Tripartita se neshodla, jak by se měla od ledna zvýšit minimální mzda. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje přidání o 2800 korun na 18 000 korun, tedy o 18 procent. Odbory to podporují. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a podnikatelé s navrhovanou částkou nesouhlasí. Rozhodne vláda.
»Pracujeme jen s jednou variantou navýšení minimální mzdy,« uvedla Maláčová. Její úřad návrhy s dalšími částkami zatím nepřipravuje. Čeká na připomínky. Ty mohou ministerstva, podnikatelé a další instituce posílat do 13. července. V Česku je zhruba 5,4 milionu zaměstnanců. Za minimální mzdu podle podkladů ministerstva práce pracuje asi 139 tisíc z nich.
Odbory nárůst z letošních 15 200 na 18 000 korun podporují. Upozorňují na to, že se nejnižší čistý výdělek v Česku pohybuje pod hranicí příjmové chudoby. Ta člověku hrozí, pokud nemá ani 60 procent mediánu čistého příjmu. Tato hranice vloni pro jednotlivce činila 13 640 korun za měsíc. Pro letošek je částka vyšší.
Hrozí snížení hodnoty práce
»Dovedu pochopit argumenty ministryně Schillerové z hlediska státního rozpočtu,« řekl Haló novinám poslanec Stanislav Grospič (KSČM), předseda Odborového sdružení Čech, Moravy a Slezska (OS ČMS). »Ale pokud se za čtyři roky nyní končícího volebního období podařilo minimální mzdu několikrát navýšit, bylo to díky tlaku KSČM a našich poslanců. Nastolili jsme to jako tvrdý požadavek, hnutí ANO na to nechtělo přistoupit a sociální demokracie se chovala velice vlažně. Až nyní si to zvolila za předvolební téma.
Myslím, že i přes období COVID-19 a ekonomickou krizi, která tím byla způsobena, mzdy rostly, a tudíž by minimální mzda měla vzrůst alespoň na úroveň čtyřiceti procent průměrné mzdy, čili by se skutečně měla blížit přinejmenším hranici 18 tisíc. I naše odbory OS ČMS to vidí jako reálné číslo, na něž by se minimální mzda měla zvýšit. Optimální by z pohledu odborů bylo, kdyby se blížila hranici 19 tisíc. To, co navrhuje paní ministryně Schillerová, neodpovídá realitě a v podstatě by snižovalo hodnotu práce, nemotivovalo by lidi k tomu, aby si hledali práci alespoň za minimální mzdu. Naopak by to nahrávalo spekulantům, kteří by rádi vypláceli minimální mzdu a bokem by k tomu přidali nějaké černé peníze jako odměnu. Ale je třeba vědět, že se to pak lidem nepočítá do důchodového, zdravotního a sociálního pojištění. V tom vidím velký problém,« varoval Grospič.
Podnikatelé se brání
Zaměstnavatelé poukazují na to, že se zvlášť malé a střední podniky dosud nevzpamatovaly z dopadů koronavirové epidemie. »S navrhovaným navýšením nemůžeme souhlasit, 18 procent neodpovídá žádným ekonomickým parametrům. Je potřeba vycházet z ekonomické situace ČR a podniků,« uvedl šéf Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner. Podle něho by navýšení mělo být nejvýš o inflaci. Ta se nyní pohybuje kolem tří procent. Ministerstvo financí pro letošek očekává průměrnou míru 2,5 procenta.
Podle Schillerové po nedohodě v tripartitě rozhodne o navýšení vláda. »Podporuji, aby rostla minimální mzda. Nepodporuji, aby rostla tak, jak navrhuje ministerstvo práce,« řekla ministryně financí. Dodala, že se minimální výdělky vyplácejí hlavně v oborech a profesích, které pandemie postihla nejvíc. Zmínila ubytování a pohostinství.
Mzda musí být motivační
S minimální mzdou se zvedají i zaručené mzdy, které se vyplácejí v osmi stupních podle odbornosti, odpovědnosti a složitosti práce. Pohybují se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Podle návrhu by se tedy vyplácely od 18 000 do 36 000 korun. »U nás minimální mzda není až takový problém, problém jsou zaručené mzdy,« míní Schillerová. Podle ní by výrazné navýšení mohlo vést k propouštění lidí s nižším výdělkem. Podle Maláčové naopak stát vybere víc na daních a odvodech a vyšší výdělky podpoří ekonomiku, protože lidé budou víc utrácet.
»Problémem je snížení rozdílu mezi minimální mzdou a hranicí chudoby, takže by minimální mzda nebyla motivační ani z tohoto pohledu. Ti lidé by stejně byli odkázáni na nějakou formu sociálních dávek, a to není správné. Minimální mzda by měla zaručit, že člověk bude mít takový příjem, který mu umožní žít, byť třeba skromně, nad hranicí chudoby a pokrýt základní potřeby,« připomněl Grospič.
Někteří ekonomové naopak varují před zdražováním a roztáčením inflační spirály. Mzdové náklady pracovníka s minimálním výdělkem by se po navrhovaném navýšení minimální mzdy příští rok zvedly o 44 957 korun. Zaměstnavatelé by to podle podkladů k nařízení stálo o 16,08 miliardy korun víc a stát a veřejný sektor o 1,3 miliardy víc.