V poslední době se nejen v médiích, ale stále častěji i při běžném hovoru mezi lidmi, skloňuje pojem společná evropská armáda. Na toto téma mi přišlo několik dotazů. Lidé se dle mého názoru právem ptají na to, zda je naše země bezpečná a zda je společná evropská armáda nutností. A k čemu je nám naše členství v NATO? Je logické, že se lidé zajímají o své bezpečí. Ostatně letos, ale zejména v loňském roce, jsme se všichni přesvědčili o tom, že naše bezpečí je bezesporu ohroženo a rozhodně, žel, není takovou samozřejmostí, jak si mnozí mysleli. Stálé nebezpečí vyvolává takzvaná migrační vlna, která podkopává samotné základy Evropy. Sílí extremismus a naplňuje se záměrně zpoza Atlantiku vyvolaný chaos na našem kontinentě. V dnešní době je velmi těžké odhalit a dopadnout například přívržence teroristických skupin, kteří představují pro nás všechny obrovské riziko. Válečné konflikty, zatím mimo naše území, jsou na denním pořádku. Hořkou otázkou však je, na jak dlouho.
Nelze se divit lidem, že se dotazují na stav naší armády a na její schopnost chránit nás i naši republiku. Jsem optimistou, v otázkách obrany naší země a vedení ministerstva obrany jsem však skeptik. Rozhodně si nemyslím, že by současná Armáda ČR byla schopna naši zemi chránit, pokud by došlo na nejhorší. Stejně tak jsem velice nedůvěřivý v rámci „pochybných“ spojenectví, která nám velmi často nepřináší nic jiného, než diktát a povinnosti, které musíme plnit…
Na druhou stranu jsem pro spolupráci, klidně i pro vznik nového obranného společenství. Evropské státy by měly najít společnou řeč, spolupracovat a zároveň nepodléhat tlakům, které se mnohdy snaží pouze Evropu záměrně rozdělit. Prostě je před námi znovu úkol svolat novou konferenci o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, nemusí být v Helsinkách, klidně může být v Praze, a protože už nejsme v bipolárním světě, tak by takový bezpečnostní systém pro Evropu garantovaly jak Spojené státy, tak Ruská federace, ale také Čínská lidová republika jako náš strategický partner.
Všechny tři jmenované státy jsou stálými členy Rady bezpečnosti, a tak by se naše území a území Evropy už nemohlo stát válčištěm. Tedy místem, kde se vedou válečné operace. Byla by to i garance, že nebudeme zataženi do válečného konfliktu, se kterým nesouhlasíme. Evropě a našim potenciálním spojencům máme co nabídnout.