Ministryně Jana Černochová (ODS) představila priority ministerstva obrany na letošní rok. Chce předložit návrh zákona o investičním fondu pro obranu, který by umožnil garanci peněz na víceleté financování armádních nákupů. Fond by mohl začít fungovat koncem příštího roku nebo v roce 2024. Plánuje také ještě letos zvýšit nábor vojáků do armády nebo se zaměřit na výchovu školáků i učitelů.
Černochová by považovala za ideální, aby ročně do armády přišly 2000 nových vojáků, v současné době to podle ní je 500 až 800. Česko má nyní k dispozici celkem kolem 27 000 vojáků. Ministryně upozornila, že každý nový voják rozpočet stojí milion korun, je proto potřeba vyčlenit potřebné peníze.
Nová vláda začlenila do programového prohlášení slib, že ČR bude v roce 2025 vydávat dvě procenta HDP. Černochová poznamenala, že nejde pouze o závazek učiněný Českem v rámci NATO, ale i o vnitřní dluh resortu, který přesahuje 100 miliard korun. Návrh rozpočtu na příští rok od bývalého ministerstva financí počítal s výdaji na obranu 92 miliard korun a v roce 2024 s růstem na 109,5 miliardy korun, což by bylo asi 1,6 procenta HDP.
»Armáda je určitě důležitou součástí České republiky,« řekl Haló novinám místopředseda ÚV KSČM Leo Luzar. »Ale nutit armádu, aby utrácela zbytečně – 2 % HDP, jak nás přesvědčují naši partneři v NATO – je vyhazování peněz z okna. Jasně si musíme říci, na co česká armáda má a na co má český průmysl. Česká armáda by měla odebírat výzbroj především od českého průmyslu. Peníze českých daňových poplatníků mají skončit v českých firmách. S nákupy v zahraničí toho, co jsme schopni dodat sami, by se mělo skončit,« je přesvědčen Luzar.
Akviziční plány
S financováním velkých zakázek má pomoci obranný fond. Černochová ho chce zřídit v podobě, v jaké ho mělo Československo za první republiky. Umožní podle ní armádě garantovat dostatek peněz na víceleté financování velkých projektů. Po začátku akvizičního procesu budou peníze ve fondu jen virtuální. Když se bude blížit dokončení, ministerstvo financí potřebné peníze převede. Nyní Černochová o podrobnostech jedná s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS), s nímž chce návrh zákona předložit.
Nákup nových pásových bojových vozidel pěchoty, který je největším armádním nákupem v novodobé historii, označila za prioritu. Chce si ale nechat zpracovat analýzu nových kroků, hotová by mohla být do tří měsíců. Dokončit chce i další klíčové modernizační projekty. Poznamenala, že současná vláda bude muset také rozhodnout o budoucnosti ochrany vzdušného prostoru po roce 2027, kdy skončí pronájem švédských stíhacích letounů Gripen. Za klíčové označila i projekty v nových oblastech, kterými jsou třeba kvantová technologie nebo robotické prostředky.
Připravit dále plánuje novelu zákona o zadávání veřejných zakázek, který je podle ní přísnější než evropské směrnice. Akviziční proces chce zrychlit a zjednodušit. Podporu slíbila i zbrojnímu průmyslu například garancí státu pro financování obranných vývozů a podporou prodeje formou mezivládních dohod.
»Otázka je, nakolik paní ministryně míní udělat armádu opravdu českou, nebo zda ji chce více přiblížit potřebám NATO. V tom bych byl velice opatrný v souvislosti s ostudným působením aliance v Afghánistánu. Ukázalo se, že to, co jsme říkali již dlouho, že válka v Afghánistánu nebude mít vítěze, jen poražené, byla pravda. Ale reakce politiků se nedostavila. Stálo by za to vyhodnotit toto afghánské extempore z pohledu potřeb armády a nákladů s tím spojených. A kriticky zhodnotit, co všechno republika ztratila, když jsme museli poslechnout, nakonec zbaběle utekli a nechali Afghánistán jeho osudu,« upozornil Luzar.
Političtí trafikanti
Politickými náměstky ministryně Černochové budou Daniel Blažkovec (za STAN) a František Šulc (za ODS). V čele ministerstva skončil náměstek Lukáš Klučka, který dosud vedl sekci správy a řízení organizací ministerstva obrany. Nahradil ho náměstek Filip Říha, který zároveň vede sekci právní a majetkovou. Změna souvisí s plánovaným převodem pozemků mezi Vojenskými lesy a statky (VLS) a Lesy ČR, který nová vláda zastavila.
Blažkovec nestraníkem za Starosty a nezávislé (STAN). Od roku 2002 působil na ministerstvu zahraničí jako vládní rada v oboru ekonomické diplomacie, česká diplomacie ho vyslala na svá zastoupení v Šanghaji, v Hongkongu nebo v Abú Zabí.
Šulc na ministerstvu obrany působil například za ministrů Alexandra Vondry nebo Vlastimila Picka, vedl mimo jiné kabinet ministra nebo jeho poradce. V minulosti pracoval jako novinář v několika médiích. Po odchodu z ministerstva obrany působil jako konzultant a podnikatel. Podle médií může kvůli jeho dosavadnímu podnikání v oblasti obranného průmyslu hrozit střet zájmu. »Za vysvětlení by stálo podezření na střet zájmů personálních ,posil‘ ministerstva. Budoucí nákupy by mohly být zpochybněny, jestliže by došlo k personálnímu propojení ministerstva se zbrojařskými firmami. Znamenalo by to zpomalení vyzbrojování armády,« uvedl Luzar.