Projev předsedy Vojtěcha Filipa na sobotním 13. zasedání ÚV KSČM v Praze
Vážené soudružky, vážení soudruzi,
scházíme se v podstatě v tradičním zářijovém termínu. Věřím, že jednání bude racionální, abychom se mohli kampani opravdu věnovat, protože i já se chci ve svém vystoupení věnovat jenom aktivizaci členské základny k nadcházejícím parlamentním volbám.
Nejprve několik slov k aktuální politické situaci. Jsme uprostřed poměrně nestandardní volební kampaně, která ukazuje na to, že bude nejen ostrá a plná faulů, ale také na to, že se bude dělat řada chyb, které ovlivní výsledek voleb.
Začnu tou nejbližší, která se odehrála včera. Přestože jsme v úterý udělali vše proto, aby poslední schůze Poslanecké sněmovny projednala některé věci, které jsou opravdu důležité pro občany České republiky, tak uvnitř hnutí ANO je nějaké podivné pnutí, které způsobilo, že hnutí ANO včera připustilo změnu programu schůze Poslanecké sněmovny tak, že nejdříve probíhalo třetí čtení zákona o drahách a tím zajistili spíše propagaci Trikolory. To je nepochopitelné, proč to hnutí ANO připustilo. A tak jsme se bavili o návrzích, jestli uznat nebo neuznat protilátky, což klub KSČM navrhoval už v dubnu, jako součást imunity proti onemocnění COVID-19, jednání stejně skončilo bez usnesení, bez závěru, protože debata se rozpadla na dvouminutové technické poznámky a výsledek žádný. Pak jsme se na hodinu vrátili k zákoníku práce, který si klub KSČM vynutil, aby 5 týdnů dovolené bylo alespoň projednáváno, ale opět – faktické poznámky a ta hodina, která na to byla vyčleněna ve 3. čtení, na které čekáme od února, byla snadno konzumována těmi, kteří chtěli zabránit přijetí zákoníku práce a pěti týdnů dovolené jako našeho příspěvku pro občany České republiky. Logicky se neprofilovali všichni odpůrci jako ODS, TOP 09 KDU ČSL, Piráti, ale zato se ukázali až v trapných vystoupeních zástupců ANO a SPD. Právě SPD se prozradila, když jejich argumentem bylo, že to je věcí dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, jako kdybychom nevěděli, že ten zaměstnanec je vždycky ve slabším postavení a potřebuje právě ochranu zákona. No a pak už propagace Volného bloku nabrala grády a celý závěr v podstatě znamenal rozpad této schůze a odvolání Hany Lipovské z Rady České televize. Přestože nic takového zákon nepředpokládá, ani předpokládat nemůže, tak bylo marné vykládat, že Ústava, ústavní princip v otázce, kdo může být volen, stojí výše než zákon o České televizi, a to znamená, že ani zákonodárce nemohl omezit vlastní kandidaturu ve volbách.
Něco jiného je samozřejmě slučitelnost a neslučitelnost funkcí, ale to nebránilo tomu, aby TOP 09 utrpěla vítězství, které je trochu Pyrrhovo, protože samozřejmě to vítězství je vlastně Volného bloku, který si z toho udělal prezentaci. Dělá z Hany Lipovské ublíženou, protože o skutečný konflikt zájmů by šlo po zvolení. To vše nijak nepřispělo k tomu, aby Poslanecká sněmovna byla schopna udělat nějaký krok a, řekl bych, důstojně zakončila toto volební období Poslanecké sněmovny. Ta skončí mimořádnou schůzí 29. nebo 30. 9. t. r., podle toho, na který den předseda schůzi svolá.
Klub KSČM musel požadovat schůzi, protože bude projednávána závěrečná zpráva vyšetřovací komise pro Bečvu, kterou řídí Marie Pěnčíková. To byl náš poslední úspěch v tomto volebním období, kdy se nám personálně podařilo prosadit naši členku do čela komise a nenechali jsme prezentaci jen na autorech původního záměru, tj. TOP 09 a KDU-ČSL na úkor ANO v jejich osobním souboji.
Já to říkám právě od včerejšího data, abychom si uvědomili, že neschopnost některých, a naopak ustupování tlaku pravice vede ještě k větší destrukci samotné politické scény a my budeme muset počítat s tím, že se nelze spolehnout na nic jiného než na vlastní síly, které budou potom v součtu tím výsledkem, kterého KSČM dosáhne ve volbách.
Příklad do očí bijící
Co brání tomu, aby bylo lépe, abychom byli viditelnější?
Za prvé tomu brání přemíra témat. Každá politická strana vnáší nějaké téma a hlavní mediální prostředky ta témata rozvíjejí takovým způsobem, že vlastně občan je zahlcován balastními informacemi a ty informace gradují do jakýchsi kruhů, které se neustále opakují, a to, co je podstatné pro vývoj v následujícím období v České republice, se záměrně zamlžuje.
Uvedu to na konkrétním příkladu, který je snad do očí bijící, a to je otázka toho, co se stalo po debaklu NATO v Afghánistánu. To, že to byl debakl, je jasné, to, že to bude mít pokračování, je také jasné, to, že to má vliv na příští migraci, je nad slunce jasnější. Ale mediální prostředí je o tom, jestli se dost dobře postaráme o naše tzv. tlumočníky a že vlastně my jsme úspěšní v tom, kolik jsme jich přivezli. Nemluví se o té podstatě, a promiňte mi, že to řeknu takhle brutálně, že skupina »pastevců« vypráskala tzv. nejsilnější vojenský pakt na světě ze svého území. Ona totiž platí dál leninská myšlenka, že národní osvobozenecký boj je vždycky vítězný, protože ti lidé bojují za své osobní, národní potřeby a nakonec »okupant« je vždycky vyhnán. To je realita, a jestliže prezident republiky Miloš Zeman řekl, že to znamená, že je potřeba se zabývat tím, jak skončí nebo neskončí NATO, jak se přemění nebo nepřemění, to je samozřejmě jakoby zapomenuto. To, že to bylo jistě předmětem jednání mezi ním a prezidentem SRN, je evidentní. Ale zase mediální scéna tomu nepřeje a opět jsme zahlcování tím, co má zakrýt samotnou podstatu.
Máme 5P, máme kandidáty
Stejně tak si všimněte, že když se mluví o tom, co zůstalo z vrácených zákonů ze Senátu, slyšeli jste nějaké velké řeči o tom, že tam zůstal školský zákon, že se nehlasovalo a že byl vyřazen? Přestože KSČM nehlasovala pro vyřazení těch bodů? To byl zásadní krok, protože hnutí ANO není v rozpočtu schopno pokrýt v příštím volebním období ty nároky, které by školy v podstatě měly, kdyby zákon byl schválen jak ve verzi Sněmovny, tak ve verzi Senátu. Prostě to je realita.
A už nemluvím o tom, co se stane s těmi zákony, které nepodepíše prezident, protože na ty už se nedostane. A může se stát, že to bude zákon právě o nízkouhlíkové energetice, která znamená, že se máme zavázat, že Dukovany bude dostavovat Westinghouse, který nepostavil za posledních 20 let nic. Ale v mediální rovině je to úplně jinak. Uvádím tyto příklady, které jsou nejvíc do očí bijící, abychom si potvrdili, že bez toho, co si odpracujeme, nebude nic.
Co tedy nám zbývá, co můžeme ovlivnit? My můžeme ovlivnit to, že budeme držet pevně naše základní témata – máme 5P – ta musíme vysvětlovat a máme naše kandidáty, máme naše volební štáby, máme rozpisy osobní agitace v městech a obcích. Včera jsem to říkal v České Lípě, když jsem tam byl na mítinku, a děkuji za organizaci, myslím, že to bylo dobře zorganizováno, bylo to i dobře navštíveno a myslím, že to bude mít efekt, protože ti lidé měli zájem jak o naše materiály, tak mě prostě obklíčili a mohl jsem diskutovat já i kandidáti, kteří také rozdávali naše materiály. Říkám to kvůli tomu a kladu to nám jako členům ústředního výboru na srdce jako základní princip: prosím každého, aby po svém pracovním čase věnoval hodinu nebo radši dvě kampani pro KSČM. Po své práci. Prosím o to, nemůžeme to nikomu nařídit, ale jsem přesvědčen, že hodina nebo dvě hodiny mezi lidmi udělají hodně. Prostě osobní agitace má smysl, je reálná, je účinná a je podle mého soudu věcí, která nám může pomoci.
Když jsme se bavili na výkonném výboru o tom, jak je to rozepsáno, tak se mi zdá, že některé kraje volební kampaň zatím podcenily, že máme málo akcí, kde jdeme za lidmi. Proto jsem chtěl, aby i tahle sobota byla věnována kampani. Ale jsme tady a můžeme si to říct a můžeme odtud odejít s tím, že je potřeba, abychom opravdu vedli osobní kampaň. Všichni, nejen kandidáti, ale i funkcionáři strany, naši sympatizanti, kteří nám mohou pomoci, ať jsou z LKŽ – Stanislav Grospič pojede na setkání Levicových klubů žen, minulou sobotu jsme byli s naší vedoucí kandidátkou Alenou Nohavovou ve Volarech, byla to velmi vydařená akce Klubu českého pohraničí, která má dopad do členské nebo voličské základny, protože oslovuje další lidi. A musíme to tak udělat na všech místech, protože není možné to podcenit. A prosím tedy, abychom to vzali za své.
Oživení kampaně
Témata nerozšiřujme, berme ta, která máme schválená, každý si osvojte něco, co je vám nejbližší a vysvětlujte to. Říkám to proto, že když jsem se podíval na náš Facebook, tak návštěva našich stránek a zhlédnutí našich blogů, tzn. našich videonahrávek, je nízká, nemá efekt. Dovolte mi, abych dal určitý návrh, jinak o tom nechci mluvit, jsem součástí té kampaně a máme od toho ústřední volební operativní štáb, ale myslím si, že je potřeba udělat krátká, nejvíce půlminutová videa, která budou jednoznačným stanoviskem našich kandidátů.
Vezmu to od kraje. Vidím tady první Martu Semelovou, tak řeknu, že Marta natočí video, že kdybychom vstoupili do vlády, tak první, co uděláme, bude, že navrhneme naše vystoupení z NATO. Bude to jasné sdělení našeho stanoviska. Dál třeba Ludvík Šulda, Olomoucko - Haná, vedoucí kandidát, natočí, že po vstupu do vlády vytvoříme adekvátní prostředí pro zemědělsko-potravinovou soběstačnost, dál třeba Květa Matušovská řekne, aby se tuzemská cena energie neřídila burzovními spekulacemi, ale abychom použili ceny věcně usměrňované podle zákona o cenách. Připravil jsem takový materiál, chci ho potom rozebrat s ústředním volebním štábem, nechci ho tady říkat celý. Ale abychom si rozuměli, my potřebujeme změnit strategii našeho výstupu. Naše videa jsou zatím příliš dlouhá a málo sledovaná. Já děkuji Filipovi Zachariašovi, že mi posílá přehled využitelnosti, a když jsem se na to díval, tak jsem si říkal: co s tím budeme dělat? Co na tom změníme, aby to bylo sdílnější, aby ti lidé si to mezi sebou přeposílali, aby to bylo krátké a efektivní? To prostě musíme udělat.
Stejně tak oživení kampaně na jednotlivých akcích, kde jsme, nebo na akcích, které můžeme pro to využít. Na jihu Čech využijeme populární hudebníky a další možnosti, aby lidé mluvili o tom, že na té kampani KSČM byli lidé, které tam nečekali nebo že to bylo tímto způsobem organizováno. A přitom musíme udržet to naše nejdůležitější, že Komunistická strana Čech a Moravy má reálný a realistický program, který řeší problémy společnosti. Z toho nesmíme ustoupit.
Příprava na ta vystoupení, tak jak probíhají v krajích, je podle mého soudu ještě nedostatečná. I když odborné zázemí zpracovalo řadu dokumentů, tak s tím krajské volební štáby při přípravě kandidátů, kteří jdou do debat, podle mého málo pracují, neprobírají je. Jsou témata, například Helena Vrzalová připravila krásně téma vody na Vysočině, a je škoda, že to Josef Zahradníček nevyužil zcela, když to bylo k dispozici. Já to říkám tak, jak to je, abychom si rozuměli, to není o tom mazat si med kolem pusy, že nám to jde dobře. Prostě pojďme si tady říct, že po každém vystoupení, po každé akci musíte udělat v tom kraji, ne tady v centru, ne s Věrou Žežulkovou, ne s mediálním oddělením, přehrání si toho vystoupení a říct, co se nám tam povedlo, co se nám tam nepovedlo a kam směřujeme – jestli tady zvýšíme aktivitu nebo tomu dáme další článek, uděláme další vystoupení nebo nahrajeme video. Prostě nemůžeme to nechat tak, že to proběhlo a je to za námi. To prostě nejde.
Potenciál okolo 12 procent
Máme necelé tři týdny, za 20 dnů budou volby a my potřebujeme, abychom ten efekt naší práce více zúročili. Prostě tak to je a nesmíme si říkat: dobře to dopadlo, zaútočili nebo nezaútočili na nás.
Myslím si, že to je velmi důležité a těch útoků bude víc, nemyslete si, že to jedním dvěma útoky na toho nebo na onoho, na mě nebo na někoho jiného, skončilo. Tak to není! Já jsem ve svém případě, jak jsem ho popsal v informaci pro členy, nebyl pasivní. V pondělí v osm hodin jdu na finanční úřad, a vyžádal jsem si to já, kontroly se opravdu nebojím. Já jsem nic nespáchal, mám na to doklad, že se čin nestal a že se ta věc odkládá. Takový dokument mám v ruce a opravdu se toho nebojím. A teď si vezměte, že zaútočí na někoho z kandidátky, kdo nemá dostatek zkušeností s novináři a oni ho budou pronásledovat. My ho potřebujeme ochránit, my potřebujeme, abychom byli schopni se za něj postavit. Já jsem to říkal na výkonném výboru, vždyť se podívejte, co dělali s Josefem Vondruškou. I když vyhrál soud, že nic nespáchal, že žádného disidenta nemučil, tak co z toho bylo! V novinách ho vláčeli měsíce. A takhle se proti nám bude postupovat. A my musíme být odolní a musíme být schopni té argumentace. A jestli sami sobě budeme škodit, tak nemůžeme vyhrát, nemůžeme uspět.
Znovu opakuji, co jsem říkal v červnu: náš potenciál je okolo 12 procent. Když dosáhneme na dvě třetiny potenciálu, tedy osm procent, máme více než v roce 2017. Ale nesmíme podrážet sami sebe. To je ona podstata. A znovu opakuji: alespoň hodinu nebo dvě každý den po své práci jít na kampaň. Vzít si místo, obec, nebo tady v Praze čtvrť nebo ulici, kde budete. Já vím, že ten rozpis existuje a že třeba Marta Semelová ho kontroluje a má i ty hodiny, také je to v pražské organizaci nutností. V Praze je situace složitá, protože jeden průzkum, kterému sice nevěřím, ukazuje jen 1,6 procenta, jiný zase 3 procenta. To by srazilo výsledek celé republiky, stejně jako Brno by srazilo výsledek Jihomoravského kraje. My potřebujeme na těchto složitých místech opravdu zabojovat a tam, kde máme šanci, potřebujeme bojovat o každý hlas, který můžeme dostat navíc. A je to opravdu o naší aktivitě. Už jsem to říkal – přišel jsem do CNN Prima News a tam redaktorka říká: vy jste neviditelní. Já říkám: to není pravda, vždyť vy o nás jenom nevysíláte. Tak to jsem byl trochu drzý, stejně jako když se mě zeptala, jestli by byl lepší pan Petr Fiala nebo Ivan Bartoš jako premiér, tak jí říkám: nestrašte. Nevím, co s tím udělají, jestli to pustí.
Říkám to proto, abychom si uvědomili, kde jsme, v jaké jsme situaci. A že si teď nemůžeme dovolit říct: my máme za okres kandidáta, tak my tam nejdeme. Naopak, my musíme tam, kde je slabé místo, nahradit ty neexistující kandidáty, aktivní prací aktivu okresu. Předseda, místopředsedové, členové výkonného výboru, okresního výboru strany musejí nahradit to, že tam konkrétní okresní kandidát není. On třeba nemohl, ale my potřebujeme, aby na těch akcích bylo velké zastoupení kandidátů nebo našich funkcionářů. Nemůžeme to podcenit. Nechci poučovat, ale tohle vidím jako to nejpodstatnější z toho, co můžeme udělat. Dobrou přípravu do mediálních vystoupení, ať jsou kdekoliv. A není to nic jednoduchého, když potom jdete na debatu, kterou organizuje Seznam, Respekt nebo někdo zcela nepřátelský, tak samozřejmě jdete do velmi složitého boje.
A mě mrzí, když potom slyším, že byl vybrán kandidát na nějakou debatu a řekl, že tam nepůjde, a jde tam někdo jiný. Prostě člověk, který je na kandidátní listině, musí počítat s tím, že půjde do souboje, a není to o tom, že může hezky přikyvovat. On musí jít do střetu. A my do toho střetu musíme všichni a ukázat, že máme názor a ten je vidět.
Já chápu, že když řeknou – jak z toho NATO vystoupíte, to není za den...? Do médií jsem řekl ano, to bude možná trvat déle než vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Protože nikdo si nepřeje bezpečnostní vakuum, ale musí se začít. My přece nekupujeme rohlík na krámě. To je podle mého soudu velmi důležité.
Skutečná hrozba pro občany
Nechci zdržovat, chci, abychom se dnes poradili o tom, že opravdu všichni vezmeme volební kampaň za svou a že ti, kteří jsou na kandidátních listinách a okresní a krajské volební štáby, tu práci odvedou, že budou mezi lidmi a že nezůstane žádný nevyužitý materiál. Takže to je ode mě dneska všechno.
Chci, abychom z tohoto jednání ústředního výboru odcházeli s tím, že jsme se aktivizovali pro úspěch ve volbách do Poslanecké sněmovny, která může být lepší, než byla ta současná. Může to znamenat, že to, co ti SPOLU a PirSTAN, kteří jsou skutečnou hrozbou pro občany naší země, považují za hrozbu, to nastane a že budeme moci rozhodovat. Chci, aby devátého večer zasedal výkonný výbor naší strany, a s těmi, kteří budou zvoleni, se dohodneme na tom, kdo bude ve vyjednávacím týmu. Vyjednávání bude velmi složité, tvrdé a budeme na to potřebovat co nejširší konsenzus. Varianty připraveny máme a nebude to nic jednoduchého. A to, co jsme tady řešili v červnu 2018, tzn. jestli jednorázově podpořit vládu nebo nepodpořit, může být ještě větší dilema, než bylo tenkrát. Ale může se nám také stát, že budeme v takové pozici, že to řešit nebudeme a že budeme jenom čekat, nakolik bude mít pravice sílu, aby se nás pokoušela umlčet nebo udělala jiné opatření, které by splnilo její sen vymazat KSČM z politické scény. O to hrajeme. Proto vás prosím o tu hodinu nebo dvě vašeho času po pracovní době, které byste věnovali volební kampani. Děkuji vám.