné vakcinaci, včasným screeningům a diagnostice. Zanedbání preventivní péče může mít totiž dlouhodobý negativní vliv na celkový zdravotní stav české populace. Zároveň se neobejdeme bez přípravy na případnou další podzimní vlnu tak, abychom ji zvládli bez lockdownu a hlavně bez tisíců zbytečně zemřelých a zatížení systému zdravotnictví. Bude se muset pokračovat i v testování a testy musí financovat stát přímo ze svého rozpočtu. „Poučení z pandemie“ by se mělo odrazit i v některých zásadních změnách, například ve vyhlášce o místní a časové dostupnosti, v úpravě národního i místních pandemických plánů nebo v pokračování reformy primární péče. Právě praktičtí lékaři totiž mají největší potenciál ke zlepšení a udržení zdraví obyvatel, zajišťují rovnost přístupu k péči a díky nim může být zdravotní systém udržitelnější a efektivnější. Výsledkem by měla konečně být skutečně stejná dostupnost zdravotních služeb pro všechny občany, bez ohledu na místo bydliště.
KSČM opakovaně upozorňuje na mnohaleté podfinancování českého zdravotnictví, nepředvídatelnost financování celého systému a s tím související nedostatek zdravotnických pracovníků, především v akutní lůžkové péči. Všechny dlouhodobě neřešené problémy se výrazněji projevily právě při nutnosti zvládnout pandemii Covid – 19. Je nejvyšší čas urychleně jednat a restartovat české zdravotnictví. Koalice pravicových stran, která se chystá vládnout po podzimních volbách, zatím slibuje pouze „více spoluúčasti“ ze strany pacientů v rámci komerčních zdravotnických služeb. Zdraví se ale nedá koupit a nemoc zase prodat.