Nedávné »duely« na televizních obrazovkách provládní stoupence musely zklamat. Začnu tou pondělní. V pozdní večer se střetli bývalý velvyslanec v Paříži Drulák a šéf Knihovny Václava Havla Žantovský. Šlo o Rusko. Drulák se zastával práva Rusů »se bát«, a dokonce zpochybnil tendenci rozšiřování NATO na východ. Žantovský jako kolovrátek opakoval, co známe. Uvedl ovšem jeden »nový argument« k dalšímu rozmisťování amerických vojáků v blízkosti hranic s Ruskem anebo s Ukrajinou. Prý je to jako s ruskými vojáky v Bělorusku. Jenže jaksi opomněl, že ruští vojáci tam přijeli na dlouho avizované cvičení a po něm se předpokládá, že z Běloruska odejdou do svých domovských kasáren. Rozmístění několika tisíc amerických vojáků v Polsku s dodatkem »na stálo« může ovšem rozhodnutí změnit, ale to předbíhám. Bývalý velvyslanec Žantovský pozapomněl na to, že Aliance každý rok uskutečňuje poblíž ruských hranic svá cvičení a že jednotky paktu se tam v menším provedení už »utábořily«. Jsem přesvědčen, že dr. Drulák se na obrazovce objevil naposled.
Další z »duelů« byl u Václava Moravce. Konečná versus senátor Fischer. Jako obvykle Fischer stále opakoval věty o ruském nebezpečí a ohrožení členských států NATO, tedy i nás. Myslel zřejmě, že Kateřinu Konečnou úplně rozcupuje. Jenže ta na jeho »argumenty« měla odpovědi. Takové, na něž nemohl reagovat. Každé z témat tak prohrál a nebylo to ani na závěr, či proto, že předsedkyně ÚV KSČM jako žena dostala poslední slovo. Ona ho totiž drtila svými argumenty a svou věcností.
Třetím, který chci zmínit, byl »duel«, i když mu sekundovala, aniž se ovšem mohla pořádně projevit, ještě jedna účastnice, mezi Josefem Skálou a senátorem Hilšerem. Nás ovšem zajímají ti dva zmínění. Senátor podporoval akce NATO. Ovšem primitivněji než Fischer. Nelze se divit, vždy patří jen mezi papoušky. Když však cokoli věcného namítl Skála, reagoval »mediálním klišé« o tom, že takto mohou mluvit jen komunisti. Tak v jeho vystoupení se znovu objevil jediný »argument«: Když chybí myšlenka, stačí napsat, říci, vykřiknout, že to je názor komunistů, a tedy na něj už netřeba odpovídat. A běda těm, kteří myslí jinak! Každý se potom bojí vyslovit něco odporujícího všem takovým Hilšerům. »Pravda« totiž pochází jen z úřadoven podobných té pana senátora, jež je zároveň jeho bytem, kanceláří a místem, kde může pořádat své »vzdělávací akce«, jak slíbil ve svém předvolebním nadšení.
A poučení? Když nevíš jak dál, sveď to na komunisty a je rázem konec diskuse.