Česká republika ztratila šanci pokračovat ve své dlouholeté historii jaderné země, která umí vyrobit jadernou technologii a je schopna realizovat jaderné elektrárny. Uvedl to místopředseda poslaneckého klubu KSČM Leo Luzar v reakci na takzvaný Lex Dukovany, který s úpravami vrátil do Sněmovny Senát.
Norma se podle Luzara stala mrtvým zákonem v době, kdy se vláda rozhodla změnit způsob financování dostavby Dukovan. »Tento zákon byl potřebný, když byla snaha, aby ČEZ byl investorem a hledaly se metody, jak dofinancovat dostavbu. Nakonec vláda převzala finanční stránku dostavby, tím základní parametry tohoto zákona již nebyly potřebné, přesto se z toho stalo obrovské politikum,« řekl Luzar našemu listu. Pravicové strany se podle něj rozhodly předlohu využít k otevřenému útoku na technologie Číny a Ruska a politicky tyto dva státy trestat, bez ohledu na to, že Rusko je absolutně na špici jaderné energetiky jako takové. »Pravicové strany bezohledně zhodnotily aktuální stav a bez jakýchkoli důkazů se rozhodly, že tuto nejvyspělejší jadernou velmoc v rámci praktické výstavby jaderných elektráren vyřadí,« shrnul situaci.
Senát vrátil předlohu do Sněmovny s několika úpravami. Takzvaný nízkouhlíkový zákon počítá ve sněmovní verzi s tím, že stát pro přístavbu dukovanské elektrárny nebude moci využít nabídky firem z Ruska nebo z Číny. Pro výstavbu bude možné využít pouze technologie od dodavatelů ze států, které přistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách z roku 1996. Rusko a Čína mezi tyto státy nepatří. Podle senátní úpravy by nejen pro stavbu, ale ani pro údržbu nového bloku nesměly být použity technologie jakkoli závislé na nepovolených dodavatelích.
Dostavba se odsune o desítky let
Zákon má také zabránit ministerstvu průmyslu uzavřít smlouvu o výkupu elektřiny, pokud by to ohrožovalo bezpečnost, svrchovanost, energetickou bezpečnost, dlouhodobou stabilitu dodávek energií, významné majetkové hodnoty nebo jiný důležitý zájem ČR. Podle senátorské úpravy by si k tomu ministerstvo muselo, nejen mohlo, vyžádat stanoviska ministerstev vnitra a zahraničí, všech tří tajných služeb a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Pokud by některá z těchto institucí se smlouvou nesouhlasila, vláda by ji musela předložit Sněmovně i Senátu k vyslovení souhlasu.
Podle Luzara jsou takzvané pojistky, které do předlohy vložil Senát, pouze politické deklarace a politické snahy některých senátorů projevit nepřátelství vůči Rusku a Číně. »Nic jiného bych v tom nehledal, jsem z toho smutný, protože Česká republika ztratila tímto šanci na svou dlouholetou historii jaderné země, která umí vyrobit jadernou technologii a je schopna realizovat jaderné elektrárny. Tuto možnost jsme ztratili, stávající výstavba bude odsunuta o desítky let, protože momentálně není výrobce, který by byl schopen splnit naše podmínky, protože takovéto elektrárny staví pouze Rusové a Číňané,« uvedl.
Politicky deklarovaný kýč
Komunisté normu ve Sněmovně nepodpořili a stejně se podle Luzara zachovají i nyní, když předlohu vrátil Senát. »Ten zákon je v podstatě zbytečný a stal se z něho pouze politicky deklarovaný kýč, který má sloužit k politickým bojům a vyčlenění Ruska a Číny, které má ukázat jako země zla. Považuju ho za chybný a politicky motivovaný, postrádá technický a technologický smysl toho původního záměru,« zdůvodnil postoj komunistických poslanců Luzar.
Právě díky dohodě o uzákonění dalších bezpečnostních záruk opozice ve Sněmovně umožnila schválení normy. Ta má mimo jiné umožnit ministerstvu průmyslu návratnou finanční výpomoc na stavbu dukovanské elektrárny.
Lex Dukovany má rovněž zavést způsob stanovení výkupní ceny z nového bloku dukovanské elektrárny, což souvisí se zajištěním financování projektu. Vládou navrhovaný zákon počítá s tím, že pokud bude výkupní cena vyšší než cena tzv. silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Silová elektřina je neregulovaná část z konečné ceny elektřiny pro odběratele. Během více než čtyřhodinové senátní debaty se mluvilo o cenách ve výši 50 až 70 eur za megawatthodinu.
Vláda už v polovině dubna oznámila, že ČR se rozhodla nepřizvat do tendru ruskou společnost Rosatom. Ministři schválili usnesení, že tzv. bezpečnostní dotazník bude zaslán pouze potenciálním dodavatelům z Francie, Jižní Koreje a Spojených států, to znamená firmám EDF, KHNP a Westinghouse. Už dříve byla vyřazena čínská firma CGN. Cenu zakázky bude podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) možné stanovit až na základě nabídek. Mluví se o 162 až 400 miliardách korun.