ČR by měla přispívat ke stabilizaci mezinárodního prostředí

11. 1. 2022

K tématu zahraniční politiky České republiky proběhl 6. ledna večer na YouTube serveru časopis !Argument online kulatý stůl. Účastnila se jej europoslankyně a předsedkyně ÚV KSČM Kateřina Konečná, dalšími diskutéry byli europoslanec Jan Zahradil (ODS) a někdejší náměstek ministra zahraničí a bývalý velvyslanec ve Francii Petr Drulák.

Beseda začala reflexí priorit, jež si Fialova vláda zvolila do programového prohlášení. »Žijeme ve světě, který se v posledním desetiletí zásadně proměnil a kontinuitu (zvýrazněnou v koaličním dokumentu) chápu jako neschopnost reagovat na to, jak vypadá svět 20. let 21. století,« uvedl Drulák.

V programovém prohlášení nové vlády vidí akcent geopolitický a ideologický. Ten geopolitický znamená velmi silný atlantismus. »Česká zahraniční politika byla vždy atlantická, ale v tomto dokumentu to jde dále, než jsme zvyklí – USA se tam objevují velmi často, jakákoli evropská iniciativa v oblasti obrany musí být podřízena USA... A uzákonit dvě procenta HDP na obranu, to považuji za naprosto nešťastné,« zdůraznil Drulák s tím, že podstatná většina prostředků »na obranu« jde na americké zbraně.

Zase ten havlismus...

Ideologický akcent spatřuje Drulák v přihlášení se k tzv. havlovské politice. Koalice chce zákon na ochranu lidských práv, obrací se k americké zkušenosti, jež nedává jinou možnost než sankcionovat či omezovat vztahy se státy. Drulák považuje za problematické míchat lidská práva do zahraniční politiky, s čímž souvisí i dle něho irelevantní představa, že ČR bude udržovat styky především jen s tzv. demokratickými státy. Politolog nerozumí, co znamená revize vztahů s Ruskem a Čínou. Snad jít ještě níže, než je současný stav, tedy je přerušit? klade si otázku.

Europoslankyně Konečná navázala s douškou, že by Drulákovy myšlenky »podepsala«. V koaličním prohlášení vlády vyhrála nad zájmy ČR ideologie a havlistická (moralistní) hodnotová orientace. »Opět si hrajeme na něco, na co nemáme, co nás ekonomicky může stát mnoho. Opět budeme dělat špinavou práci v intencích havlistické zahraniční politiky,« podtrhla. Prakticky to bude podle ní znamenat, že ČR odvede »špinavou práci« a ostatní státy, naši partneři, budou mít své obchodní zájmy jisté. »Někdo bude chvíli hrdinou pro ČT a veřejnoprávní média, a tím to skončí, neboť zájem ČR v tom nebude žádný.«

I Konečná se zamyslela nad bodem koaliční dohody »Provedeme revizi vztahů s Ruskem« za uplatnění tzv. Magnitského zákona, což shledává v protikladu. »Já nevím, jak revizi provést. Já bych čekala, že revize by měla vést k tomu, aby se vztahy aspoň znormalizovaly. Vztahy s Ruskem a Čínou jsou na mrtvém bodu.«

K proklamovaným navýšeným procentům HDP na zbrojení dodala, že Fialova vláda slíbila Spojeným státům, že »ta dvě procenta konečně americkým zbrojařům pošleme; je úplně jedno, že jsme v pandemii, že lidé nemají na energie, je jedno, co se v této republice děje«.

Europoslankyně též vyjádřila obavu z důsledků politiky Green Dealu, k níž se Fialova vláda jasně přihlásila na evropské úrovni »ústy« lidovců a Pirátů. Tento projekt se může vyvinout v absolutní katastrofu pro české občany, »vyvolat sociální bouře, protože ceny energií a vše, co se od nich odvíjí, bude zásadní zvláště pro lidi, kteří mají už dnes hluboko do kapsy,« míní. Vzhledem k rozdělení křesel ve Fialově vládě nebude ČR podle jejího přesvědčení schopna v EU cokoli vyjednat, což dopadne na naše občany. »Místo toho, abychom se zabývali například sociálními věcmi a narovnáním mezd a minimální mzdou v EU, budeme na naše občany přenášet obrovskou finanční zátěž... Dali jsme ideologii a víru v EU a NATO před zájmy ČR,« zdůraznila.

Nemistrujme druhé!

Podle komunistické europoslankyně bychom neměli mistrovat druhé státy, co je demokratické a lidskoprávní. Je totiž mnoho pochybení i v Evropě (Španělsko vs. Katalánsko, »žluté vesty« ve Francii apod.). Mezinárodní právo se stalo otloukánkem zahraniční politiky, nikdo ho nebere vážně, je zneužíváno mocnostmi především ve sporech USA vs. Rusko a USA vs. Čína, domnívá se.

Evropská unie dělá přitakávače USA bez vlastní politiky. USA byly zvyklé po rozpadu SSSR diktovat, ovšem tato éra končí, jak je všeobecně zřejmé, a klíčovým hráčem se stává Asie. To, co činí současní vládní činitelé ČR například směrem k pekingským ZOH a Číně obecně či k podpoře neklidu v ukrajinsko-ruských vztazích, je »naskakování na politiku Spojených států«.

Zahradil: Atlantismus je OK

Europoslanec občanských demokratů Zahradil v debatě zastupoval koalici, ale ponechal si volnost ve svých vyjádřeních a hovořil za sebe. Zahraničně politické prohlášení nové vlády považuje za standardní a proklamovanou kontinuitu za správnou, tedy i atlantismus, jež je součástí zahraniční politiky ČR od 90. let. Ani zbrojní propojování s USA mu nevadí.

Termín havlovská zahraniční politika považuje za úlitbu některým koaličním partnerům, není to pojem ODS, i když »někteří kolegové se v tom termínu také vidí,« připustil. Pokud se bude komunikovat i na linii premiér-prezident, k žádné diskrepanci v zahraniční politice ČR dle něho nedojde.

Zahradil souhlasí, že žijeme v multilaterálním světě s řadou aktérů, ve světě převažují systémy, jež jsou různě specifické, ale to neznamená, že s nimi nelze komunikovat. Podle něho tzv. vývoz demokracie skončil útěkem z Afghánistánu, »to byla tečka za pokusem euroatlantický model vyvážet do světa,« řekl v debatě. Souhlasí dokonce s tezí, že USA se stahují z evropského prostoru. Česká zahraniční politika má být dle něho praktická, pragmatická, realistická, nikoli moralistická a ideologická.

Pozornost sousedství

Média trpí dvojí omezeností, selektivnost je velká, poznamenal mimochodem Drulák, jenž vnímá zejména ideologickou omezenost médií, neboť do tzv. mainstreamu se pouštějí jen věci, které »nějakým způsobem vyhovují«. Střední Evropa musí nacházet i vlastní řešení, »měli bychom se zamyslet, jak moc spoléhat na NATO a na americký deštník«, neboť USA v posledních 20 letech několikrát prokázaly, že nemají na světového četníka.

Někdejšímu diplomatovi přijde divné, že vládní dokument není schopen vzít v potaz, jak vypadá současný svět. ČR se chce bavit jen s tzv. demokratickými státy a například s miliardovou Čínou, »slonem v místnosti«, rozvíjení vztahů odmítá?

Hlavní pozornost je z pohledu střední Evropy nutno věnovat našemu sousedství, to však neredukovat jen na V4. Pragmatická, ideologií nezatížená spolupráce se všemi zeměmi světa je nutná.

Snaha o regionální spolupráci ČR se ukázala jako shodná u všech diskutujících, stejně tak zájem o normální, standardní režim vztahů s ČLR dle principu jednotné Číny; debatu o Číně deideologizovat a deeskalovat, žádný »odezdikezdismus«, jak poznamenal Zahradil.

Ekonomická diplomacie

Právě proto, že ČR je malou zemí, musí být podle Konečné důraz kladen na ekonomickou diplomacii, která »ze zamini utekla« a naopak někteří politici svými výroky dosahují toho, že se obchodní kontakty našich firem v některých zemích komplikují a hatí. Jako významný úkol ekonomické diplomacie uvedla zajistit pro ČR dlouhodobé dodávky plynu z Ruska, případně jiných států. Politička je také přesvědčena, že je nutné zbavit se závislosti na Německu, neboť »Německo si z Česka udělalo svůj zadní dvorek«.

Závěry kulatého stolu shrnula moderátorka Ilona Švihlíková slovy, že ČR jako země menší velikosti by měla přispívat ke stabilizaci mezinárodního prostředí a zvláště pak nešíření ideologických předsudků a válečného štvaní.

Autor: 
Mediální úsek ÚV KSČM
Zdroj: 
Haló noviny / Monika Hoření