Vánoční poselství prezidenta republiky Miloše Zemana

26. 12. 2021

Milí přátelé,

budu moc rád, pokud si přečtete přepis mého vánočního poselství:

Vážení a milí spoluobčané,

setkáváme se již podeváté nad vánočním poselstvím prezidenta republiky, jehož cílem je, abychom společně přemýšleli o událostech uplynulého roku. Nebyl to dobrý rok.

Celosvětová bezpečnostní situace se zhoršila po kapitulaci Severoatlantické aliance v Afghánistánu, vzhledem k níž tuto zemi znovu ovládlo teroristické hnutí Tálibán. Tento afghánský Mnichov zřejmě povede k zesílení migračních toků z Afghánistánu, ale především ke zvýšenému riziku nových teroristických útoků, a to i v Evropě, podobných útokům na newyorská dvojčata, které organizoval právě Tálibán.

Druhým nebezpečím, které se objevilo především v Evropě, je takzvaný zelený úděl. Z původně seriózní vědy zvané ekologie se stalo náboženství. A jako každé náboženství i toto má své proroky, například v podobě postpubertální dívčiny. Zelený úděl pro Evropu nám přikazuje v roce 2030 přestat topit zemním plynem, v roce 2035 nejezdit v autech se spalovacími motory. Toto vše by podlomilo naši energetiku tím, že by vedlo k energetické chudobě, vedlo k poklesu životní úrovně a ekonomického výkonu.

Třetí oblastí, která nás zasáhla a která je rovněž celosvětová, je pandemie koronaviru Covid-21. Tato pandemie se vrací v několika vlnách. Vždy jsme potěšeni, když klesá počet infikovaných, abychom po několika týdnech či měsících s hrůzou čelili nové, ještě horší vlně. Vidím očkování jako jedinou cestu proti této pandemii a ti, kdo vyjadřují názor, že svoboda je očkováním ohrožena, by zřejmě v případě, kdy by se sebevrah chystal vyskočit z okna, tohoto sebevraha nezadrželi, protože by respektovali jeho svobodu volby, a tím jeho smrt.

Co se stalo u nás, v České republice? Bezesporu nejvýznamnější událostí byly volby. Chtěl bych ocenit poměrně korektní průběh volební kampaně. Chtěl bych ocenit činnost minulé vlády, která udělala mnoho dobrého. A chtěl bych blahopřát všem zvoleným poslancům jakož i členům vlády a popřát jim mnoho úspěchů v jejich činnosti. Víte, musím respektovat většinový názor populace a ti, kdo nejsou spokojeni s výsledkem voleb a přitom k těmto volbám nešli, mohou vinit pouze sami sebe. Vláda by měla dostat sto dnů hájení a měli bychom si přát, aby to byla vláda odborníků. Poukazoval jsem na to, že ne všichni členové vlády mají potřebnou odbornost, a bylo mi odpovězeno, že je důležité, aby byli především politiky. Ano, ale i politik může být současně odborníkem a nemusí to být jenom stranický funkcionář, který o rezortu, jenž bude řídit, nic neví.

Vláda má před sebou tři základní úkoly, a ona to ví. Je to úkol potlačit pandemii, je to úkol vyrovnat se s energetickou krizí, tedy především s růstem cen energie, a je to samozřejmě i úkol stabilizovat státní rozpočet. Pojďme si o těchto třech úkolech něco říci a dovolte mi, abych i já nejenom jako prezident, ale i jako občan, k nim vyjádřil svoje stanovisko. Původně jsem se domníval, že povinné očkování není nezbytné, a svůj názor jsem postupně měnil tak, jak přicházely nové a nové vlny koronaviru. Dnes mě inspirovalo Rakousko, které povinné očkování zavádí od 1. února příštího roku. Jsem přesvědčen, že je to nejjednodušší cesta, jak potlačit pandemii. Koneckonců povinné očkování existuje v případě celé řady nemocí, a není tedy důvod, abychom k těmto nemocem nepřiřadili i koronavir. A než procházet fázemi očekávání a následující fází zklamání, že epidemie koronaviru trvale neklesá, a nezapomeňte, že ve většině evropských zemí tato epidemie opět roste, tak je lepší radikální zásah, který tuto situaci vyřeší jednou pro vždy.

Pokud jde o energetickou krizi, pozorujeme prudký nárůst jak cen elektrické energie, tak zemního plynu. Odhaduje se, že tento nárůst bude pokračovat u elektřiny kolem 30%, u plynu dokonce kolem 50%. Máme-li tento nárůst alespoň zmírnit, musíme se vyvázat z takzvaného zeleného údělu pro Evropu, který je podle mého názoru hlavní příčinou nárůstu cen energií. Jestliže odstavíte funkční elektrárnu, snížíte nabídku energie, a při konstantní nebo dokonce rostoucí poptávce je přirozeným důsledkem růst její ceny. Naštěstí jsme v situaci, kdy energetická politika je v pravomoci národních vlád a národních parlamentů, a není nám naštěstí diktována Bruselem. To se týká jaderné energie, kterou vřele podporuji, a pokládám za chybu, jestliže o podpoře jádra sice mluvíme, ale neudělali jsme v posledních letech téměř nic konkrétního, abychom začali stavět nové jaderné zdroje. To se týká všech minulých vlád včetně zbytečného zastavení tendru na dostavbu Temelína.

Přejděme nyní k poslednímu problému, a tím je rozpočet. Veřejně jsem říkal, že návrh státního rozpočtu tak, jak byl předložen, považuji za nedostatečně proinvestiční a nedostatečně úsporný, a uvažoval jsem o tom, že ho budu vetovat. V čem je tento rozpočet nedostatečný? Mluvíme o úsporách, a hledáme tyto úspory v maličkostech, které nedokáží vyrovnat obrovský deficit státního rozpočtu. A abych jen nekritizoval, předkládám vám návrh, který jsem opakovaně vyjádřil při svých projevech k rozpočtu v Poslanecké sněmovně. Tento návrh spočívá ve zrušení daňových výjimek. kdyby došlo ke zrušení všech daňových výjimek, říkal jsem, že by to ušetřilo 380 miliard korun, což je téměř tolik jako odhadovaný deficit státního rozpočtu v tomto roce. Měli bychom tedy vyrovnaný rozpočet a nezadlužovali bychom budoucí generace. Má to ovšem jeden háček. Za každou daňovou výjimkou se skrývá lobbistická skupina, která ji vybojovala. Daňové výjimky jsou porušením principu daňové neutrality, zásady, že daně mají platit všichni a že neexistuje ani diskriminace, ale ani preference některých daňových plátců. To se mimochodem týká i slevy na poplatníka, která je největší daňovou výjimkou. Ale co v současnosti v rozpočtových debatách vidíme? Politické strany se někdy téměř předhánějí, zejména ve volební kampani, v nabídce snížení daně z přidané hodnoty, snížení daní z příjmu fyzických osob a samozřejmě bojí se, že vzbudí nevoli různých lobbistů, když sáhnou na daňové výluky. Přesto je to cesta, která by mohla zastavit permanentní zadlužování naší země.

Na závěr bych nás všechny chtěl vyzvat k odvaze. A odvaha není laciná. Je daleko pohodlnější nedělat nic nebo dělat jenom matoucí, kosmetické úpravy, zatímco radikální zásahy ponecháme stranou, abychom nikoho nerozčílili. Chtěl bych vás tedy vyzvat k souhlasu s povinným očkováním, chtěl bych vás vyzvat k vyvázání se ze zeleného údělu pro Evropu a k prosazování vlastní energetické politiky v zájmu našich občanů a jejich životní úrovně. A konečně bych vás chtěl vyzvat k racionálním a nikoli fiktivním a kosmetickým úpravám státního rozpočtu cestou zrušení daňových výjimek.

Vím, že můj projev nebyl všeobjímající a zejména, že nebyl konejšivý a hladící, ale problémy, které máme, jsou reálné, a je zapotřebí o nich ne jenom mluvit, ale řešit je a bojovat s nimi.

Chtěl bych tedy skončit svůj dnešní projev dvěma citáty. První je od Aloise Rašína. Blaho republiky budiž naším nejvyšším zákonem. Druhý je od Johna Kennedyho. Neptejte se, co vaše země může udělat pro vás, ptejte se, co vy můžete udělat pro svoji zemi.

Děkuji vám za vaši pozornost.

Video: 
Autor: 
Jiří Ovčáček, ředitel Odboru tiskového a tiskový mluvčí prezidenta republiky
Zdroj: 
hrad.cz