Jsou události, které plní vysílací čas televizí a stránky novin a jsou události, o kterých se nic moc nedozvíme. A tak se asi pod dojmem projednávání významných záležitostí, týkajících se např. smlouvy CETA mezi EU a Kanadou, popřípadě tolik medializovaného zákona o národních parcích, zcela vytratila z hledáčku mainstreamu informace z prostředí ministerstva obrany.
Teprve podle informací převzatých z německého tisku se široká veřejnost dozvěděla, že jedna vojenská brigáda česká a jedna rumunská budou nově spadat pod německé velení. K podpisu dohody, která byla údajně připravována už delší dobu mezi štáby Bundeswehru a AČR, prý opravdu nakonec došlo. Teprve poté se začala o celou záležitost zajímat česká média hlavního proudu. A tak pan ministr Stropnický v podstatě z donucení předal novinářům znění smlouvy a tím měla být, dle jeho názoru, celá věc vyřešena s tím, že česká 4. brigáda rychlého nasazení přeci zůstane pod českým velením. Toto stanovisko převzal novinářský mainstream a na serveru iDnes.cz patřící do mediální skupiny Agrofertu pana Babiše došlo dokonce k tomu, že redaktor Jan Wirnitzer označil Martina Kollera, který o celé věci mezi prvními informoval v Parlamentních listech, za udavače komunistické kontrarozvědky.
Když se ale na smlouvu podíváme, zjistíme, že vlastně vůbec nejde o standardní smlouvu, ale snad o pouhý dopis o záměru, který začleňuje brigádu pod německý Bundeswehr na základě „porozumění“! Bundeswehr tak získává velení nad brigádou, ale bez jakýchkoliv smluvnich limitů a právních omezení. Takže je celá situace z právního hlediska ještě mnohem horší, než kdyby se jednalo o regulérní smlouvu schválenou parlamentem. V dopise se hovoří o „přidružení“ (affiliation) 4. brigády ze Žatce do struktur německé 10. obrněné divize bavorského Veitshöchheimu, a i když není nikde v dopise psáno, kdo komu bude nebo nebude velet, každému vojákovi je jasné, že když je brigáda začleněna do většího útvaru, tedy do divize, tak je řetěz velení zkrátka pevně a jasně daný.
Pan ministr Stropnický se tedy zřejmě opět vtělil dle Stanislavského herecké metody do role „ministra“, jen asi zapomněl kterého státu! Po tomto víkendu a celostátním sněmu ANO to však chápu. Zkouší nyní na svou novou životní roli, roli prezidenta České republiky. Proto své minulé angažmá v roli ministra obrany již nepovažuje za tolik důležité, jinak si tuto skutečnost nedokážu vysvětlit.
A tak asi nejen já vidím velmi nebezpečný precedent ve snaze některých skupin a jednotlivců o omezení pravomoci parlamentu ve vztahu k angažmá naší armády v zahraničí.