Papežštější než papež. I to se dá říct o požadavcích ministerstva školství, které specifikuje nová vyhláška na potraviny, jež lze prodávat ve školách a školních zařízeních. Již dlouhou dobu vyvolává řadu diskuzí, a to jak z řad rodičů, tak i učitelů. Pozadu nezůstali ani středoškoláci a ozývají se i prodávající ve školních bufetech.
Ano, jistě, záleží nám na zdraví dětí i na tom, aby si do života nesly správné návyky. Kdysi to bývalo jednoduché. Byl menší shon, jestliže matka pracovala, o děti se většinou starali prarodiče. Dítko odcházelo do školy řádně nasnídáno a se svačinou v aktovce. Doba se změnila a dnešní prarodiče jsou ještě v aktivním věku. Dítě tak musí rodiče odvést do školní družiny velmi brzy, aby včas stihli svůj nástup do zaměstnání. Pro mnohé je tedy řešením, aby si dítě svačinu a někdy i snídani koupilo ve škole. Pokud toto poměrně striktní nařízení dosáhne svého cíle a školní prodejny zmizí, tak dojde k tomu, že děti si nakoupí své svačiny v obchodech či stáncích cestou do školy. A jsme opět tam, kde jsme byli. Ani já sama si nedovedu představit, že by děti občas nedostaly čokoládu, oplatky či nějaký ten nedoporučovaný nápoj. Hranolky a kečup doslova milují. A nejde jen o sladkosti. Děti si rády pochutnají na jogurtu nebo obložené housce. Bohužel i některé jogurty neodpovídají zmíněné vyhlášce. Množství cukru, tuku a soli určilo ministerstvo zdravotnictví na základě parametrů Světové zdravotnické organizace. A tak nejen zmíněné jogurty, ale i mnoho druhů pečiva, sýrů a dalších oblíbených dětských pochoutek vzalo za své.
Co bude dál? Dá se to lehce odhadnout. Školní jídelny. Věřme jen, že úprava bude rozumná a my nebudeme přemýšlet o tom, zda naše dítě oběd sní, či ne. Říkám si, co všechno nás může ještě potkat. Snad nám nebudou úředníci ministerstev určovat, jak máme děti stravovat doma. Každý z rodičů by pro své dítě udělal vždy to nejlepší a rozhodně nemá zájem pokřivit jeho stravovací návyky, které se právě v dětství formují i pro další život. Čeho je ale moc i v rámci dobrých úmyslů, může někdy více uškodit, nežli pomoci. Proto se snažme všichni vést děti ke zdravému životnímu stylu, ale uplatněme i notnou dávku tolerance, která jim umožní prožít školní léta v klidu a pohodě.