Vláda dnes odsouhlasila návrh na ochranu oznamovatelů korupčního jednání (tzv. whistleblowerů), který připravil ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD). Ve sněmovně je už ale také poslanecký návrh ministra financí Andreje Babiše (ANO), který problematiku řeší jiným způsobem.
Předpisy by, podle Chvojkova návrhu, měly obsahovat ustanovení, podle něhož zaměstnavatel či služební orgán nesmí zaměstnance postihovat nebo znevýhodňovat proto, že „učinil na základě důvěryhodných skutečností trestní oznámení nebo oznámení o podezření ze spáchání přestupku nebo kárného, disciplinárního nebo jiného správního deliktu“. Počítá se i s přenesením důkazního břemene na zaměstnavatele při soudních sporech ohledně oznámení.
Stínový ministr spravedlnosti KSČM Stanislav Grospič není velkým příznivcem principu speciální ochrany oznamovatelů. „Jsem si vědom toho, že za určitých podmínek může podobný návrh pomoci odhalovat korupci. Na druhou stranu se velmi snadno v praxi může minout účinkem, vymknout se kontrole a být nebezpečný. Dokonce může korupci v něčem posilovat,“ varoval Grospič. Přesto neříká návrhům Chvojky a Babiše – o nichž předpokládá, že budou projednávány ve sněmovně najednou - definitivní NE. „Máme odstup, jsme opatrní, ale uvidíme, jak budou návrhy projednávány, a jak vláda bude komunikovat,“ naznačil Grospič, že komunisté jsou otevřeni nějakému kompromisu.
Vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) doufá v to, že po debatě ve sněmovně se Chvojkův i Babišův návrh „protnou“ tak, aby „právní úprava byla hratelná“.
Novinku jako celek odmítá Českomoravská konfederace odborových svazů, která tvrdí, že stávající úprava je dostačující. Nutnost legislativního řešení ochrany whistleblowerů zpochybňují i zaměstnavatelé a tvrdí, že aktuální předpisy jsou funkční a osvědčené.