Vláda schválila koncepci nákladní dopravy pro roky 2017 až 2023. Podle KSČM je však koncepce nerealistická. Navíc málo klade důraz na rozvoj železnice a infrastruktury.
Koncepce chce řešit přetíženost některých tratí. Nákladní vlaky mají problém se vejít například na trať mezi Prahou, Českou Třebovou a Ostravou, kde si v osobní dopravě konkuruje trojice železničních společností. Situaci má zlepšit Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), a to lepším plánováním odjezdů osobních vlaků nebo zlevněním poplatků za užití souběžných a méně využívaných tratí.
Dokument také určuje železniční i silniční dopravní stavby, jejichž vznik je třeba v uvedeném období zajistit. Mezi prioritními stavbami je například zvýšení kapacity trati mezi Chocní a Ústím nad Orlicí. Ministerstvo také navrhlo posoudit možnost propojit levobřežní a pravobřežní železniční labskou trať mezi Litoměřicemi a Mělníkem. To by umožnilo využít nákladní obchvat Prahy i pro nákladní vlaky vedené po levobřežní trati, například pro vlaky kombinované dopravy obsluhující terminál Lovosice. V silniční dopravě úřad stanovil jako klíčové dokončení Pražského okruhu, dálnice D35 v úseku z Opatovic nad Labem do Mohelnice, dálnice D3 do jižních Čech a D7 spojující hlavní město s Chomutovem. V říční dopravě je prioritou stavba plavebního stupně Děčín.
Stínový ministr dopravy KSČM Karel Šidlo poslouchal detaily vládní koncepce s rozpaky. „Základem koncepce nákladní dopravy by podle mne mělo být jednoznačné preferování železniční dopravy. To ve vládním materiálu nevidím. Druhá základní teze: Bez rozvoje infrastruktury a investic do ní nelze dosáhnout ničeho,“ řekl Šidlo. Řada věcí z vládní koncepce je dle Šidla navíc nerealizovatelná. Stínový ministr kupříkladu nerozumí tomu, jak chce vláda popsanými kroky řešit přetíženost jmenovaných tratí. „Žádnými změnami v jízdním řádu ten problém nevyřeší. Kapacitu těchto tratí za současných pravidel nelze nevyčerpat. Jediným řešením je stavba nových vysokorychlostních tratí, na něž by se převedla stávající osobní doprava, a staré tratě by se uvolnily pro dopravu nákladní,“ vysvětlil Šidlo. Podle něj vláda také nebere v potaz, že pokroku, například při Labi, mnohdy brání zájmové skupiny automobilových dopravců i německých plavebních a železničních společností. Některé věci mu v koncepci chybějí zcela. „Například povinná připojení výrobních podniků na železniční vlečky. Nebo vůle přenést kamionovou dopravu na železnici a s tím související nutná stavba přepravních terminálů – to vše podmíněno změnami v mýtném systému, pochopitelně,“ uvedl Šidlo.