Zdeněk Ondráček: Je potřeba zajistit stabilizaci bezpečnostních sborů

22. 9. 2021

Rozhovor Haló novin se Zdeňkem Ondráčkem, kandidátem KSČM do Poslanecké sněmovny v Královéhradeckém kraji

KSČM v části svého volebního programu týkající se bezpečnosti mluví mimo jiné o vystoupení ČR z NATO a o stažení všech příslušníků AČR z vojenských misí. Nahrává tomu i způsob ukončení působení vojsk NATO v Afghánistánu? Jak vůbec tuto misi hodnotíte?

Mise v Afghánistánu byl vojenský propadák. Česká republika se na ní vůbec neměla podílet, protože to byla soukromá válka Spojených státu amerických a ostatní členské státy NATO, které se na ní podílely, tam byly pouze na základě požadavků USA. Zahraniční politika ČR v tomto selhala a historie ukáže, že budeme vnímáni Afghánistánem jako okupanti, kteří okupovali tuto zemi dvacet let.

KSČM nemá problém s vysláním našich vojáků do zahraničních misí, pokud jsou na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN. To ale mise v Afghánistánu nebyla.

Pokud jde o vystoupení ČR z NATO, našim dlouhodobým požadavkem je, aby bylo vypsáno referendum, kde by se tato otázka řešila.

Dalším bodem programu je obnova všestranných vztahů s Ruskem a Čínou. Myslíte, že lidé v současné protiruské a protičínské kampani jsou nakloněni tomuto plánu?

Jde o klasické rozdělování společnosti, které se daří té takzvané demokratické opozici a bohužel za přispění vlády České republiky. Pro občana ČR to zhoršení vztahů na diplomatické úrovni, ale i celkově vztahů s Ruskou federací a Čínou, má pouze ekonomické dopady. Mohou to zaznamenat zaměstnanci těch firem, které s těmito státy obchodovaly, a myslím si, že ty dopady už jsou dostatečně známy.

Co dalšího je podle vás ohledně zajištění vnitřní bezpečnosti ČR provést? Jaké návrhy máte jako stínový ministr vnitra za KSČM v hlavě?

Pro vnitřní bezpečnost je potřeba zajistit především stabilizaci bezpečnostních sborů. Jen v letošním roce se očekává, že Policii ČR opustí čtyři tisíce příslušníků, což bude mít samozřejmě následek na výkon služby zejména v některých okrajových částech okresů. Už dnes zaznamenáváme nutnost slučovat dvě a více obvodních oddělení k tomu, aby byl vůbec někdo schopen zajistit výkon služby v těchto lokalitách. Což samozřejmě vede k prodlužování dojezdových časů v případě, že někdo volá na tísňovou linku a potřebuje pomoc. Takže je to nedobrý stav a bohužel v tomto roce se to bude ještě více zhoršovat. Na mnoha místech Policii ČR už v podstatě supluje pouze obecní a městská policie.

Na poslední řádné schůzi Poslanecké sněmovny jsme schválili novelu zákona o Policii ČR, která zpřesňuje některé pravomoci pro policisty, ale dává jim i některá nová oprávnění, takže po té legislativní stránce jsme na výboru pro bezpečnost a podvýboru pro policii, kterému předsedám, odpracovali kus práce. Pokud bude tento zákon schválen také v Senátu a podepsán prezidentem, tak v legislativní oblasti pro výkon služby je provedeno vše potřebné, samozřejmě ostatní ukáže až další čas.

Jinak máme některé návrhy, které by zlepšily podmínky pro výkon služby, ale to se netýká pouze policistů, ale všech příslušníků bezpečnostních sborů a také strážníků obecních a městských policií, popřípadě dobrovolných hasičů.

Co si představit pod heslem STOP ilegální migraci je každému jasné, jak ale toho chcete docílit? Jsou v tomto ohledu dostatečně zajištěny hranice schengenského prostoru?

Vnější hranice schengenského prostoru nejsou zabezpečeny dobře. Vidíme to na problémech, které zažívá nejenom Řecko, ale také Itálie nebo Španělsko. To znamená, že ty hranice jsou propustné. Pokud budeme dále tvrdit, že mají být chráněny pouze vnější hranice schengenského prostoru, bude potřeba, aby Evropská unie uvolnila více sil a prostředků k tomu, aby tyto hranice byly zabezpečeny, protože pouze samotné členské státy, jako jsou Řecko, Itálie nebo Španělsko, to nejsou schopny personálně ani materiálně zvládnout. Policie ČR vysílá do zahraničí jednotky policistů, které působí v rámci Frontexu (Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž) právě při ochraně vnější hranice anebo na základě bilaterálních smluv s jednotlivými zeměmi a zajišťují vnější hranici jednotlivých států zejména na jihu Evropy, takzvanou Balkánskou cestu.

V minulých krajských volbách jste kandidoval s mottem Pouze v bezpečném kraji je možné kraj rozvíjet. Jak si tedy Královéhradecký kraj v tomto smyslu stojí, je tam bezpečno?

Královéhradecký kraj je zatím bezpečným místem pro život. V anketě, která probíhá mezi kraji, se náš kraj umísťuje na čelných příčkách, pokud není přímo jejím vítězem, takže Královéhradecký kraj je dobrým místem pro život. Jedním z kritérií této ankety je právě i bezpečnost. Je to však o počtu spáchaných trestných činů a jejich odhalování, které je tady nad republikovým průměrem, ale ty problémy, o kterých jsem hovořil, to znamená nedostatek policistů a nutnost slučovat výkon služby jednotlivých obvodních oddělení, se týkají i Královéhradeckého kraje. Vím to nejlépe z mého bydliště, z okresu Trutnov, kde to už je v podstatě dennodenní rutina. Je potřeba si uvědomit, že občan si platí policii proto, aby v případě potřeby byla schopna v zákonem dané lhůtě přijet. Tyto lhůty však není schopna splnit, pokud to teritorium je dvakrát nebo třikrát tak velké, než je plánováno.

S jakými dalšími problémy se váš region potýká? Co lidi nejvíce trápí?

V Královéhradeckém kraji není, na rozdíl od některých jiných krajů, největším problémem nezaměstnanost, protože tu je automobilka Škoda. Víme ale, jaké problémy v současné době automobilový průmysl zažívá a že může nastat situace, kdy dojde k jeho útlumu z některých v současné době známých problémů a může k tomu přispět i šílená zelená politika Evropské unie. Je potřeba si uvědomit, že na jednoho pracovníka v automobilovém průmyslu je navázáno minimálně dalších šest, možná osm pracovníků, kteří pracují v jiných segmentech. Takže i když ten problém s nezaměstnaností teď není, tak může kdykoliv být a může být velmi zásadní nejen pro Královéhradecký kraj, ale i pro jiné regiony České republiky.

Samozřejmě můžeme hovořit i o dalších oblastech. V dopravě nás trápí dostavba dálnice D11 až ke státní hranici. V letošním roce bude zprovozněn úsek mezi Hradcem Králové a Jaroměří, víme ale, že došlo ke zrušení soudu o výkupu pozemků na obchvat Jaroměře, který je hodně důležitý, protože kamionová doprava bude teď jezdit přes Jaroměř dál směrem na Náchod. Takže naším cílem, cílem politiků Královéhradeckého kraje, ale především by to mělo být i cílem ministerstva dopravy, je dokončení dostavby D11 i z Jaroměře až ke státní hranici. Podotýkám, že polská strana už tuto dálnici až ke státní hranici v podstatě má, její dokončení je otázkou několika málo měsíců.

Pokud jde například o zdravotnictví, i my máme problém s nedostatkem lékařů a zdravotních sester. Například v Trutnovské oblastní nemocnici bylo přes půl roku zavřeno gynekologicko-porodnické oddělení. Podobně bych ale mohl jmenovat problémy i v dalších oblastech.

Jakou strategii jste zvolili pro nynější volební kampaň? Máte nějaké motto?

Vycházíme z hesel, která jsou dána na centrální úrovni. Samozřejmě moje činnost je zaměřena především na oblast bezpečnosti, v které se pohybuji celá dvě volební období jako místopředseda výboru pro bezpečnost. Jak jsem už zmiňoval, další rozvoj nejen regionu, ale i celé České republiky záleží právě na bezpečnosti, protože tam, kde se člověk cítí bezpečně, navštěvuje i další aktivity, jako je sport, kulturní akce a podobně, které patří ke každodennímu životu. Česká republika byla šestou nejbezpečnější zemí na světě, dnes už je ve druhé desítce. Vláda o tom raději moc nemluví, ale bezpečnostní věci se postupně pomaličku zhoršují a našim cílem je toto brzdit, když už ne přímo to zlepšovat.

Mají lidi o kontakt s kandidáty KSČM zájem? Chtějí s vámi diskutovat? Co je zajímá?

Nejsem zastáncem toho, postavit se na náměstí a těsně před volbami dělat nějakou předvolební činnost. Já se dlouhodobě snažím diskutovat s lidmi jak ve své poslanecké kanceláři, tak v rámci jednotlivých okresů kraje, kde jsem byl zvolen. V posledním období jsem se zúčastnil několika setkání ať už s bývalými nebo současnými příslušníky složek Integrovaného záchranného systému, ale také s pedagogy, zdravotníky a dalšími lidmi.

Jak se snažíte lidi přesvědčit, aby šli k volbám a podpořili kandidáty KSČM?

Prací, kterou vykonávám v Poslanecké sněmovně, a tím, že jsem schopen dokladovat, co se za uplynulé období podařilo díky mým návrhům nebo návrhům, které jsou z pera KSČM, pro lidi práce prosadit.

Konkrétně já mohu říct, že se mi podařilo prosadit navýšení rizikových příplatků příslušníkům bezpečnostních sborů, aby bylo možno přidávat všem příslušníkům stejnou částku, na čemž vydělají především ti nízkopříjmoví.

Na co se mohou lidé v případě vašeho zvolení spolehnout?

Že budu pokračovat v práci, kterou v Poslanecké sněmovně vykonávám, samozřejmě se stálou komunikací s příslušníky bezpečnostních sborů a s občany v mém regionu. Ale není to pouze o mém regionu, protože na mě se obracejí v otázkách bezpečnosti lidé z celé republiky a já se snažím, pokud mi to nějakým způsobem umožňuje moje činnost, aby byla naplňována jejich oprávněná očekávání, která od politiků mají. Takže můžu slíbit pokračování v práci, kterou vykonávám.

Autor: 
Mediální úsek ÚV KSČM
Zdroj: 
Haló noviny / Janka Dubníčková