Jan Koros: Dramatická situace v pohraničí roku 1938

3. 10. 2021

V těchto dnech si připomínáme těžkou situaci v pohraničí, která Československo zasáhla v září 1938. Hitler již v září 1937 řekl, že Čechoslováci musí být přesunuti z české kotliny na Sibiř nebo musí být zlikvidováni. Tehdejší politická garnitura toto nebezpečí podcenila. Situace se zkomplikovala výrazně již v dubnu 1938, kdy byly vydány tzv. karlovarské požadavky, které byly úmyslně nesplnitelné vůči německé menšině. Konrád Henlein se tehdy bil do prsou stejně jako jeho kumpáni ze Sudetoněmecké strany.

V Libereckém kraji jsme si německou nacistickou agresi připomněli několikrát. Například jsme jako KSČM zorganizovali připomínku v Holanech, kde se 28. srpna 1938 uskutečnila největší antifašistická demonstrace. Na této demonstraci vystoupil i bývalý předseda KSČ Bohumír Šmeral, který upozornil na nebezpečí nacistické rozpínavosti. Dle několika zdrojů se této demonstrace zúčastnilo přibližně 30 tisíc občanů, nejen československé, ale i německé národnosti, které sdružoval boj proti nacismu. Další velká protinacistická demonstrace se uskutečnila v září v České Lípě, ale i v Novém Boru.

Ještě než došlo k podepsání mnichovské dohody, se uskutečnily drastické útoky v pohraničí na Liberecku. I ty jsme si připomněli pietními akty. V Habarticích se uskutečnil útok proti československým občanům ze Stráže obrany státu 21. září 1938. Nacisté se snažili celnici, na kterou v Habarticích zaútočili, zničit granátem, zčásti se jim to však nepovedlo. Na pietním aktu, jehož jsem se zúčastnil, nechyběla ani československá vlajka, kterou obránci hranic dokázali ochránit před nacisty.

Další pietní akt se uskutečnil ve vesnici Srbská, která je součástí Horní Řasnice. Zde byla celnice přepadena 23. září 1938, kdy po kulometném útoku Freikorpsu zemřeli tři Čechoslováci. Dozvěděli jsme se, že je s tímto útokem spojena i čtvrtá oběť, která zemřela na následky zranění. A nakonec v obci Heřmanice se uskutečnila připomínka vraždy učitele z Frýdlantu Otakara Kodeše, který byl zabit 22. září 1938.

Tyto události byly předzvěstí toho, co Československo dál čekalo. Mnichovská zrada, kdy nás západní mocnosti věnovaly německé náruči, byla vyvrcholením krize v pohraničí, které nově mělo spadat do německé říše, včetně některých ryze českých oblastí. Následně začalo masivní vyhánění Čechů z pohraničí, které bylo doprovázeno brutalitou, ponižováním a smrtí. I to si jako KSČM připomínáme, protože je naším úkolem připomínat nacistický teror, při kterém zemřel každý třetí komunista, šest milionů Židů nebo 370 tisíc Čechoslováků. A i my tady v pohraničí budeme bojovat dál za to, aby dekrety prezidenta republiky Edvarda Beneše nebyly zničeny a aby se sjezd Sudetoněmeckého landsmanšaftu, který zakládala i frakce vytvořená z příslušníků SS na českém, resp. československém území, v Čechách nikdy neuskutečnil, jak plánují tamní příslušníci. Bylo by to plivnutím do tváře všem obětem nacismu.

Autor: 
Jan KOROS, vedoucí kandidát KSČM pro volby do Poslanecké sněmovny v Libereckém kraji