Člověk by si řekl, že šikana je záležitostí pouze dětí či studentů, jenže všechno je jinak. Tento fenomén, který nikdo z nás nechce zažít, potkává i dospělé. Většinou se s ním setkávají na svém pracovišti. Mnohdy to začíná zcela nevinně, kdy nadřízený zakazuje i to, na co máme podle zákoníku práce nárok. Podle posledních průzkumů se s šikanou setkává téměř 16 % zaměstnanců a setká se s ní, byť v menší míře, až 38 % lidí. Ne každý si s ní dokáže poradit. Úniky jsou mnohdy různé. Je pravdou, že se mírně změnila atmosféra ve společnosti a lidé více vyhledávají pomoc u psychologů a někdy, když už opravdu neví kudy kam, u právníků.
Jedním z nejhorších řešení je šikanu vůči sobě snášet, se svými problémy se nesvěřit a nechat se dohnat k odchodu ze zaměstnání. Je velký předpoklad, že ten, kdo nastoupí na toto místo, zažije to samé. Nelze se divit dětem, že se s šikanou nerady svěřují a snaží se vše vyřešit samy. V dnešní moderní době tyto negativní jevy přesídlily i na sociální sítě. Odborníci vám dokážou nejen poradit, ale najít i řešení často pro vás zcela tristních situací, které vás provázely dlouhou dobu. Děti většinou hledají důvody, proč nejít do školy. Nejčastěji je to nevolnost. Dospělí, kteří jsou si vědomi svých povinností, však tento prostor nemají. Do práce prostě chodit musí. Při opuštění jednoho zaměstnání najít jiné na stejné či lepší úrovni, je velmi těžké. Proto bychom měli využít všech zákonných možností, jak se s šikanou poprat hned při prvním ataku. Jinak nás totiž její chapadla mohou zcela zničit.