Jako členka kontrolního výboru se zabývám zprávami Nejvyššího kontrolního úřadu a zaujímám k nim stanoviska. Tentokrát jsem se zaměřila na kulturu.
Nejvyšší kontrolní úřad /NKÚ/ se v roce 2016 zaměřil na Ministerstvo kultury a kulturní instituce. Provedl tři kontrolní akce –tou první byl Závěrečný účet kapitoly státního rozpočtu Ministerstva kultury /MK/ za rok 2014. Cílem kontroly bylo prověřit, zda MK při sestavení závěrečného účtu a při vedení účetnictví, sestavení účetní uzávěrky a předkládání údajů pro hodnocení plnění státního rozpočtu za rok 2014, postupoval v souladu s příslušnými právními předpisy.
Při kontrole byly zjištěny nedostatky. Například v účetní uzávěrce MK k 31.12.2014 byla zjištěna celková nesprávnost v údajích za běžné účetní období ve výši 1,6 mld Kč, v zápise bylo konstatováno, že MK nevedlo v r. 2014 správné a úplné účetnictví, ve výkazu pro hodnocení plnění rozpočtu za rok 2014 byla zjištěna celková nesprávnost ve výši 22 mil Kč.
V průvodní zprávě MK neuvedlo informace o opatřeních, přijatých k odstranění všech závad zjištěných na základě výsledků vnitřních a vnějších kontrol, týkajících se hospodaření s prostředky státního rozpočtu, přehled zálohových plateb provedených správcem kapitoly na dodávky a práce investičního a neinvestičního charakteru, ani organizační schéma kapitoly s kompetenčním uspořádáním mezi správcem kapitoly a jeho podřízenými organizacemi. MK to nepovažuje za důležité? Mimochodem MK je zřizovatelem 29 příspěvkových organizací, což je poměrně vysoké číslo.
Druhá kontrolní akce se týkala Státního fondu kinematografie /SFK/. Kontrolované období 2013 – 2015, v případě věcných souvislostí i období předcházející a navazující. Byl kontrolován majetek a peněžní prostředky ve výši 4 698 mil Kč. Z toho bylo 518 mil Kč vyplacených filmových pobídek, 136 mil Kč prostředků rozdělených na podporu kinematografie a 4 044 mil Kč další majetek a finanční prostředky. Rovněž zde byly zjištěny nedostatky. Například příjemcům podpory byly nedůvodně nastaveny rozdílné podmínky rozhodování Rady SFK, která vyhověla žádostem o změny podmínek, přestože byly podány po závěrečném termínu. Vypadá to tak, že je ve výhodě ten, kdo je sympatický. Byla porušena rozpočtová kázeň, vyplatila se splátka dotace v celkové výši 800 tis Kč, aniž by příjemci řádně předložili doklady stanovené rozhodnutím o podpoře a NKÚ zjistil i další pochybení.
SFK v letech 2013 – 2015 podal 27 oznámení finančním úřadům na 23 subjektů, z důvodu nesplnění podmínek, za kterých jim byla udělena podpora. Přesto byla deseti z nich rozhodnutím Rady SFK podpora nadále poskytována. Do konce ledna 2016 se jednalo celkem o 31,7 mil Kč. NKÚ považuje přidělování další podpory subjektům, které v minulosti prokazatelně neplnily stanovené podmínky, za rizikové.
Ve zprávě NKÚ se v souvislosti s kontrolou SFK velice často objevují výrazy – nesplnil, nezajistil, neuveřejňoval vydané rozhodnutí. Dozorčí výbor jako jeden z orgánů SFK tak nesplnil svůj základní úkol a NKÚ považuje rozsah kontrolní činnosti Dozorčího výboru za nedostatečný. Kriticky se vyjádřil NKÚ i k čerpání prostředků účelově určených na poskytování filmových pobídek. SFK nepostupoval v souladu se zákonem o účetnictví, neboť dokladovou inventurou nezjistil skutečný stav pohledávek minimálně ve výši 3 990 041 Kč k 31.12.2013 a 1 403 100 Kč k 31.12. 2014.
Třetí v pořadí pak byla kontrolní akce Peněžní prostředky určené na rozvoj a obnovu materiálně technické základny státních kulturních zařízení. Cílem kontroly bylo prověřit poskytování, čerpání, a použití peněžních prostředků na rozvoj a obnovu materiálně technické základny státních kulturních zařízení. Kontrolované období 2012 – 2015. Kontrolovány byly: Národní památkový ústav, Národní galerie Praha, Národní divadlo, Památník Terezín a Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.
Protože i zde byly zjištěny nedostatky, NKÚ doporučil MK :
- Vyhodnotit současný a žádoucí stav státních kulturních zařízení v gesci MK a stanovit priority, investiční potřeby a časové parametry.
- Stanovit jasná kriteria prozařazování akcí k realizaci.
- Při prodlužování realizace programů provádět jejich průběžná vyhodnocování.
- Zajistit vazbu mezi parametry v dokumentaci programu a parametry jednotlivých realizovaných akcí.
- Zajistit včasné vyhodnocenírealizovanýchakcí.
MK zpracovalo řadu koncepčních materiálů, které se však vyznačovaly přílišnou obecností. Zpracované a schválené koncepce řešily oblast rozvoje a obnovy materiálně technické základny státních kulturních zařízení pouze okrajově. MK nevytváří vlastní pořadí ani priority, nespecifikovalo, které náklady lze nebo nelze hradit z dotace.
Nepřesnosti se objevily u akce Generální oprava fasád historické budovy Národního divadla, obdobná byla situace i u podprogramu Výstavba centrálního depozitáře. NKÚ zjistil nedostatky v činnosti MK při závěrečném vyhodnocování akcí. Do doby ukončení kontroly NKÚ neprovedlo MK závěrečné vyhodnocení dvou kontrolovaných akcí, přestože příjemci předložili zprávu pro závěrečné vyhodnocení před třemi a více lety. Kladu si otázku – to jsou na MK tak vytíženi, že nestíhají ?
Opět se ve zprávě objevují termíny – MK nevytváří, neuvedlo, z podkladů předložených ke kontrole není zřejmé,na základě jakých pravidel či podkladů MK rozhoduje o výběru akcí k realizaci a jakým způsobem jsou akce vybírány ze „zásobníku akcí“. MK nepostupuje systematicky při schvalování jednotlivých akcí k realizaci v rámci programu 134 110 /Rozvoj a obnova materiálně technické základny státních kulturních zařízení, rekonstrukce, dostavby a modernizace objektů, investice k zajištění provozu a zvýšení technické úrovně prezentace sbírek muzeí a galerií, investice k zajištění řádné péče o nemovitý a movitý státní majetek/ a není zajištěn transparentní výběr jednotlivých akcí k realizaci v rámci tohoto programu.
Znovu se objevilo porušení finanční kázně, zpráva je doložena i tabulkovou částí, ze které vyplývají značné rozptyly a žádná z hodnot vypočtených NKÚ neodpovídá hodnotě průměrných nákladů na rekonstrukce, modernizace a opravy historických objektů ve výši 9 137 Kč na m3, kterou MK uvedlo v dokumentaci programu 134 110. Z další tabulky dále vyplývá, jak se prodlužovaly realizace a navyšovaly se celkové náklady akcí. Pouze u 4 nedošlo v průběhu jejich realizace k navýšení, u zbylých 10 došlo k navýšení v průměru o 9,32 %/rozpětí 0,07% - 46,23 %/.
Po prostudování všech tří zpráv jsem byla velmi překvapena, kolik nedostatků se při kontrole objevilo. V rozpočtu má kapitola kultury nemalé finanční prostředky, ne vždy dodržuje předpisy a nařízení. Jak jsou uvedená pochybení možná, jestliže přímo v kompetenci ministra je zřízen odbor interního auditu a kontroly? Byla ze zjištěných pochybení vyvozena odpovědnost vůči vedoucímu odboru?
V poslední době se stále častěji objevují hlasy, že D.Herman by měl odejít. Na základě provedených kontrol sdílím tento názor i já.