V poslední době jsme svědky rozladění řidičů ve veřejné autobusové dopravě. I z toho důvodu je na tento týden nahlášena stávka řidičů. Kraje ve snaze minimalizovat náklady na ujetý kilometr autobusu vypisují soutěže na dopravce v kraji či v rámci integrovaných dopravních systémů. Je to dobrá cesta? Z počátku se tento směr mnohým politikům zdál jako skvělý. Musím přiznat, že mně, jako levicové političce a absolventce dopravní fakulty, se to nezdálo již od počátku působení ve sněmovně. Již v minulém volebním období dopravci bili na poplach. Už tehdy v roce 2012 jsem se sešla a dále komunikovala s dopravci, kteří mi již tehdy vysvětlovali, že současný stav je pro ně likvidační, že nemají šanci obnovovat vozový park a řádně platit dopravce.
Od té doby v podstatě veřejné autority nekonají nic pozitivního. Nyní, kdy se stanovuje „minimální“ mzda pro řidiče, již nikdo nedomýšlí, kde na to mají dopravci vzít.
Při zběžné kalkulaci víme, že řidič v linkovém autobuse musí ujet za den 300-350 km, což při jeho mzdě 100 Kč/hod (ne všichni to tak mají, v některých firmách jsou nuceni jezdit a ještě vloni jezdili za 75 Kč/hod) a osmihodinové pracovní době činí 800Kč za směnu a s odvody zaměstnavatele to je 1072 Kč. Z těchto údajů víme, že mzdové náklady na ujetý kilometr jsou zhruba 3,57 Kč/km. Dalo by se říci, že navýšení mzdy o 10 Kč/hod znamená zhruba navýšení nákladů o 36 haléřů. Což v rámci soutěže může být klíčová částka.
Z toho plyne, že dopravce potřebuje dodatečný příjem. Nebo májí zanedbávat obměnu vozového parku? Opravdu je měřítkem kvality dopravy nejnižší cena? Neměla by se brát v potaz i hrubá mzda řidičů? Nebo chceme jít směrem ke zhoršování dopravních služeb?
Bude před tímto ministerstvo a kraje dále strkat hlavu do písku, stejně jako tomu je při sjednocování jízdného například v železniční dopravě?