Krajští zastupitelé loni rozhodli, že nedoporučují, aby elektrárna v Opatovicích nad Labem získala výjimku z emisních limitů, o niž zažádala. O stejnou výjimku zažádala i elektrárna Chvaletice. Obě elektrárny investovaly kolem tří miliard do snižování emisí, aby nakonec zjistily, že nově zavedené evropské limity pro vypouštění rtuti a oxidů dusíku budou po roce 2021 překračovat. Jako poslankyně za Pardubický kraj se na udělení emisních výjimek dívám tak, že je to legislativně možné, pokud jsou splněny podmínky. Zvláště, když do modernizace a ekologizace investovaly obrovské peníze. Nedává smysl, aby tyto investice přišly vniveč. Zároveň obě elektrárny táhnou výrobu elektřiny v Pardubickém kraji. Adekvátní náhrada za ně zatím není a v nejbližší době určitě nebude. Chvaletická elektrárna je navíc pojistkou v případě blackoutu, protože je ve spolupráci s přečerpávací elektrárnou Dlouhé Stráně schopna tzv. startu ze tmy. Proto jsem přesvědčena, že výjimky jsou na místě. Rozhodnutí je ale samozřejmě na příslušných úřednících. O elektrárně Opatovice mají rozhodnout úředníci kraje Vysočina. Pro elektrárnu Chvaletice je určen kraj Olomoucký.
Vadí mi ale tlak některých ministrů, kteří prosazují uhelný útlum už v roce 2033, ačkoliv Uhelná komise, která pracovala zhruba rok a půl a byli v ní zastoupeni politici, odborníci, zástupci regionů i ekologických organizací, doporučila rok 2038. Navíc při splnění řady podmínek, včetně vybudování dostatečné náhrady. Rozhodovat by se mělo na základě faktů. S energetickou bezpečností, cenami pro spotřebitele, ani veřejnými finančními prostředky si není možné zahrávat. Na základě výpočtů, které představilo Ministerstvo životního prostředí ČR je útlum v roce 2033 možný, ale vyšel by o 150 miliard korun dráž. Podle mého názoru by stát rozhodně neměl vyhazovat peníze oknem, zvláště v situaci, kdy je tu pandemie, kterou nikdo nepamatuje a nese s sebou obrovské ekonomické problémy. Navíc 150 miliard korun je téměř cena nového bloku jaderné elektrárny. Pokud se zamyslím nad energetickým mixem, zatím stále dominuje uhlí, které je následováno jádrem. Všechny relevantní analýzy ukazují, že musíme rozšířit jaderné kapacity, postavit nové bloky. Určitě se musí rozvíjet i obnovitelné zdroje, ale s rozumem. Nesmí se opakovat solární tunel. Uhlí bude končit, to je jasné, ale bylo by obrovskou chybou utéct od něj pod tlakem Evropské unie či aktivistů zbrkle. To by totiž odnesli spotřebitelé zdražením elektřiny a tepla. Statisíce lidí si nemůžou dovolit platit více za energie, už dnes trpí energetickou chudobou. Navíc by byla zásadním způsobem ohrožena naše energetická bezpečnost. Obojí je podle mě nepřípustné.