Rozhovor Haló novin s kandidátkou do Sněmovny v Ústeckém kraji Hanou Aulickou Jírovcovou (KSČM)
Na tomto místě měl původně být rozhovor s Radkem Belejem. Jenže se projevil jako galantní muž a na tyto zaslané otázky odpověděl: »Děkuji za nabídku… Leč nehodlám »tříštit« síly a přenechám prostor H. Aulické Jírovcové.« Jelikož jsou oba z Mostu, nechal jsem otázky v původním znění a mohou někdy působit divně. Ale dotazovaná si s tím poradila…
Kandidujete za KSČM v podzimních volbách do Sněmovny. Co vás vedlo k tomu, že jste se rozhodl kandidovat?
PROSTĚ LIDI! Lidi kolem mě, jejich každodenní životní útrapy a potřeba řešení na úrovni legislativy.
Jste, dá se říci, již ostříleným komunálním politikem se zkušenostmi z městského i krajského zastupitelstva. Co považujete za svůj největší úspěch?
Pokud se dvacetiletému působení a zkušenosti v komunální politice dá říkat ostřílený politik, tak potom ano (úsměv). Na kraji jsem nepůsobila jako zastupitelka, ale díky zvolení do PS a zároveň působení v sociální a zdravotní komisi zastupitelstva jsem velmi úzce spolupracovala s pracovníky kraje a dalšími lidmi z praxe. Velmi mi to pomáhá v PS.
Nikdy to není činnost jednoho člověka, ani v komunálu to většinou nejde. Je mnoho věcí, na které jsem pyšná nebo někdy šťastná i ráda, že se to povedlo. Nejvíce však, že se podařilo vybojovat kompenzace pro zaměstnance končícího Dolu Československé armády na Mostecku. V roce 2018 se díky mému návrhu podařilo finančně pokrýt téměř celý požadavek na sociální služby v ČR a poté každý rok prošel můj návrh na vyšší dofinancování této oblasti. Velký úspěch vidím v možnosti mimořádných odměn za první vlnu COVID-19. Kromě financí pro zdravotní sestry v sociálních službách se nám podařilo domluvit větší částku a mohla jsem řešit s MŠMT mimořádné odměny pro zaměstnance v dětských domovech nebo s MPSV pro sociální pracovníky na obcích. Nikdo si kromě nás nevzpomněl! Mnohé to překvapilo. Někdo uznal jejich práci v době, kdy téměř nic nefungovalo, a aspoň v této podobě poděkoval. Mezi poslední velký úspěch bych zařadila navýšení příspěvku na péči ve 3. a 4. stupni i pro pobytovou péči nebo zrušení tzv. kůrovcového přílepku, což výrazně pomohlo oblasti myslivosti.
Jaké jsou největší problémy území, za které se ucházíte o post poslance? Jak byste jako poslanec mohl a hlavně chtěl lidem, kteří zde žijí, pomoci?
Jsme jeden z nejvíce postižených krajů v ČR, a to nejen sociálně, ale především ekonomicky. Náš kraj byl díky uhelnému průmyslu hnacím motorem pro celou republiku. Stát na to ale zapomněl! Samozřejmě, že nás trápí nejvyšší počet vyloučených lokalit, ruku v ruce i velké procento nepřizpůsobivého obyvatelstva. Dlouhodobé soužití s občany se pak stává neúnosným, a i proto mnoho mladých lidí opouští náš kraj. V současné době je to jedno z rozhodujících kritérií. Máme zde vysoké školy, jsou zde nabídky kvalitních pracovních míst, ale zájem o život zde je velmi malý. Proto je moje snaha dostat do kraje i dalších dvou strukturálně postižených krajů stěžejní pomoc.
V minulosti to mohl být jeden z programů RESTART, ovšem nyní pod resortem MMR spíše skomírá a svou úlohu již určitě nemá. Jsou tu však například »Evropské peníze«, které jsou určeny na různé oblasti, ale podařilo se alokovat i část financí například přes Fond spravedlivé transformace, které mají pomáhat těmto třem krajům v jejich zvládání dopadu při útlumu a konci těžby uhlí. Jsou to však částky výrazně nedostačující a je potřeba z dalších cílených financí ukrojit pro náš kraj co nejvíce. Prostě začít vracet dluhy!
Aktuálně je nutné otevřít další rozšíření kompenzací pro zaměstnance na hnědouhelných dolech, které také budou postupně končit. Navážu na to velkým zadlužením obyvatelstva, které jsme se v PS pokusili řešit, avšak po tříleté diskusi to skončilo fiaskem. Ano, podařil se přijmout tzv. chráněný účet a téměř ukončit dětské dluhy do budoucna. Ovšem přijetí tzv. teritoriality (jeden dlužník, jeden exekutor) se nepodařilo.
Trápí nás výrazný nedostatek zdravotního personálu. Velice ubývá odborných ambulancí a zubních lékařů. V rámci odborné pomoci a služeb dlouhodobě postrádáme dětské psychology. Je to samozřejmě problém po celé ČR, ale v našem kraji je to viditelnější kvůli sociálním problémům, které si kraj nese. Jednu z velkých pomocí v oblasti sportu a volnočasových aktivit vidím v daňové slevě na dítě částkou alespoň 5000 Kč. Není sport, který je levný, a pokud chceme, aby děti sportovaly, musíme podpořit především samotné rodiny.
Jaká je vaše volební kampaň? Máte nějaké motto?
»ŽIJU ZDE S VÁMI, PRACUJI PRO VÁS«, vystihuje můj postoj. Narodila jsem se v Mostě a jsem pyšná na svůj region i se všemi problémy. Proto za něj tak bojuji. Nejsou mi lhostejní lidé, kteří zde žijí se mnou a mou rodinou!
Jaký volební výsledek tipujete a co budete považovat za svůj volební úspěch?
Neodvažuji se odhadovat, budu věřit do poslední chvíle! Mám kolem sebe mnoho lidí, kteří by naši stranu nešli volit. Ale jdou, protože mi věří. Je to pro mě velký závazek a vždy byl. Uvidíme, zda zvítězí moje dosavadní práce pro občany!
Pokud mám hodnotit výsledek jako strany, odvážím se tvrdit, že budeme v Poslanecké sněmovně - v jakém složení, rozhodnou občané.
Celoevropským problémem »levice« je, že se snaží zabývat právem menšin. Nic proti tomu, ale levice, a to zejména ta antisystémová, se má zabývat zejména právy většiny, tedy právy pracujících…
V poslední době se ztrácím v nové podobě levice, myslím tím té Evropské. Naše strana byla vždy stranou pracujících lidí, kteří chtějí slušně žít a nebát se mít rodinu a o svou budoucí existenci. To jsou pro mě základní hodnoty, kterých se držím. Odmítám jít některými alternativními cestami, které se snaží evropská levice vnutit ostatním státům. Evropa neumí řešit naše problémy! Je to jen na nás a musíme si zachovat především zdravý rozum!
Společnost je atomizovaná. Podmínky lidí jsou jiné ve městech a jiné v malých obcích. I různé věkové kategorie mají v odlišných ekonomických situacích různé problémy. Některá témata jsou společná mnohým skupinám, některá ale jsou specifická… Jak znovu získat podporu? Hájit zájmy dolních 10 milionů, nebo lidí práce?
Je to jednoduché. Většina občanů chce jistotu. Jistotu v dostupné péči o malé děti a předškolní vzdělávání. Kvalitní školství na všech úrovních. Dostupné a kvalitní zdravotní, sociální služby a bydlení. Jistota zaměstnání za slušnou mzdu a odpovídající slušná výše důchodů. Umí toto stát nabídnout? Rozhodně ne! Samosprávy nebo kraje to nemůžou zvládnout samy. Je třeba mít kvalitní legislativu, což se však roky nedaří. Dělají se jen drobné úpravy. Koncepční a systémové věci se nevytvářejí. Musíme to napravit! Na to je potřeba síla v Poslanecké sněmovně.