Poměrně dlouho jsem přemýšlela, jak se vyjádřit k „nelehké“ diskusi v Poslanecké sněmovně na téma zpřísnění trestů za násilné chování vůči ženám.
Pokud se někdo podobného činu dopustí, měl by být náležitě potrestán. Souhlasím, že podmínka může být mnohdy považována za výsměch obětem sexuálního násilí. Na druhou stranu může být sebemenší změna současného zákona snadno zneužitelná. V tomto případě by se stal obětí kdokoliv z nás, na koho někdo ukáže a označí ho za násilníka.
V naší zemi navíc ve většině případů nectíme presumpci nevinny, a tak nahlížíme na každého, koho někdo obviní ze znásilnění apod., jako na viníka, kterého je potřeba okamžitě zdiskreditovat, společensky odepsat a zničit. Bude trvat dlouho, než se dotyčný očistí, pokud je nevinný. I tak na něj bude okolí nahlížet jako na padoucha. Bohužel je to tak.
Neznamená to ale, že bychom měli být jakkoli benevolentní vůči agresorům, tyranům a násilníkům. Toto těžké téma však rozhodně nesnese žádnou míru populismu či politiky jako takové. Tady je potřeba vážit každé slovo. Zároveň jsem si vědoma, že není možné toto téma donekonečna odkládat. Jde o společensky velmi závažný problém, při jehož řešení je potřeba zvážit obě strany mince. A to nebude snadné…