Už se to dá počítat na roky, kdy ministerstvo životního prostředí pod vedením pana ministra Richarda Brabce vytyčilo jako jeden z prioritních cílů svého ministerstva, přijetí novely zákona o odpadech. Bohužel, po letech můžeme konstatovat, že se novely tohoto opravdu zásadního a důležitého zákona, s velkou pravděpodobností do konce volebního období ani nedočkáme.
Několik měsíců trvající práce na tomto zákoně vzala, alespoň to tak vypadá, prozatím za své. Jak bylo avizováno a na několika pracovních jednáních a kulatých stolech dokonce představeno, mělo jít opravdu o významnou změnu. Problematika odpadů se totiž měla, a snad tedy ještě i má, řešit dvěma zákony – zákonem o odpadech a druhým, samostatným, zákonem o výrobcích s ukončenou životností. Jenže pan ministr sice míní, ale pan ministr také mění. Oba zákony měly být předloženy poslanecké sněmovně již před více než dvěma lety. Zákony, na které čekají především zástupci měst a obcí. Na ty totiž bude mít změna legislativy zásadní dopad.
Dle EU bude od roku 2024 významně omezena možnost skládkování. Mile mě překvapilo, jak starostové přistupují k problematice odpadů zodpovědně a za to jim patří velký dík. Jak se ale mají chystat na změny, které nás doběhnou, když stále neví, jakým směrem se bude naše legislativa v oblasti nakládání s odpady ubírat? Třídění odpadů má vzrůstající charakter a je vidět, že se v odpadovém hospodářství udělal kus práce, ale pořád nejsme na změny připraveni. Problémy s „uplatněním“ vytříděného odpadu přetrvávají, nevíme, zda budeme muset budovat nové spalovny nebo zda postačí zvýšení kapacit těch současných, a co s odpady, které nepůjdou vytřídit ani energeticky využít? Zůstává spousta otázek a ministerstvo není schopno dát odpovědi. Pan ministr by si měl uvědomit, že opětovným odložením projednání zákona o odpadech znepříjemnil život zejména představitelům samospráv a měl by začít makat.