Není nad to sdělovat si své pocity a obavy prostřednictvím veřejného prostoru. Sociální sítě nám umožňují poznat i to, co bychom mnohdy vědět nechtěli. Nedávno jsme se dozvěděli, že sociální demokraté ztrácí sebevědomí, že mají vnitřní spory a pnutí a že jim schází vůle po vítězství. Jen o kousek dál nám však sdělili, že jsou jediná politická strana, která dokáže ministra financí Babiše porazit. A tak si členové této strany v dopise zaslaném volebním manažerem přečetli trochu deprese, trochu naděje a nějaké to odsouzení, když si někdo dovolí vyjádřit se proti vůli vedení.
Stranická demokracie zřejmě má své hranice. Dalo by se říct, že oranžová ČSSD prožívá fascinaci Babišem. Pocit z toho, že jsou ve stínu, si ovšem zavinili sami. A tak často nevěřícně kroutíme hlavami nad tím, jak kdysi mocná strana padá s volebními preferencemi, které naopak hnutí ANO narůstají.
Není dobré paušalizovat. Ne vše je pouze špatné, či dobré. Bylo by poučné, aby se ČSSD a její poslanci podívali na svá minulá hlasování v Poslanecké sněmovně, kdy návrhy zákonů či jejich úpravy, jež navrhovali poslanci KSČM, nepodpořili a zavzpomínali i na to, jak dopadly jejich sliby v rámci církevních restitucí.
Kdyby vždy jednali podle svých volebních slibů, nemuseli by dnes mít strach z toho, že skončí až za Babišovým ANO.