Rozhovor Haló novin s Věrou Vránovou, kandidátkou KSČM ve volbách do Sněmovny v Olomouckém kraji
Jako předsedkyně přerovského okresního výboru KSČM i jako členka městského zastupitelstva máte dlouholeté zkušenosti z politické práce. S jakými prioritami jdete do sněmovních voleb?
Do letošních voleb jde KSČM s prioritami 5P, které budeme i my v Olomouckém kraji i v Přerově deklarovat. Já za sebe chci podporovat všechny činnosti, které napomohou ke zkvalitnění života našich občanů ve všech oblastech: školství, zdravotnictví, podpora mladých rodin, seniorů, životního prostředí, sportu a volného času.
Mohla byste pojmenovat a popsat, co vnímáte jako současné největší problémy ve svém volebním obvodu?
Naše okresní město Přerov má bohatou historii, jsou zde i malebná místa podél toku řeky Bečvy, v městském parku Michalov a v okolí Laguny. Ovšem celé město, a zvlášť jeho střed, je přetíženo dopravou. Chybí dostavba dálnice D1 v délce 11 kilometrů, která by městu velmi prospěla. Ale nejen Přerovu jako takovému, ale i řidičům, směřujícím hlavně do Olomouce, Prostějova, Zlína. Dostavba je několik let blokována aktivisty Děti Země a problematika je opakovaně řešena soudně.
Dalším problémem města je nedostatek bytů pro mladé lidi, tzv. startovacích bytů.
Neméně problematická situace je také s nepřizpůsobivými občany.
Jak byste je řešila?
Dostavba D1 je prioritou. Připravili jsme petici za dostavbu dálnice. Tato petice byla kvůli koronarovirové situaci zahájena na jaře a nyní bude pokračovat při předvolebních akcích. Pozvala bych do Přerova aktivisty z Dětí Země, ať občanům města osobně vysvětlí, proč jsou proti dostavbě, a také bych je alespoň týden nechala pohybovat se z jednoho konce města na druhý a na vytížených místech bych jim umožnila nasávat výfukové plyny, které občany města sužují.
V Přerově máme jeden objekt, bývalý hotelový dům Strojař, který by bylo vhodné přebudovat na startovací byty a byty pro seniory. Společným bydlením by se mohla vytvořit i mezigenerační spolupráce a soužití. V přízemních prostorách by bylo možné vybudovat různé provozovny, například ordinaci praktického dětského lékaře, ordinaci praktického lékaře pro dospělé, kadeřnictví, kavárničku…. Bohužel chybějí finanční prostředky, ty by bylo vhodné získat z dotačních titulů pro bydlení.
A jak řešit problém s nepřizpůsobivými osobami? Diskusí s těmito občany a větším navázáním kontaktu s nimi. Pokud by situace gradovala dále, spolupráce s Policií ČR, s městskou policií a příslušnými odbory městského úřadu.
Původní profesí jste porodní asistentka, nyní tento obor vyučujete na vysoké škole. Jak se díváte na snahy o zavádění tzv. alternativních postupů nejen v porodnictví, ale v medicíně vůbec?
Co je to vlastně alternativní? Slovník Wikipedie uvádí, že to znamená jiný, zástupný, náhradní. Poskytování zdravotní péče klientům/pacientům musí být na základě Evidence Based Practice, tzn. praxe na základě důkazů z výzkumů v léčbě i péči.
Každý pacient by měl být vždy podrobně a srozumitelně seznámen se všemi možnostmi, které mu zdravotník nabízí. Ten by zase měl znát názor svého pacienta a diskutovat s ním.
V porodní asistenci je tato skutečnost řešena napříkald jako Desatero přirozeného porodu v porodnici. Z něj vybírám několik zásad: empatické jednání zdravotníků, dialog s rodičkou a doprovodem, respektování přání rodící ženy, podpora bondingu (bezprostřední vazby mezi matkou a novorozeným dítětem – pozn. red.) a kojení, poskytování informací o každé činnosti, která bude prováděna, požádat ženu o souhlas s každou prováděnou činností a mít dostatečnou odbornost pro provádění činností – odborné vzdělání a praxe porodních asistentek.
Co byste v případě zvolení ve Sněmovně ve zdravotnictví prosazovala, jak by podle vás měla zdravotní péče v ČR vypadat?
Vzdělávání zdravotnických profesionálů probíhá na středních, vyšších odborných a vysokých školách. V současné době je zvýšený zájem o tato studia. Stát by měl umožnit, aby se zvýšila kapacita pro přijetí uchazečů a aby byl dostatek finančních prostředků na vzdělání v institucích, které lékaře a tzv. nelékařské profesionály vzdělávají. Zdravotnický systém by měl mít dostatek finančních prostředků pro nastupující zdravotníky, a nejen pro ně, měl by mít možnost nabízet i nějaké benefity – bydlení, zájmové aktivity ve volném čase… Chtěla bych apelovat na vystudované absolventy, aby rádi nastupovali do zdravotnického systému, pro který získali vzdělání.
Zdravotnictví by i nadále mělo poskytovat vysoce odbornou péči pro všechny občany, kteří ji potřebují. Nebýt odkázáno na sbírky na léčbu a péči, kterou nechtějí uhradit zdravotní pojišťovny.
Zdravotníci by měli být vzdělaní, empatičtí a komunikativní. Bude-li dostatek zdravotníků, zkrátí se i čekací doby na některá vyšetření a zákroky.