Doba je plná zvratů, o tom nepochybuje nikdo. Ještě v prosinci to vypadalo na rozpoutání studené války mezi USA a ČLR. To, když Donald Trump přijal telefonát tzv. tchajwanské prezidentky, která mu gratulovala ke zvolení. Nový americký prezident se dokonce pustil do otevřené kritiky měnové politiky Pekingu, asi ještě neznal reálný stav, který mu B. Obama zanechal. Kritizoval i čínskou vojenskou přítomnost v Jihočínském moři. Teď ale Trump zařadil zpátečku a hledá si cestu k ČLR. Dokonce již telefonicky hovořil se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem, kterého prý ujistil, že bude respektovat politiku jedné Číny, ačkoliv ji dříve zpochybňoval. Oba páni prezidenti si pak slíbili vzájemnou návštěvu.
Někdo může nad touto radikální změnou Trumpovy politiky vůči ČLR nevěřícně kroutit hlavou. Stačí si však uvědomit jeden zásadní fakt, a sice to, že ČLR je největším zahraničním věřitelem USA. Zbrklé reakce Americe ani nikomu jinému nepomohou a pan prezident si to zřejmě postupně uvědomuje. Stejně tak si je vědom, která z těchto dvou zemí je věřitelem a která dlužníkem.
Pro Ameriku je prostě lepší mít s Čínou dobré vztahy a udržovat je. Bílý dům čeká mnoho práce, aby si čínského partnera udobřil a zapomnělo se na Trumpovy neuvážené kroky, které často připomínají onoho slona v porcelánu. Nebo to má ještě jiný rozměr, který plyne z toho, že tak jako tak vícepolární svět má pevné tři body, a to jsou ČLR, USA a RF. Tak co, Mr. Trump?!