Česko patří společně s Německem k zemím s nejnižší nezaměstnaností. Často tento určitě pozitivní fakt slyšíme z úst premiéra Sobotky. Pan premiér rád sděluje dobré zprávy, a proč ne. Takovou je i skutečnost, že se v uplynulých dvou letech podařilo zaměstnat 200 tisíc lidí. Za špatnou zprávu pokládá vyčerpanost pracovního trhu v některých profesích. „Musíme hledat možnosti, jak najít pracovníky v zahraničí a najít řešení pro příchod pracovníků z Ukrajiny a vydávání pracovních karet“ doplnil Sobotka počátkem října loňského roku. Konečně přiznání, o kterém se mluví hodně, hodně dlouho s veškerou vážností nejen v podnikatelských kruzích. Nezaměstnanost se dále snižuje a to je dobře pro všechny. Hledání, jak naplnit chybějící pracovníky na trhu práce, se ale prakticky nehýbe. Konkrétně v případě Ukrajiny zatím nepomohlo ani personální posílení českých zastupitelských úřadů. Vyřízení žádosti o vízum trvá od šesti do dvanácti měsíců. Ministerstvo vnitra ani ministerstvo zahraničí nevidí ani chybu v systému „vizapoint“(elektronická přihláška k vyřízení pracovního povolení) na českém zastupitelském úřadu na Ukrajině. Tvrdí, že jej sice napadli „superhackeři“ a ti blokují přístup do systému a to je vše. Z mnoha zdrojů je však potvrzeno, že si někdo udělal právě ze zprostředkování přístupu na zastupitelský úřad značně výnosný kšeft. Nejprve to bylo o 500 euro po současných 1500 – 2000 euro. Tyto informace jsou potvrzovány od mnohých přímých uchazečů o pracovní vízum. Nejednou o tom prošly i informace v našem tisku a nedávno se tématem zabývala i reportáž ČT. Zatím je více proklamací, než praktických hmatatelných kroků a výsledků.
Podle prezidenta Svazu průmyslu a obchodu Jaroslava Hanáka chybí v Česku 140 tisíc zaměstnanců. Nedostatek zaměstnanců je ale i v oblasti služeb či zdravotnictví. V současné době jsou již evidentní dopady do výroby mnoha podniků a firem bez rozdílu, zda jde o českou či zahraniční firmu, soukromou či státní podnik. Odmítají zakázky i v lukrativních oborech, kde je vytvářena vyšší přidaná hodnota se značným exportním podílem a pravděpodobná je i možná ztráta trhu. Z důvodu nedostatku pracovních sil jsou odkládány i rozvojové investice. Podniky zoufale shánějí lidi. Zahraniční firmy častěji žádají záruky. Ne každá firma má to štěstí, že podepíše na vládní úrovni memorandum jako například Auto Škoda v případě závodu Kvasiny a následně dva krajské úřady práce pracují v její prospěch z pohledu náboru pracovních sil. Na nedostatek pracovníků v konečném důsledku v dané situaci doplácejí malé firmy v okolí. Tchajwanská firma Foxconn získala od ministerstva výjimku a dělá si nábor v Mongolsku sama a vozí si pracovníky přímo. Další výjimkou je využívání možnosti nerovnoměrného rozvržení pracovní doby jak pro agenturní, tak i pro kmenové zaměstnance. Většina firem je však odkázána na to poprat se s problémy se získáváním pracovníků sama. Úřadu práce nahlásí volné pracovní pozice a vyčkává. Po určité době na neobsazenou pozici může získat i cizince. Ne každý potřebný podnik má možnost řešit zaměstnávání zahraničních pracovníků na přímo, a tak nejčastěji využívá některou ze zprostředkovatelských personálních agentur. Těch máme zaregistrovaných v republice více jak tisíc. Každá česká i zahraniční agentura musí mít povolení ke své činnosti zprostředkování práce. Spokojenost s agenturami je různá, liší se však i formy práce agentur. Dělit je můžeme i na velmi slušné, ale i naopak. V podstatě nám funguji tři typy zprostředkovatelů práce. Personální agentury zaměstnávající Čechy i cizince nabízející i vysoce kvalifikované práce, mají rozšířenou síť poboček po celé republice i v zahraničí. Zahraniční pracovníci zde dostávají stejnou mzdu za srovnatelnou práci jako Češi. Firma platí agentuře marži za personalistickou práci. Za toto zprostředkování inkasují jeden až šest platů pracovníka jako jednorázovou odměnu. Dalším typem jsou agentury tzv. cizinecké, firmy zprostředkovávající práci cizinců určité skupině Slováků, Poláků, Bulharů, Rumunů, či Moldavanů. Tyto agentury „zajišťuji“ zaměstnancům často i další „služby“ mimo zprostředkování, jako překladatele, ubytování, dopravu na pracoviště – pochopitelně za úhradu. Třetí skupinou jsou „skryté agentury“, které nejsou registrovány jako agentury, ale chovají se tak. Pracují jako zprostředkovatelé, kteří si pronajmou výrobní zařízení nebo jeho část, dodávají zaměstnance, pracující jen na pronajatém úseku a jsou placeny za odvedenou práci a pochopitelně si platí „služby“ jako v případě druhé skupiny. V loňském roce dle údajů Asociace pracovních agentur bylo v pracovním procesu na 250 tisíc legálních agenturních zaměstnanců, ale stejný ne-li vyšší počet nelegálních. Přímo se zde nabízí otázka jak je to s odvody sociálního a zdravotního pojištění a s daní z příjmu „nelekalo“. Odpověď je jednoznačná - stát tratí a firma zaměstnávající nelegální pracovníky vydělává. Jak je tedy dodržován Zákoník práce? Peníze neodvede ani zaměstnanec ani firma a ta může dát nelegálnímu zaměstnanci vyšší mzdu. Vznikají tak zákonitě nerovnosti mezi kmenovými a agenturními zaměstnanci. Značnou mediální pozornost a diskusi na sociálních sítích vyvolal v minulých dnech zásah policie v pražském skladu e-snopu Rohlík.cz. V minulosti byly tyto akce zpravidla přecházeny bez velké pozornosti medií i veřejnosti a určitě budou i následovat obdobné akce policie. Policie však koná svoji práci tak, jak jí to ukládá zákon. Následně došlo k vyhoštění 74 Ukrajinců, kterým je tak do EU zakázán vstup na jeden rok. Zcela lidsky je mi těchto vyhoštěných líto. Oni často neznají české a unijní zákony a předpisy. Zodpovědnost tím padá především také na zprostředkovatelské agentury a cílové zaměstnavatele. Zcela jistě byli vedeni dobrou vírou v práci, vydělat si a zabezpečit svou rodinu. Z vlastní zkušenosti vím, že i v Čechách žijí skromně, zbytečně neutrácejí, jsou pracovití, pracovat chtějí i na přesčasech, sobotách a nedělích. Důvodem vyhoštění se stala skutečnost, že měli pracovní víza opravňující je pro práci v Polsku a nebyli vysláni do ČR za účelem dodání konkrétní služby, ale šlo o dodávku zaměstnanců, kteří se zapojili do běžné pracovní činnosti. Tak lze ve stručnosti popsat uvedenou událost. Podle tvrzení šéfa Asociace pracovních agentur je to mezi mnoha velkými firmami běžně rozšířená praxe. Nechci posuzovat, zda jde o rozpory výkladu v zákonech o zaměstnanosti či pobytu cizinců. Zmatky kolem zaměstnávání cizinců komplikují život řadě firem. Firmy jsou situací na trhu a současným stavem legislativního prostředí často dohnány k těmto praktikám. Proč je velmi často orientována pozornost českých firem k polským zprostředkovatelům a chtějí získat chybějící pracovníky oklikou přes Polsko? Možná odpověď se skrývá ve skutečnosti, že pracovní vízum Ukrajinec v Polsku získá do čtrnácti dnů. Za poslední tři roky získalo pracovní vízum na devět set tisíc Ukrajinců. Podle statistik úřadů práce poptávka po pracovnících stále roste. Například v pardubickém kraji na konci února společnosti hledaly 11 000 zaměstnanců. Měsíční nárůst byl za poslední měsíc jeden tisíc pracovních míst. A to ještě začaly sezónní práce zejména ve stavebnictví a zemědělství. Při klesající míře nezaměstnanosti bude získávání pracovníků stále složitějším problémem. A nejedná se pouze o zahraniční pracovníky. Velká poptávka je zvláště po technických profesích napříč všemi obory. Je zcela běžné, že firmy „loví“ u konkurence.
Jak z danou situací dál? Především je nutné rapidně zkrátit dobu vydávání pracovních povolení a nechat se inspirovat i naším severním sousedem, Polskem. Bude nutné navrátit větší vážnost instituci úřadu práce a vrátit se k praktikám, které byly uplatňovány v letech 2007 až 2010, kdy úřady práce společně se zaměstnavateli provedly jisté testování uchazečů o zaměstnání (cizinců) a mohly vydávat pracovní povolení až na dva roky. Na tomto základě a doporučení úřadů práce vydávala Cizinecká policie pracovní víza. Tento proces není rozhodně jednoduchý, ale do budoucna může vést k výraznému zlepšení situace na pracovním trhu. Česko již více jak dva roky pomáhá desítkami miliónů korun Ukrajině. Ministr zahraničí Zaorálek bude v dohledné době na vládě doporučovat prodloužení této pomoci. Vhodné by jistě bylo i to, aby doporučil vládě rapidní zkrácení a urychlení procesů při udělování pracovních víz. Výraznější zaměstnávání ukrajinských pracovníků by bylo účinnou formou pomoci Ukrajincům ve složité ekonomické situaci. Pozitivně by to ovlivnilo i situaci na trhu práce v ČR.
Úlohou české strany jako hostitelské země je kontrolovat dodržování zásad srovnatelných mzdových a pracovních podmínek zahraničních pracovníků. Měli bychom zamezit obcházení odvodů na sociálním a zdravotním pojištění a vybírání záloh na daň z příjmu.
Česká společnost je často osočována z xenofobie a nesnášenlivosti k cizincům. Vyjádření mnoha diskutujících na sociálních sítích mě však přesvědčilo o tom, že naši lidé mají dobrý vztah k zaměstnávání pracovníků z kulturně a jazykově nám blízkých zemí, oceňují to, že tito zahraniční zaměstnanci často vykonávají práce, o které není mezi Čechy zájem, a často nemají námitek proti jejich zaměstnávání při dodržování rovného přístupu.