Svoboda je opravdu krásná věc. Zpívá se o ní v mnoha písních. Když však denně slýcháte ono slovo v televizi, především té veřejnoprávní, a to v různých politických souvislostech, najednou vám zhořkne v ústech. Svoboda totiž, podle některých výkladců současnosti, nemá snad žádné břehy. Je ochranou těch nejagresivnějších, pohybu kapitálu, nadřazenosti jedince.
To všechno mě napadlo, když jsem poslouchal reportáž s komentářem z víkendové Varšavy a z dalších polských měst. Tam tisíce lidí demonstrovaly »za svobodu médií«, kterou prý má omezit nový zákon, jež připravila tamní vláda. Co vlastně rozčílilo ty demonstranty, že šli masově do ulic? Zákon totiž stanoví, že média v Polsku mají vlastnit jen firmy z Evropské unie. Tedy nikdo, kdo si hřeje svou polívčičku a ovlivňuje politiku této země odkudkoli. Může být použit proti Rusku, Číně, Íránu, ale dokonce i proti majitelům televizní stanice ze Spojených států, kteří se v Polsku pokoušejí ovlivňovat veřejné mínění. Pokud by šlo o ono Rusko, Čínu či Írán, asi by se žádná politická skupina řízená ze zahraničí nepokusila demonstraci zorganizovat. Jde však o Spojené státy. A těch se nesmí nikdo dotknout, ani tak protiruská strana, jakou polská PiS jistě je.
Jenže, dívejme se na to z jiného hlediska. Americká televizní společnost Discovery, jež vlastní zdejší významnou televizní stanici TVN, údajně kritickou vůči pravicové vládě, může, bude-li se vláda zdát Washingtonu nepohodlnou, štvát proti ní tak dlouho, až lidé nejen půjdou do ulic, ale zorganizují i jakýsi polský Majdan. Že je to nesmysl? Není. Je to prostě tak. Spojené státy musí mít přece nad vším kontrolu, i nad svými spojenci. Kdyby v USA vznikla, dejme tomu, ruská televizní stanice s majiteli v Moskvě, jak dlouho by asi vysílala? Stačí si připomenout obvinění šéfky Huawei v Kanadě. Má být po případném vydání do USA souzena proto, že údajně porušil zákon, tedy americký, a obchodovala s Íránem přesto, že na něj Američané vyhlásili embargo.
Chápu, že vlastnictví tak velké televizní stanice někým, kdo jejím prostřednictvím, bude-li třeba, může ve svém zájmu ovlivňovat dění v zemi nebo dokonce v Evropě, je nebezpečné. Známe to z rozhlasového vysílání nacistického Německa pro Němce v našem pohraničí v zářijových dnech 1938. Prostřednictvím takového vysílače a jeho cílené propagandy lze ovlivňovat dění ve prospěch jeho majitelů, a tedy i státu, v němž žijí. A to se týká i tak »bratrské velmoci«, tedy pro současné Polsko, jako jsou Spojené státy, protože, jak známo, USA nikdy nedělají nic, co by nebylo v jejich prospěch anebo pro ovládnutí světa. Dokonce i odposlech vládních činitelů spřátelených zemí sem patří a ovlivňování dění v nich či kauzy typu Vrbětice, které pak v jejich zájmu organizují jejich věrní. A lidé, kteří v Polsku demonstrují pro údajné porušení »svobody tisku«, vlastně přišli proto, i když si to neuvědomují, aby americké médium řízené ze Spojených států dál zasahovalo do dění v Polsku. Proto i naše ČT se postavila k požadavkům demonstrantů tak kladně.