Vyhláška 282 o požadavcích na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních vyvolala řadu emocí nejen ze strany rodičů a pedagogických pracovníků, ale také široké veřejnosti, protože vedla k zániku většiny školních bufetů. Toto opatření ohledně doplňkového stravování ve školách má podporovat zdravý životní styl a snižovat dětskou obezitu. Podle studie bývalého ministra zdravotnictví Němečka je obézní až pětina hochů a deset procent dívek.
Odpovědi na otázky, které v této souvislosti vyvstaly, nejsou zcela jednoznačné, proto jsem se rozhodl seznámit se touto problematikou v praxi jedné velké základní školy. Dle mého odhadu navštěvuje školní bufet asi jen 20 až 30 % žáků. Myslel jsem si, že je toto procento mnohem vyšší.
Neoddiskutovatelná je ta skutečnost, že za ideální stav považuji ten, kdy dítě přijde do školy nasnídané, přinese si z domu připravenou svačinu a v poledne poobědvá ve školní jídelně. Tímto způsobem jsem prožil celá svá školní léta nejen já. Rodiče tak mohou lépe regulovat, co dítě sní, protože svačinu připraví s ohledem na složení snídaně a školního oběda a sníží tak riziko nevhodného „dojídání se“ mezi hlavními jídly. Domácí svačina také samozřejmě vyjde mnohem levněji, než hotová svačina kupovaná ve škole.
Sami provozovatelé školních bufetů neskrývají, že si u nich děti před vyučováním nebo o přestávkách kupují sladkosti. A na tomto sortimentu samozřejmě také nejvíce vydělávají, protože nejsou zaměstnanci školy, ale živnostníky a bufety provozují jako zdroj své obživy. Zdravé potraviny nejsou u dětí tolik žádané a jsou pro ně drahé. A tak provozovatelé bufetů argumentují hlavně tím, že si děti nepůjdou pro svačinky a pití do školního bufetu, ale do prodejen poblíž škol, kde si koupí zakázané sladkosti, kvůli kterým oni musejí ukončit svůj provoz.
Vyhláška, která reguluje, co se smí a nesmí ve školách prodávat je poměrně přísná. Limity pro obsah cukru, tuku a soli stanovilo ministerstvo zdravotnictví na základě doporučení Světové zdravotnické organizace. K vyhlášce vydalo ještě metodické doporučení, v němž jsou uvedeny přípustné tolerance výživových hodnot. Do těch se nevejde většina běžně prodávaného zboží, včetně mnoha druhů obyčejného pečiva, sýrů či jogurtů.
Kromě tohoto opatření ohledně doplňkového stravování ve školách se chce letos ministerstvo zdravotnictví zaměřit, co se týká kvality a skladby potravin, na školní jídelny. Doufám jen, že to bude s rozumem v hrsti tak, abychom pro nezájem strávníků nerušili časem i školní jídelny.