Situace se změnila. Roušky/respirátory z našeho života mizí, i když povinnost je nosit v obchodech a budovách vláda nezrušila. Jen Nejvyšší správní soud vším zamíchal, i když si poněkud spletl slovo zdraví se slovem »litera«. Co toto uvolnění s národem udělá, se neví, každopádně »všeználkové« skrytí za své facebookové profily mají jasno - bez roušek a bez očkování!
Podzim opět ukáže. Ten minulý ukázal, že uvolnění, ke kterému došlo na nátlak populismu, umožnilo koronaviru nabrat na síle a počty nemocných předčily první polovinu roku. V řadě zemí Evropy už nyní, vzhledem k uvolňování restrikcí, narůstají počty nakažených, ale stále nejde o slova »další etapa pandemie«. Je to pro nás varováním a svou příkladnou zkušenost máme. Neodpovědnost není výsadou jen v zahraničí.
Také u nás máme dostatek příkladů. Stačí si z doby nedávné připomenout onemocnění řady našich sportovců, kteří přijeli do Japonska a nemohli se kvůli nemoci účastnit her. Jako velmi nezodpovědné považuji, že lékař ortopéd, který s nimi odletěl, se nenechal očkovat a nyní se na něj snesla vlna kritiky. Sice nelze na konkrétní osobu ukázat prstem, ani nelze do očkování nikoho nutit a nelze ani neočkované perzekvovat (někdo se skutečně nemůže z vážných zdravotních důvodu momentálně nechat očkovat), ale u lékařů mě to skutečně zaráží! Přeci víme, kolik nemocí bylo díky očkování oslabeno či zcela vymýceno.
Je léto. Vlády ustupují tlaku »ulice«, demonstrace je nutí uvolňovat opatření a nemoc, která zdánlivě byla poražena, je připravena znovu se rozhořet. To se neděje jen u nás, ale v mnoha zemích Evropy. Být dnes odpovědným představitelem země je jistě stresující. Ve hře jsou nejen opatření, jež omezují některé aktivity, ale i pouhé nošení roušek v uzavřených prostorách a samo očkování, které šíření koronaviru může zabránit a zároveň chrání nejen očkovaného, ale i druhé.
Odpor části společnosti je proto neodpovědný a řekla bych i sobecký. Nejde jen o nás. Příkladem v poslední době může být odpor části Francouzů demonstrujících proti vládním opatřením, která mají zabránit rozšiřování COVID-19. U nás tomu ovšem není jinak. Příkladem boje, např. proti očkování dětí, se stali zpěváci či herecké nebo sportovní osobnosti a jiná neodborná veřejnost. Antirouškaři tak dostali precedens. Nikomu z těch odmítajících přitom vůbec nevadí, že ohrožují své vlastní děti. A příklad si berou z těchto lékařsky nevzdělaných osobností! Nikoliv vakcinologů, epidemiologů, biologů, lékařů vůbec, a dalších vzdělaných v tomto oboru. I když i zde najdeme bohužel výjimky. Jak je možné, že lidé nenaslouchají? Na internetu často čtu - nejsem ovce, nenechám se očkovat. Co je víc, zda naslouchat průměrné zpěvačce, nebo oboruznalému lékaři?? NEovce si jistě správně odpoví… Nastala dokonce taková situace, že každá politická strana se bojí vyjádřit svůj názor. Ten by se totiž mohl stát velmi výbušným tématem před volbami.
Zbývá se zeptat: Může mít tato skupina tzv. odmítačů pravdu? Je skutečně pro děti nebezpečné očkování?
Generace minulé byly očkovány proti řadě nemocí. Díky tomu o některých už nic nevíme. Vymizely v podstatě dětská obrna, záškrt, černý kašel, tetanus, atd. Celkem devět nemocí jsme tak dokázali porazit. Současné očkování má zatím zřejmě omezenou platnost, ale dokáže před koronavirem chránit anebo alespoň zmírňuje průběh nemoci. Jestliže nejsme očkováni, nejen že ohrožujeme sebe, ale i druhé. Pokud to tedy odmítáme, případně bude-li to potřeba, pro své děti, nejde jen o nerozvážnost, ale o vědomé ohrožení části populace. A to by nemělo zůstat jen v rovině konstatování.