Obyvatelé Pardubického kraje, a nejen oni, si 20. června připomněli 79. výročí vypálení Ležáků. Věnec k pomníku Kniha obětí položil 1. místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip společně s poslankyní Květou Matušovskou (oba KSČM) a dalšími hosty. Stále platí přísná hygienická opatření, i letos proběhl pietní akt v komorním duchu, ale o to působivěji.
Věnce a kytice vyjadřují poděkování a úctu těm, kteří se nenechali zlomit, a jejich oběť pro nás všechny musí být varováním před hrozbou válečných konfliktů. »Osada Ležáky byla 14 dní po Lidicích vypálena a její obyvatelé zavražděni jako odplata za atentát na Heydricha. Je důležité tyto události připomínat i v komorním složení kvůli pandemii,« uvedla Matušovská.
Pietního aktu se zúčastnili mimo jiné místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD), místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti) nebo hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD).
Kromě pokládání květinových darů, které do Ležáků poslal mimo jiné prezident republiky Miloš Zeman, Senát, Poslanecká sněmovna i vláda, proběhla modlitba za oběti ležácké tragédie a závěrem pietního aktu byl zapálen Oheň (bez) naděje. Jde už o 11. ročník projektu, který provází putování žáků základních škol po osudech zavražděných dětí z Ležáků a z Lidic. Pěvecký sbor Zvoneček ZUŠ Slatiňany vystoupil s Písní Chválím tě země má.
Štafeta Kladno-Lidice-Včelákov-Ležáky
Vynikající sportovkyně Jarmila Kratochvílová společně s V. Filipem také navázali stuhy na štafetu, kterou přenášejí mladí. Letos proběhl už 32. ročník štafetového běhu Kladno-Lidice-Včelákov-Ležáky k uctění památky obětí lidické a ležácké tragédie. Doběh štafety byl koncipován přímo na zahájení pietního aktu v Ležákách v neděli dopoledne. Nad štafetou přijali záštitu prezident republiky Miloš Zeman, první místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip, ministr kultury Lubomír Zaorálek, hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková, hejtman Pardubického kraje Martin Netolický a policejní prezident Jan Švejdar.
V odpoledních hodinách pak přijížděli a přicházeli další, kteří přinášeli květiny, přítomna byla delegace KV KSČM Pardubického kraje, zúčastnily se také členky Levicových klubů žen v čele s předsedkyní Květou Šlahúnkovou.
V. Filip a K. Matušovská využili toho, že se viděli s přáteli a během krátké chvilky pak proběhly improvizované besedy.
Mír není samozřejmostí
»Je důležité sem pravidelně jezdit, připomínat to a přitáhnout pozornost,« řekla novinářům Schillerová. Podle ní mír není samozřejmostí, proto je třeba si události v Ležákách připomínat, aby se neopakovaly. »Z pohledu dějin je velmi dlouho mír, podobně na tom byli před 110 lety, než vypukla první světová válka. Myslíme si, že jsme natolik moudří, kultivovaní, vzdělaní, že k válečnému konfliktu nemůže dojít. Ale opak je pravdou. Proto je potřeba na místa jako jsou Ležáky a Lidice jezdit, tady si uvědomíte, že v srdci Evropy dokázal člověk člověku spáchat takovéto hrůzy,« řekla Schillerová.
Nacisté Ležáky vyhladili 24. června 1942 kvůli zjištění, že parašutisté vycvičení v Británii odtamtud udržovali vysílačkou Libuše spojení mezi domácím a zahraničním odbojem. Bylo to dva týdny po vyhlazení středočeských Lidic. První zprávy o odbojové síti na Pardubicku dostali nacisté od parašutisty Karla Čurdy. Nacisté 24. června v Pardubicích popravili 33 dospělých obyvatel obce, dalších pět lidí z Ležáků a více než 40 spolupracovníků parašutistů nacisté zastřelili 25. června a 2. července. Třináct dětí z Ležáků odvlekli, 11 jich zavraždili 25. července v plynovém voze v polském Chelmnu. Přežily jen sestry Marie a Jarmila Šťulíkovy, kterým bylo v době, kdy byly poslány do Německa na převýchovu, jeden a dva a půl roku. Osada byla vyrabována, vypálena a srovnána se zemí.
»Bylo to v červnu a mně byly tři roky až v listopadu, nic si tedy nemohu pamatovat. Jsem ráda, že dcera má o to zájem, dozvídám se (stále nové) věci,« řekla poslední přeživší z Ležáků Jarmila Doležalová rozená Šťulíková. Také podle ní je důležité si nejen Ležáky, ale i další válečné hrůzy připomínat. »Nejhorší je, když se člověk podívá v televizi, v novinách, co se děje ve světě, není to nic dobrého. Nemohu se smířit s tím, co se děje,« dodala.
Za celou její rodinu a Památník Lidice a Ležáky hostům poděkoval ředitel Eduard Stehlík: »Velice si vážím toho, že jste přišli. Budu se těšit na to, až si v příštím roce připomeneme 80. výročí událostí, které se zde v Ležákách a Lidicích odehrály. Děkuji vám.«
Dnes je místo bývalé kamenické osady národní kulturní památkou, vesnici připomínají žulové náhrobky s vytesaným křížem na půdorysech devíti domů.
Zlatá včela
Pietnímu aktu v Ležákách předcházelo slavnostní vyhlášení vítězů 31. ročníku soutěže Zlatá včela, která se už tradičně koná v Odborném včelařském učilišti v Nasavrkách. Ředitel školy Josef Lojda přivítal V. Filipa a K. Matušovskou a ti předávali ocenění. V. Filip byl akcí nadšen, byl velice rád, že se mohl zúčastnit, a projevil přání, že by do školy přijel opět a seznámil se s činností.
Pro K. Matušovskou je tato soutěž srdeční záležitostí, v minulých letech byla instruktorkou v oddílech a finančně přispívá na tuto opravdu záslužnou činnost, která patří k nejvýznamnějším v Pardubickém kraji.
(lkr, zmk)
Fotogalerie
