Stažení spojeneckých vojsk z Afghánistánu považuje prezident Miloš Zeman, premiér Andrej Babiš (ANO), ale také ministři obrany a zahraničí za chybu. Opačný názor zastává stínový ministr obrany za KSČM Alexander Černý. Bojovat proti terorismu za použití armády označil za naprostý nesmysl.
Zeman ve zdravici, kterou na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost konané na Pražském hradě přečetl ředitel zahraničního odboru Hradu Rudolf Jindrák, připomněl, že spojenci se chtějí z Afghánistánu stáhnout do poloviny září. »Já osobně to stále považuju za chybu, kterou musíme napravit dříve, než se nám vymstí,« uvedl prezident. »Odchod vojsk ale rozhodně neznamená opuštění politického bojiště. Naše angažmá v zemi, včetně ztráty lidských životů, mělo smysl,« poznamenal.
Spojenci by proto podle něj neměli dopustit, aby se z Afghánistánu opět stalo útočiště teroristických skupin. To podle Zemana reálně hrozí, když se uváží poslední vývoj v zemi.
Za správné nepovažuje stažení spojeneckých vojsk z Afghánistánu ani premiér Babiš. »I když se ze země nyní stahujeme, chtěli bychom dál pokračovat ve výcviku tamních ozbrojených sil,« uvedl.
S koncem spojenců v Afghánistánu nesouhlasí ani zástupci české vlády. Podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) by případná destabilizace Afghánistánu mohla znovu NATO, a tedy i Českou republiku, ohrozit. Proto je podle něj důležité, aby i nadále pokračovala nepřímá podpora Afghánistánu ve formě peněz nebo výcviku. Vojáky by z Afghánistánu v současné době nestahoval ani ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO), načasování je podle něj nešťastné. Dodal, že se připravuje výcvik afghánských ozbrojených sil, který bude mimo afghánské území.
Největší hrozbou je terorismus
Zcela opačný názor zastává stínový ministr obrany za KSČM Alexander Černý. »Bojovat proti terorismu za použití armády je naprostý nesmysl,« zdůraznil pro náš list. Připomněl, že KSČM dvacet let nepřetržitě opakuje, že Afghánistán nemá vojenské řešení. »Během těch dvaceti let se utratilo na tom válečném dobrodružství šílené množství peněz, přišlo o život obrovské množství spojeneckých vojáků, ale taky obrovské množství afghánských civilistů, a ukazuje se, že to k ničemu nevedlo. Po dvaceti letech jsme v podstatě tam, kde jsme byli,« zdůraznil Černý. Bojovat proti terorismu je podle něj možné jedině tak, že se změní sociálněekonomické podmínky v dané zemi, a k tomu v Afghánistánu rozhodně nedošlo. »Je to naprosto ztracená mise, a pokud by se v ní mělo pokračovat, tak to bude pouze pokračování v té špatně nastoupené cestě, která k cíli rozhodně nevede,« dodal Černý.
Předseda ÚV KSČM a místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip se v následné panelové diskusi zástupců parlamentních stran zaměřil na slova generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, který uvedl, že největší hrozbou je Ruská federace a prezident Putin. »V jednom ze svých projevů řekl, že Ruská federace se při své rozpínavosti dostala až tak daleko, že poprvé v dějinách má přímou hranici s NATO, a tím pádem představuje hrozbu, na kterou je potřebné odpovědět dalším posilováním NATO, a zejména pak navyšováním počtu jednotek na východní hranici,« připomněl Filip slova šéfa NATO. V principu má podle něj Stoltenberg pravdu, Rusko skutečně má společnou hranici s NATO, je ale podle něj nutno dodat, jaký byl směr pohybu. »Expandovalo NATO směrem k Rusku, nebylo tomu naopak,« zdůraznil Filip. Hlavní výzvou dnešní doby je podle něj usilovat o zastavení militarizace na východní hranici NATO a jít cestou demilitarizace, tedy uvolňování mezinárodního napětí.
ČR ujíždí vlak se spojenci i s protivníky
Náčelník generálního štábu armády Aleš Opata na konferenci uvedl, že České republice ujíždí v obraně vlak, a to se spojenci i s protivníky. Opětovně upozornil na potřebu modernizace armády. Peníze do ní vložené podle něj nejsou plýtváním, ale investicí do zajištění obrany. Varoval, že příštím strategickým šokem, jakým byla nyní pandemie, může například být, že se evropské státy budou muset samy bránit masivnímu vojenskému útoku bez pomoci USA.
Podle Černého má Opata svým způsobem pravdu. V minulých letech byla podle něj česká armáda skutečně značně podfinancována, navíc byla jednostranně vyzbrojována pouze tak, aby byla schopna plnit tzv. spojenecké závazky v Afghánistánu a vůbec se nemyslelo na obranu vlastní země. »To se pochopitelně nevyplácí, a tak dnes jsme v situaci, kdy by armáda potřebovala investice, kdy bychom měli soustředit pozornost na zajištění vlastní obrany, ale rozhodně ne takovým způsobem, jako to chce dělat generál Opata, kdy naprosto jednostranně začíná budovat armádu tak, aby byla ještě víc připravena splnit jakékoliv povzdechnutí Severoatlantické aliance nebo Američanů,« uvedl Černý.
Současný armádní rozpočet, který se pohybuje kolem 90 miliard ročně, je podle něj suma, která české armádě na zajištění základních potřeb bohatě stačí. »Dokonce se ukazuje, že armáda není schopna tu částku efektivně ani využít. Takže volat po tom, abychom se přiblížili k nějakým 130 miliardám, což jsou přibližně ty požadované dvě procenta hrubého domácího produktu, je pouze propagandistická fráze, s kterou přišli Američané, a my ji zase poslušně papouškujeme bez ohledu na to, jestli to vyhovuje, nebo nevyhovuje našim podmínkám, velikosti a typu naší armády,« dodal Černý.
ČR se opakovaně zavázala, stejně jako další členové NATO, že do roku 2024 jejich výdaje na obranu budou odpovídat dvěma procentům HDP. S tímto vývojem počítaly i strategické armádní dokumenty, které se zabývají modernizací armády. Odborníci již upozorňovali, že kvůli pomalému růstu rozpočtu z poslední doby není reálné, aby byl slib do roku 2024 naplněn.