Lidé, kteří se musí postarat o vážně nemocné příbuzné, by mohli mít na péči až tříměsíční placené ošetřovatelské volno. Dnes to schválila vláda. Hnutí ANO však prosadilo, že s volnem bude muset souhlasit zaměstnavatel.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) řekla, že změkčení jejího návrhu jí nevadí. „Na české poměry může souhlas zaměstnavatele být velká komplikace. Hlavní ale je uvést to do praxe. Když se uvidí, že zaměstnavatelé dělají naschvály a nechtějí zaměstnance pustit, tak se ten zákon může vždycky na základě tlaku lidí změnit,“ uvedla po jednání vlády.
Lidé, kteří se musí postarat o příbuzné s vážnou nemocí či po úrazu, by si podle návrhu mohli vzít volno až na 90 dní, z nemocenského pojištění by mohli dostávat 60 procent základu svého příjmu. Stejný model funguje v Rakousku.
Novelu zákona nyní posoudí sněmovna. S návrhem mají velký problém ODS a TOP 09. KSČM ho spíše vítá. „Chceme, aby podobná možnost v zákoně byla, a v zásadě s návrhem souhlasíme. Mnozí lidé si kvůli pečování musejí brát neplacené volno, nebo dokonce dávat výpověď, a mnohé rodiny to již finančně zruinovalo,“ řekla stínová ministryně práce a sociálních věcí Hana Aulická Jírovcová. Komunisté podle ní ale od počátku vnímali i určitou ošemetnost návrhu. „Měli jsme pochopitelně obavy, jak to přijmou zaměstnavatelé, neboť si uvědomujeme, že odchod zaměstnance na tři měsíce je značný personální výpadek, který si ne každý může dovolit. Jestliže vláda našla kompromis v tom, že zaměstnavatel bude muset s volnem souhlasit, je to ke zvážení. Možná se nám ale ve sněmovně podaří zákon ještě lépe vyladit,“ uvedla Aulická Jírovcová, byť dodala, že návrh takového druhu asi nepůjde nikdy vyvážit natolik, aby vyhovoval plně jak zaměstnavatelům, tak zaměstnancům.
Volno by si, dle návrhu, mohli vzít lidé s nemocenským pojištěním na péči o člověka, který strávil aspoň týden v nemocnici a podle lékařů by potřeboval minimálně ještě měsíc opatrování. Týkalo by se to například lidí po vážných úrazech, po mozkové příhodě, operacích či s rakovinou a jinou těžkou nemocí. Postarat by se mohli synové, dcery, vnoučata, manželé a manželky, prarodiče, registrovaní partneři a partnerky, druhové a družky, ale i sourozenci, zeťové a snachy či synovci a neteře. Mohly by to být i ti, kteří nejsou příbuznými, ale bydlí s ošetřovaným. Ministerstvo široký okruh pečujících zdůvodnilo tím, že by rodiny měly mít možnost vybrat si pro sebe nejlepší variantu péče.
Ročně by si, podle analýzy ministerstva, volno vybralo asi 30 000 lidí. Stálo by to kolem 1,8 miliardy korun. Suma zahrnuje nejen výdaje na ošetřovné z nemocenského pojištění, ale i výpadek u daní a sociálních odvodů. O 242 milionů ročně by pak přišlo zdravotní pojištění.