Obce, na jejichž katastrálním území se nachází úložiště radioaktivních odpadů, si finančně polepší. Včera o tom rozhodla vláda. Ke zvýšení poplatku za úložiště stačí její nařízení.
Příspěvek pro obce činí v současnosti čtyři miliony korun ročně. Nově budou mít obce kromě toho nárok i na příspěvek 10 000 Kč za každý metr krychlový odpadu uloženého v daném roce.
Stínový ministr průmyslu KSČM Pavel Hojda toto rozhodnutí ocenil. „Je to jediná cesta. Ukládání jaderného odpadu vyvolává v mnoha lidech jakousi fóbii. Ta je sice zbytečná, protože dobře zabezpečené úložiště může obcím spíše prospět, například tvorbou pracovních míst, ale pokud vláda nepřijde s dalšími stimulacemi a bonusy, převládnou v lokálních debatách iracionální hlasy o riziku rakoviny či kontaminaci spodních vod,“ myslí si Hojda.
Nízkoaktivní odpady z jaderné energetiky se v ČR ukládají v povrchovém úložišti v areálu Jaderné elektrárny Dukovany, které leží v katastru obce Rouchovany. Zneškodnění nízkoaktivních odpadů z průmyslu, výzkumu a zdravotnictví pak řeší úložiště Richard u Litoměřic a Bratrství u Jáchymova. Platby za ukládání radioaktivního odpadu jsou příjmem takzvaného jaderného účtu, ze kterého získává prostředky Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO).
SÚRAO má v plánu v ČR postavit i takzvané hlubinné úložiště, jeho spuštění předpokládá v roce 2065. Záměr vyvolává řadu sporů, zástupci většiny vytipovaných obcí s ním nesouhlasí. Průzkum potenciálních lokalit se týká Čertovky na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březového potoka poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdalény na Táborsku, Čihadla na Jindřichohradecku, Hrádku na Jihlavsku, Horky na Třebíčsku a Kraví Hory na Žďársku.
Vláda počítá s navýšením finančních kompenzací i těmto obcím, v jejichž katastru SÚRAO provádí teprve průzkum. Z 0,30 Kč na 0,40 Kč se má ale zvýšit kompenzace, kterou obce získávají za každý metr čtvereční svého katastru v průzkumném území.