V souvislosti se současnou uměle vyvolanou krizí mezi Ruskem a Ukrajinou (s účelově hysterizujícím Západem v zádech) není od věci připomenout si některá nepříliš často opakovaná fakta o jistěže mírových silách NATO a US Army na starém kontinentu…
V Estonsku, Litvě, Lotyšsku a Polsku má NATO asi 4000 vojáků v mnohonárodních praporech Alianční předsunuté přítomnosti (eFP). K dispozici mají tanky, protivzdušnou obranu i zpravodajské služby. Toto posílení ochrany pobaltských zemí bylo jedním z hlavních výstupů summitu ve Varšavě z července 2016. Velení skupin v jednotlivých zemích, v nichž vojáci jiných států NATO pracují vždy jen po určitou dobu, mají na starosti Británie, Kanada, Německo a USA. Češi například působí v Litvě a Lotyšsku pod vedením Kanady a Německa.
V rámci mise Air Policing NATO také poskytuje ochranu vzdušného prostoru státům bez vlastního nadzvukového letectva. Od roku 2009 se v této misi angažuje také Česká republika. Třikrát byli její stíhači v Pobaltí, třikrát hlídali nebe nad Islandem. V dubnu se čeští piloti vrátí nad Litvu. Mise spadá pod Velitelství vzdušných sil NATO (AIRCOM) se sídlem v německém Ramsteinu.
V Baltském moři operují (podle ČTK) údajně jen čtyři alianční lodě.
V Rumunsku je rozmístěno 4000 aliančních vojáků. Na samostatných základnách v Rumunsku a Bulharsku mají své vojáky také Spojené státy.
Útočný vojenský pakt NATO v reakci na soustřeďování ruských vojáků u ukrajinských hranic (ovšem stále na svém výsostném území) zvýšil připravenost příslušníků svých sil rychlé reakce (NRF). Zvýšení připravenosti znamená, že například tzv. síly velmi rychlé pohotovosti (VJTF), které jsou součástí NRF a jsou známy také jako tzv. hrotové oddíly, o síle 5000 mužů musejí být připraveny k nasazení v krizové oblasti do 72 hodin. Velení se letos ujaly Francie s Německem, své vojáky přislíbily poskytnout Španělsko, Portugalsko a Polsko. NRF tvoří dohromady asi 40 000 vojáků.
Podle výzkumné služby amerického Kongresu je dnes v Evropě rozmístěno kolem 74 000 amerických vojáků, ale ne všichni jsou v aktivní službě. Německo »hostí« asi 36 000 amerických vojáků, Itálie asi 12.000, Británie 9000, Španělsko 3000 a Turecko 1600. Spojené státy také střídají kolem 4500 vojáků v Polsku, ti zde ale nejsou rozmístěni trvale.
Asi 3500 tzv. spojeneckých a partnerských vojáků působí v samozvaném Kosovu jako součást tzv. mírových sil NATO KFOR. Misi vede od roku 1999 NATO s podporou OSN a Evropské unie.
»Spojenci« také poskytují leteckou ochranu menším členským zemím. Vzdušný prostor Slovinska chrání Maďarsko a Itálie, zatímco Albánie a Černá Hora jsou chráněny Řeckem a Itálií. Nebe nad Severní Makedonií kontroluje Itálie.
V listopadu 2016, částečně v reakci na tehdejší migrační krizi, spustilo NATO námořní bezpečnostní operaci ve Středozemním moři s názvem Sea Guardian (Mořský strážce). Rozsah alianční operace je široký – od sběru zpravodajských informací přes boj s terorismem až po výcvikové možnosti. Operace vznikla jako transformace letité akce Active Endeavour (Aktivní úsilí). Tolik žádaná asistence při hlídání vnější hranice EU ale operace nepřinesla…