Vláda, s účinností od 1. 7. 2017, schválila navýšení platových tarifů příslušníků bezpečnostních sborů, tedy policistů, hasičů, celníků, příslušníků vězeňské služby, ale také GIBS a dalších. Vláda se chválí, že příslušníkům přidává a jedním dechem dodává, že to bude jedno z nezbytných opatření ke stabilizaci bezpečnostních sborů. Dalšími stabilizačními opatřeními má být zrušení 150 hodin neplacených přesčasů nebo zavedení náborového příspěvku ve výši 30-150 tis. korun pro některé nové příslušníky. To jsou některé z návrhů obsažené ve vládou připravené novele zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, který se nyní projednává ve Sněmovně. Jaká je však realita?
Po drastických škrtech Nečasovo-Kalouskovy vlády roce 2009, kdy došlo k plošnému snížení základních tarifů o 10%, které však bylo u mnoha příslušníků doprovázeno také snížením zvláštních (rizikových) a osobních příplatků, a nezřídka kdy i se snížením služební hodnosti, což znamenalo u některých příslušníků snížení platu až o jednu pětinu, se mnoho příslušníků dostalo do značných finančních problémů, které ve stovkách a tisících případech vedly až k vyhlášení osobního bankrotu. S nástupem této vlády se základní tarify postupně navyšovaly a příslušníkům bylo postupně navraceno to, co bylo odebráno. Na první pohled by se tedy mohlo zdát, že se v červenci bude příslušníkům přidávat, a to celkem podstatně. Pravda to však není. V období od roku 2009 do začátku tohoto roku činila míra inflace 9,8%. Ve stejném období došlo k navýšení základních tarifů o 1,3%. Z toho vyplývá, že za uvedené období došlo k poklesu reálných mezd o 8,5%. Pokud tedy k realizaci navýšení dojde, polepší si příslušníci v reálných mzdách a jen na základních tarifech o 1,5%. U mnoha z nich, z důvodů, které jsem zmínil výše (snížení rizikových a osobních příplatků), budou reálné mzdy i nadále nižší než v roce 2009.
Vláda tedy příslušníkům v podstatě nepřidává, ale navrací mzdy na reálný stav roku 2009. Že toto opatření vlády povede ke stabilizaci bezpečnostních sborů, si také nemyslím, tedy minimálně ne u Policie ČR. Pokud se podíváme na reálná čísla plánovaných a skutečných stavů policistů za první čtvrtletí tohoto roku tak zjistíme, že do služebního poměru byla přijato 273 nových policistů, ale ze služby odešlo 375 policistů. Náborový příspěvek nebude vyplácen plošně, ale jen na vybraná služební místa, zejména v Praze a Středočeském kraji. Příslušník, který náborový příspěvek získá, se bude muset zavázat ke službě státu po dobu nejméně 6 let. Návrh vlády přitom hovořil jen o 4 letech, jako kdyby snad na ministerstvu vnitra ani nevěděli, že do 4 let služby opustí řady policie téměř čtvrtina nastoupivších policistů. Proč asi? Že by služba státu nebyla pro mladé muže a ženy atraktivní? Ano, služba už dávno atraktivní není. Díky nekvalitnímu zákonu došlo k vytvoření policejní šlechty, která se o problémy těch dole, řadových příslušníků zavalených stále novou administrativou a různými interními akty řízení, vůbec nezajímá.
Jaký je tedy závěr? Administrativní zátěž roste každým rokem. Požadavky a restrikce se stupňují. Chybí kvalitní, ale často i základní výstrojní součástky. Balistická ochrana je nedostačující a i proto umírají další policisté. Platové ohodnocení služby vůbec neodpovídá náročnosti a nebezpečnosti těchto povolání! Naproti tomu jsou zde firmy, které nabízí svým zaměstnancům lepší pracovní podmínky, ale hlavně nesrovnatelně lepší finanční ohodnocení práce než stát. Bezpečnostní sbory mají problém, který při nenadálém zhoršení bezpečnostní situace může být problémem nás všech.