Z. Maršíček: Česká republika a problematika imigrace

14. 3. 2017

Česká republika je součástí Evropy a trvalému přílivu imigrantů se ani v budoucnu jistě nevyhne. Události nasvědčují tomu, že i v České republice může dojít k imigrační vlně velkého rozsahu.  Nelze předpokládat, že cizinci, kteří přišli o možnost legálního pracovního výdělku, se budou automaticky vracet do svých domovských zemí. Zejména u některých státních příslušností bude s ohledem na vysoké zadlužení v zemi původu jejich snahou nadále setrvat na území České republiky. Jejich sociální situace bude značně neutěšená a tyto osoby se budou pohybovat na hranici legality a pod hranicí chudoby. Část těchto osob se bude snažit migrovat do dalších zemí Evropské unie. Převážná většina (70 až 80 %) těchto osob se bude snažit o zajištění legálního pobytu na území České republiky jiným způsobem. Protiprávní snahy spojené s obcházením imigrační legislativy nevyjímaje. Řada z těchto osob bude vržena na nelegální trh práce, což v případě propouštění českých občanů z práce a jejich nahrazováním nelegálně zaměstnávanými cizinci může vyvolat sociální a národnostní napětí, včetně zvýšení xenofobních a rasistických nálad mezi obyvatelstvem regionů výrazně postižených nezaměstnaností.

Určitá část (10 až 15 %) těchto osob bude absorbována zločineckým prostředím, což povede k novému dělení sfér vlivu zločineckých organizací působících na území České republiky a k nárůstu trestné činnosti. Cizinci se na trestné činnosti podíleli v roce 2016 zhruba 7 procenty všech případů. Policisté se budou muset více v nastávajícím období  věnovat migraci a zejména převaděčům. Je proto nezbytné najít způsob, jak vyřešit stabilizaci propuštěných zahraničních pracovníků, aby se nestali součástí kriminálních struktur, a v případě těch, kteří jsou pro český legální trh práce neperspektivní, urychleně vytvořit podmínky pro jejich návrat do země původu.

Situaci nijak neusnadňuje, ale naopak ji pro stát činí náročnější, neodpovědný přístup některých agentur práce, které zahraniční pracovníky do České republiky dovezly a bez ohledu na současnou situaci stále dovážejí. Přestože tyto subjekty inkasují vysoké zisky za zprostředkování zaměstnání (v podobě plateb jak od zahraničních pracovníků samotných, tak i od podniků, které si je objednaly), nevzniká jim příchodem cizince na území a zejména jeho propuštěním žádná odpovědnost ani povinnost podílet se na řešení případných důsledků.  Existují také informace, že přes území naší republiky může probíhat komunikace osob podporující terorismus. Jednou z důležitých oblastí boje proti terorismu je důsledná informovanost o pohybu některých cizích státních příslušníků na našem území, zejména z rizikových oblastí.

Případná nadměrná pozitivní diskriminace běženců ze strany vlády může vést k nárůstu xenofobie, mezi kulturních konfliktů a nárůstu popularity pravicových nacionalistických subjektů. KSČM považuje za zásadní, aby EU, a tedy i ČR, přijala odpovědnost za regulaci migrace a nepřenášela ji na okolní země sousedící s EU. Je přesvědčena, že ČR by měla podporovat revizi společného evropského azylového systému EU v tom smyslu, aby země na vnější hranici EU nebyly nepřiměřeně vystaveny velkému počtu uprchlíků, a současně, aby pronásledované osoby měly zajištěno bezpečí a poskytnutí mezinárodní ochrany nejlépe v té zemi EU, kde mají vazby důležité pro úspěšnou a rychlou integraci. KSČM považuje za zásadní bránit individuální lidská práva uprchlíků, dle čl. 31 Ženevské úmluvy. Požaduje za důležité kontinuálně podporovat uprchlíky v zemích původu, či blízkém sousedství. KSČM integraci chápe jako dynamický, obousměrný proces vzájemného při­způsobování se všech obyvatel s migrantským a nemigrantským původem. Požaduje za důležité migrujícím občanům nabídnout dostupnost evropského sociálního systému pro občany EU a jejich rodinné příslušníky.

Autor: 
Zdeněk Maršíček, stínový ministr vnitra za KSČM.
Zdroj: 
Mediální úsek ÚV KSČM

Články

.