Lékaři v Česku stárnou. Podle propočtů ministerstva zdravotnictví jich do roku 2030 odejde do důchodu až třetina. Nejvyšší věkový průměr mají praktičtí lékaři. Čtyřiceti procentům je víc než 60 let. Hodně podobná situace jako u praktiků je také u pediatrů nebo stomatologů. Tedy je ohrožena tolik proklamovaná primární péče. Znát je to především v pohraničí, například v broumovském výběžku. Řada zde působících lékařů tzv. přesluhuje a noví nepřicházejí. Nepomáhají ani nabídky bytů a nejrůznějších bonusů ze strany obcí. Svoje podpůrné programy mají i zdravotní pojišťovny, ministerstvo zdravotnictví a kraj.
Krajský úřad Královéhradeckého kraje vypsal v posledních dvou letech sedm výběrových řízení, a to ve čtyřech z pěti svých okresů. Nepřihlásil se nikdo. Aktuálně tři tisícovky lidí z Meziměstí na Náchodsku zůstanou úplně bez stomatologa. Manželé zubaři, kteří se o své pacienty starali přes třicet let, končí se svou praxí. Náhrada za ně není, i když se o to radnice snažila více než rok. Každý, kdo zná Náchodsko, dobře ví, že dojíždět do okresního nebo dokonce krajského města za primární péčí, je nemyslitelné. A jako hloupý vtip vyznívá fakt, že některé pojišťovny doporučovaly zoufalým lidem volné zubaře v Králíkách nebo Chlumci nad Cidlinou. Tedy devadesát až sto kilometrů daleko!
O nedostatku lékařů v pohraničních regionech se hovoří již mnoho let. Před časem se věřilo, že se situace zlepší, když konečně změníme systém vzdělávání lékařů. To se nepodařilo. Dalším řešením mělo být navýšení platů a mezd i nabídka různých druhů bonusů. Zase nic. Především mladým lékařům totiž chybí na venkově celkově pochopitelný nedostatek kulturního a sportovního vyžití, společenského života, širší nabídka školního vzdělávání pro jejich děti a pracovních příležitostí pro partnery a partnerky. Krása přírodních, kulturních a historických památek to nemůže nahradit.
KSČM proto navrhuje, kromě všech dosud neúčinných opatření, vznik mobilních, nejen stomatologických ordinací. Další možností, i když pro někoho krajní a kontroverzní, pak je zavedení povinnosti absolventů odpracovat určitou dobu v místech, kde není potřebná zdravotní péče dostupná.