Prezident Kazachstánu požádal Rusko o pomoc proti teroristům

7. 1. 2022

Kazachstánem zmítají nepokoje, které původně začaly jako protesty proti zdražení zkapalněného ropného plynu (LPG), levnější alternativy k benzínu. V celé zemi byl vyhlášen výjimečný stav, informovaly ruské tiskové agentury.

Prezident Kasym-Žomart Tokajev pod tlakem demonstrací odvolal vládu a prohlásil, že přebírá funkci předsedy bezpečnostní rady. V televizním projevu k národu Tokajev prohlásil, že zůstane v metropoli, ať se bude dít cokoli. Oznámil rovněž, že přebírá funkci předsedy bezpečnostní rady, kterou dosud zastával jeho předchůdce v nejvyšším úřadu Nursultan Nazarbajev, a že hodlá postupovat »s maximální tvrdostí«. Tokajev vystoupil poté, co si střety s demonstranty vyžádaly oběti na životech v řadách pořádkových sil.

Později požádal o pomoc členské státy CSTO (Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti, která zahrnuje několik zemí bývalého SSSR – Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko, Tádžikistán). »Vzhledem k tomu, že tyto teroristické gangy jsou v podstatě mezinárodní, prošly seriózním výcvikem v zahraničí, jejich útok na Kazachstán může a měl by být považován za akt agrese. V této souvislosti jsem se dnes s odvoláním na Smlouvu o kolektivní bezpečnosti obrátil na hlavy států CSTO, aby Kazachstánu pomohly překonat tuto teroristickou hrozbu,« uvedl prezident.

»Jsou zabití a ranění, tlupy banditských živlů bijí a ponižují vojáky, honí je nahé po ulicích, znásilňují ženy, rabují obchody. Situace ohrožuje bezpečnost všech obyvatel Almaty. Nelze to dále strpět. Kromě toho se situace vyhrotila i v některých dalších městech, a proto jsem zavedl v řadě regionů výjimečný stav,« řekl také podle agentury Interfax prezident. Hlava státu nejdříve vyhlásila toto opatření, které obnáší například noční zákaz vycházení, pořádání hromadných akcí nebo prodej zbraní, na dva týdny v některých částech středoasijské republiky – v největším městě Almaty, ve dvou regionech a také v metropoli Nur-Sultanu.

Z Almaty byly během středy hlášeny střety mezi demonstranty a policií. Dav obsadil letiště v tomto největším kazašském městě, informovala agentura Reuters, podle jejíhož zdroje jsou v Almaty všechny přílety i odlety dočasně zrušené. Agresivně naladěná skupina mužů předtím vtrhla mimo jiné do místní radnice a protestující vnikli i do prezidentské rezidence; oba objekty podle médií začaly hořet. V Almaty vzplála i budova městské prokuratury, uvedla agentura TASS. Úřady v Nur-Sultanu a Almaty vypnuly internet a telefonické spojení.

České ministerstvo zahraničí v souvislosti s dramatickým vývojem vydalo upozornění pro cesty do Kazachstánu. »Doporučujeme českým občanům zvýšenou obezřetnost při pohybu ve zmíněných lokalitách, jejichž výčet se může dále rozšiřovat. Doporučujeme vyhýbat se místům, kde mohou probíhat demonstrace, především před vládními a veřejnými budovami,« píše ministerstvo.

Velvyslanectví ČR v Kazachstánu v době nepokojů dosud kontaktoval jeden Čech. Ministerstvo zahraničí přitom nemá informaci, že by byl v ohrožení života.

Protesty v Kazachstánu vypukly 2. ledna ve městě Žanaozen den po zrušení cenového stropu na LPG, jehož ceny se pak zdvojnásobily. K nespokojeným motoristům se přidali i další obyvatelé v obavě, že následovat bude zdražení potravin a jiného zboží. Následně se demonstrace rozšířily do dalších měst. Vláda v úterý požadavkům demonstrantů ustoupila a slíbila snížit ceny LPG o více než 50 procent, protestující tím však neuklidnila.

Nynější protesty otřásly obrazem politicky stabilní a přísně kontrolované země, jehož Kazachstán za tři desetiletí své nezávislosti využil k přilákání stovek miliard dolarů zahraničních investic do svého ropného průmyslu, poznamenala agentura Reuters.