Komentáře

Každý chce zanechat v prachu dějin svou stopu. Jde ale o to, zda bude zřetelná a lidé ji budou chtít následovat, nebo rozmazaná, připomínající spíše kaluž špíny.

Včera uplynulo sedmdesát sedm let od vyvraždění a zničení středočeské obce Lidice německými nacisty. Krátce na to následovala další česká obec Ležáky na východě Čech. Nešlo o jediné obce, které běsnící fašismus hrůzným způsobem vymazal z mapy světa.

Směrnice o nekalých obchodních praktikách, která měla s konečnou platností zakázat dvojí kvalitu nejenom potravin, ale i ostatního zboží, je díky neústupnosti některých členských států EU (Německa a Rakouska) a zásahu Evropské komise pro naše dozorové orgány nepou

Sjezd sudetských Němců v České republice si přeje Horst Seehofer, německý ministr vnitra. Je k tomu prý třeba pozvání některého z měst v České republice. Nezklamal opět Daniel Herman, který letos v Řezně složil poklonu tomuto srazu těch, jež naše předky vyhnali v minulosti z domovů.

V pátek odpoledne 31. května jsem se stal účastníkem události, která měla šťastný konec. Starší paní, která procházela blanenskou zámeckou zahradou narazila na zhruba 2letého chlapce.

Rychlým krokem se blíží jednání zastupitelstva Zlínského kraje, na kterém se má schvalovat, či možná raději neschvalovat, výstavba nové krajské nemocnice.  Monstr projekt, který si naplánoval hejtman Čunek a jeho pár věrných.

Nedávno jsme mohli v České televizi shlédnout tři tragické příběhy pacientů a jejich rodin, které nás všechny hluboce zasáhly.

Jak je vidět, lidé čtou hodně. Ovšem místo beletrie je zajímají spíše denní zprávy.

Jedny skončily a máme před sebou volby do krajských zastupitelstev a Senátu. Rozhodující pro jejich výsledek je vždy práce. Je to na nás všech. Nelze počítat s tím, že k datu x začne kampaň a lidé během měsíce pochopí, že vše je vlastně růžové.

Na kulturním moři zuří opět bouře. Na plovoucí instituce neprší chybějící finance na živou kulturu, na obnovu památek, ale fouká silný vítr v oblasti personální.

Máme za sebou mistrovství světa v hokeji. Pro Českou televizi to byla i doba na propagandu. Ovlivní se co nejvíce lidí, a zvláště mladších, kteří jinak se třeba na pořady ČT dívají výjimečně.

Snaha o zlepšování životních podmínek obyčejných lidí je něco, co je neoddělitelně spjato s politikou KSČM a málokdo o tom může pochybovat. Růst důchodů, minimální mzdy nebo třeba obrana bezplatného školství a zdravotnictví byly vždy věci, za které jsme se nebáli poprat.