V předdveří letošního adventu, to jest období, které v minulosti bylo postní a během kterého byly zakázány veškeré zábavy, tanec a zpěv, dnes pro upřímně věřící období rozjímání a dobročinnosti, pro konzumenty doba velkých očí, se dějí věci ve světě, které podporují a současně odporují západní tradici adventu: doba zklidnění a současně i doba očekávání příchodu Spasitele a lepší doby se odehrává v prostředí zostřujících se bojů elit.
Adventní doba je časem, který zhruba odpovídá době, kterou potřebují tradiční medové perníčky ke změknutí. Medové perníčky lze nahradit tvrdohlavými politiky, zástupci modelu peníze – cenné papíry – peníze, kteří nevidí nebo nechtějí vidět, že nebesa se otevřela a svět bolestně krvácí, a spekulanty, kteří pod doktrínou konec historie měli na mysli zajistit konec kterékoli ekonomiky a zdrojů nepodléhající západní, to USA vedené kontrole. Uvedené živé medové perníčky a ostatní, kteří nepochopili, že bod nenávratu byl překročen, by si měli rychle uvědomit, že je potřeba vytáhnout na stůl alternativní letový plán, pokud ho mají, a že vánoční cukroví má svůj původ v pohanské tradici oslav slunovratu a mělo funkci ochrannou a obřadní. To platí i pro pravoslavně věřící. U nich trvá advent od 28. listopadu (podle přepočtu juliánského kalendáře na kalendář gregoriánský) do samotného dne svátku, který má pevné datum a připadá na 7. ledna (v přepočtu). A tím jsem u zatčeného ruského ministra hospodářství Alexeje Uljukajeva, u křičícího Alexeje Kudrina v New Yorku na adresu vyšetřovacích orgánů požadujíc vysvětlení a v neposlední řadě u urychlení čínsko – amerických jednání o vydávání zkorumpovaných uprchlíků.
Včera (úterý) jsem v rozhovoru s několika kolegy poukázal na minulé příspěvky, ve kterých jsem vyjadřoval udivení, a současně vysvětloval, proč je Uljukajev a jemu podobní pořád ve vládě. Tvrdil jsem, že si nedovedu představit zatčení Uljukajeva jako poslední. Dnes dopoledne, je potvrzeno, že věc má několik figurantů (prý 7), že byl mimo jiné zatčen i ex- více gubernátor St. Peterburgu, a že se bude konat neplánované zasedání ruské vlády. Tato zatčení a podobná těm nedávným v Kuzbasu, kde byli zatčeni dva zástupci guvernéra Amana Tuleeva, (Alexej Ivanov a Alexander Danilčenko) a s nimi vedoucí regionálního vyšetřovacího útvaru Sergej Kalinkin a jeho dva spolupracovníci potvrzují trend, že pomalu a jistě nemůže nikdo z korumpovaných ruských úředníků si být jist, že bude mít pokojný advent a radost z nového kalendářního roku. Nelze vyloučit, že zatčení budou brzo opět na svobodě, ale se strachem v zádech. Podobně jako je tomu v ČR a jinde s mnohými bohatými nedotknutelnými podezřelými. Kudrin bude vysvětlovat, že vyšetřovací orgány dělají chyby, jako by on je nedělal. Nebude ale vysvětlovat, co skutečně dělá v New Yorku v době, kdy USA připravují další sankce, odcházející prezident Obama straší řeckého premiéra Zipriase a opravdové elity měří svůj pud sebezáchovy a pracují na něčem, co lze pracovně označit G 3: USA, Čína, Rusko. První telefonáty zvoleného prezidenta Trumpa indikují takový vývoj.
Podstata problémů je v systému. Jak hospodářský, tak i právní systém se podobají americkému volebnímu systému. Systém je komplikovaný až k nepoznání, marginalizuje prostého občana, ničí své autory a tím i sám sebe, podle starého hesla: revoluce požírá své děti. V kontextu zatčení, dnes již bývalého ministra Uljukajeva, je nutné si uvědomit i nebezpečí pro prezidenta Putina. Na jedné straně je to dočasná ztráta prestiže Ruska a současně prezidentem pořád ještě podporovaná a vládou propagovaná privatizace posledních cenných ruských aktiv. Na druhé straně je to skutečnost, že v Rusku bylo potrestáno velice málo větších a velkých korupčníků. Rostoucí uvědomění ruských občanů, o jaké sumy zpronevěřených peněz se jedná, má také své meze trpělivosti, a tuto skutečnost nelze ignorovat. Přesto neočekávám, že například premiér Medveděv odstoupí. Bude kličkovat, odvolávat se na soudy a spravedlnost. Za to očekávám, že Rusko vystoupí z Mezinárodního trestního soudu po té, co sjednocení Krymu bylo označeno soudem vojenskou agresí a výstup patří do pravomoci prezidenta. Další sloup západního systému tak pomalu a jistě padá.
Pro doplnění uvádím, že v1985 bylo podle mých poznámek v SSSR 2,03 miliónů úředníků, tj. 73 úředníků na 10 tisíc obyvatel. V roce 1988 to bylo již 81 úředníků na 10 tisíc obyvatel, a ke konci 2013 bylo v Rusku 102 úředníků na 10 tisíc obyvatel. Ze 132 tisíc úředníků lze přibližně 40 tisíc označit za vysoké úředníky, pro které úplatek milion USD je kapesné. ČR nemá důvod k radosti, co se týče počtu úředníků a korupčního potenciálu. Stačí se podívat na statistiku OECD a MMF. Stačí si spočítat oficiální průměrné bohatství ruských úředníků, srovnat jej s bohatstvím oficiálně zatčených a odsouzených, a můžeme si představit zemi nekonečných možností, ohromného bohatství a zemi občanů se zdánlivě nekonečnou trpělivostí. Prezident Putin bude muset proto nejenom mluvit, ale především konat, a přinutit právní a finanční systém k potřebné změně a udělat konec ruským burzovním a podobným spekulantům, konec hledání lidských práv u lidí, jejichž otisky prstů na kufru s ukradenými penězi se dokumentovaly. Samozřejmě bude i po té platit, že víra ve spravedlnost je jedním z mýtů. Na vstříc a na pomoc Putinovi pravděpodobně vychází nově zvolený prezident Trump. Realitní developer není burzovní spekulant. Proto si mohu představit, že i v kontextu národních zájmů USA, role USA jako globálního účetního světa, dovolí odzvonit konec neo-liberalismu, spekulativnímu kapitalismu v současné podobě a také konec bezproblémového života v USA bohatým ruským bojovníkům za demokracii a svobodu. Mohu představit opravdové důvody křiku Alexje Kudrina v New Yorku na adresu vyšetřovatelů, podobně jako si mohu představit, že zatčení Alexeje Uljukajeva je také příležitostí zjistit, nakolik tvrdé ruské úřednické perníčky se mohou změkčit, a jsou li schopné rozjímání a dobročinnosti ve prospěch občanů Ruska. Nebudu spekulovat, zda zatčení není zkouškou prezidenta Putina.
Čínská vláda a vedoucí politická strana se také snaží změkčit tvrdé čínské úřednické a podnikatelské perníčky. Procesu změkčení napomáhají nesrovnatelně tvrdší tresty než v Rusku, rychlejší soudní řízení a v neposlední řadě dynamika rozvoje a vnitřní migrace, dosahující dnes stovky miliónů obyvatel ročně. Na vstříc a na pomoc čínským vyšetřovatelům a politickému vedení státu se vydali američtí úředníci ministerstva spravedlnosti, nehledě na absenci smlouvy o vydávání (extradiction treaty). Ne z lásky k Číně, ale z pouhého pragmatismu a uvědomění si, jaké nebezpečí představuje politická a hospodářská korupce v době transformující se globalizace. Tuto skutečnost by si měli uvědomit všichni finanční, daňoví a podobní uprchlíci do USA, kteří zapomněli při odchodu ze scény odložit v šatně svoji roli obhájců svobody. Pro informaci uvádím zkrácený, ne plnohodnotný přehled. Ke konci října 2016 se Číně podařilo vrátit domů 32 zkorumpovaných úředníků ze sta nejhledanějších. Ti se ukrývají v 16 státech a regionech: například v UK 2, Guinea 1, Ghana 1, Kenya 1, Thajsko 1, Singapore 3, Austrálie 3, Nový Zéland 1, Malajsie 1, Kambodža 1, USA 4, Kanada 8, Grenada 2, Peru 1, Macao 1, a v samotné Číně 3. V roce 2015 se dostalo právo 1.023 tzv. hospodářským uprchlíkům, z nich bylo 244 straníků. V roce 2016 (do července) 486 tzv. hospodářským uprchlíkům, z nich bylo 67 straníků. Převedeno do jüan (renminbi) to znamená návrat peněz v roce 2015 ve výši 3,04 bilionů a v roce 2016 (do července) 1,39 bilionů jüan. Již z toho krátkého přehledu lze vidět trend a úspěch boje proti korupci, který ohlásil prezident Si Ťin-pching. Stačí opravdu chtít, konat a ne jenom mluvit. Proto se v Číně bojuje na dvou frontách současně s pomocí US – China Anti-Corruption Working Group: doma a venku. Kéž by tomu bylo tak i v Rusku a v Evropě. Souhlasu netřeba.