Zemědělci nedaleko Jesenice u Prahy zapálili kupu slámy, protestovali tak proti změnám v nastavení dotací. Kolem místa happeningu projelo přes 30 troubících traktorů. Zástupci zemědělských organizací na něm vyjádřili nesouhlas s připravovanými změnami a vyzvali vládu k jednání. »Nechceme zemědělce rozdělovat na malé a velké,« prohlásil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Happening, který se konal v polích u silnice mezi Vestcem a Hodkovicemi, byl součástí celostátních protestů. Předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha uvedl, že po českých silnicích jezdily stovky, možná více než tisíc traktorů a další zemědělské techniky. »Stále vyzýváme vládu, aby s námi jednala,« dodal.
Účastníci chtěli dát najevo, že je nejvyšší čas zapojit do diskusí o změnách agrární politiky hlavně zástupce odborné zemědělské veřejnosti. Pálení slámy, jež začalo pět minut po dvanácté, mělo symbolizovat rychlost, s níž Fialova vláda nyní může ovlivnit české zemědělství na mnoho let.
Viceprezident Agrární komory ČR Václav Hlaváček připomněl, že se v historii zapalovaly ohně, když hrozilo nějaké nebezpečí. Podle něj nyní nebezpečí hrozí nejen zemědělcům, ale všem lidem v zemi. »Dojde ke skokovému zdražení potravin a vyústí to v potravinovou chudobu,« řekl.
Znevýhodnění velkých podniků
»Jako jedno ze svých prvních opatření vláda zveřejnila záměr o nápravě údajné nerovnováhy, kdy kyvadlo rovnováhy dotací v zemědělství je prý vychýleno ve prospěch velkých zemědělských podniků,« uvedl pro Haló noviny zemědělský expert KSČM Josef Šenfeld. »Vláda chce revokovat konečné nastavení dlouhodobě připravovaného Strategického plánu Společné zemědělské politiky na období let 2023 až 2027, který určí pravidla pro zemědělské hospodaření v Česku na dalších pět let. K tomu nemohla v tak krátkém čase mít důkladnou analýzu plánovaných kroků včetně dopadové studie. Vůbec tento svůj krok nekonzultovala se zemědělci, především s Agrární komorou a Zemědělským svazem,« uvedl Šenfeld.
Změny Strategického plánu Společné zemědělské politiky na období let 2023 až 2027 ovlivní zemědělské podniky všech velikostí. Vláda chce zvýšit redistributivní platbu neboli platbu na první hektary podniku z původně plánovaných 10 procent na 23 procent. To znamená, že podniky nad 150 hektarů přijdou o část podpor, jejichž sazba bude klesat s rostoucí velikostí. Nejvíce to ovlivní podniky, které provozují náročnější činnosti, jako je produkce masa, masných výrobků, mléka nebo pěstování ovoce, zeleniny, brambor či chmele. Na druhé straně vyšší platba na první hektary není podmíněna jakýmikoliv podmínkami. »Menší podniky se vzhledem k nízké rentabilitě způsobené dlouhodobě nízkými výkupními cenami věnují živočišné výrobě a speciální rostlinné výrobě pouze v omezené míře. Větším podnikům, které se těmito činnostmi skutečně zabývají, pokrývají v současné době dotační podpory pouze tržní ztráty. Jakmile jim podporu snížíme, přizpůsobí se novým podmínkám a přestanou se těmto činnostem věnovat. Místo toho zvolí rentabilnější plodiny, jako je pšenice nebo řepka. Každý podnik v jakémkoliv oboru podnikání – a zemědělství není výjimkou – musí hospodařit s péčí řádného hospodáře, a tedy generovat zisk,« vysvětlil Doležal.
Dotace za nicnedělání
»Uvedenou nepravdu o nerovnosti dotací šíří mnohdy ti, kteří by rádi za své nicnedělání dostávali ještě větší částky dotací, a také mnozí politici, kteří ani netuší, jaká je skutečnost a na základě jednoho z mnoha čísel vyvozují závěry. Příkladem jsou zveřejněné údaje z dat ÚZEI, že dotace na jeden hektar jsou pro menší hospodářství nižší než pro střední a velká. Ovšem to je jen souhrnný údaj, který nic neříká o tom, co které z těchto hospodářství dělá. Další dotace jsou pak podmíněny splněním dalších podmínek. Záleží tedy, zda konkrétní zemědělský podnik plní podmínky takzvaného ozelenění, zda pěstuje některou z citlivých plodin (chmel, brambory atd.), nebo zda se věnuje chovu některých podporovaných skupin hospodářských zvířat (prasata, skot). Znamená to tedy, že ti velcí v převážné míře plní další podmínky a pak v suchém zprůměrování výše dotací na hektar musí logicky mít výši dotací na hektar vyšší. Všichni mají stejné podmínky, všichni mohou dělat citlivé komodity,« upozornil Šenfeld.
Čeští spotřebitelé tak v důsledku kroků Fialova kabinetu budou nacházet české potraviny na pultech obchodů stále méně. Soběstačnost Česka přitom nyní dosahuje podle dat ministerstva zemědělství u zeleniny pouze 36 procent, u ovoce 39 procent, u brambor 73 procent, u vepřového masa 52 procent, u drůbežího masa 65 procent a u vajec 86 procent. Zbytek je nezbytné dovážet ze zahraničí a po oznámených změnách Strategického plánu SZP se dovozy potravin z ciziny ještě zvýší. Zákazníci budou vystaveni větší cenové nestabilitě, než jakou zažívají nyní, a pravděpodobně za základní potraviny zaplatí více.