Všechny volby, tedy i ty krajské, končí porovnáváním úspěchu nebo neúspěchu daného subjektu vůči ostatním. A to nejen co do počtu získaných mandátů a úspěšnosti při vyjednávání koalic, ale také tím, kdo více překvapil konkurenci a přesvědčil na svou kandidátní listinu tu nejpopulárnější osobnost, která se umístila v žebříčku preferencí mezi vítězi. V tomto ohledu byl bezesporu nejúspěšnějším vsetínský starosta Jiří Čunek, známý a populární především díky razantnímu řešení romské otázky ve Vsetíně a hlavně neodsouzením za úplatek, řešený po zásahu vládě věrnému prokurátorovi, který ji tím zachránil před demisí. Stříbro si opět připisuje KDU-ČSL pro Stanislava Juránka. Pomyslnou bronzovou medaili v tomto žebříčku získala "Jaderná baba", jak sama sebe na předvolebních billboardech tituluje šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, Dana Drábová.
Lidé znají Drábovou především jako tvář Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, ale jak sama zdůrazňuje, je také 18 let v obecním zastupitelstvu v Pyšelích a šest let je neuvolněnou pyšelskou místostarostkou. V právě proběhlých krajských volbách kandidovala na 2. místě kandidátky STAN ve Středočeském kraji a získala 11 592 preferenčních hlasů a byla zvolena krajskou zastupitelkou. Ale Ministerstvo vnitra tvrdí, že jí být nemůže, protože podle zákona o volbách do zastupitelstev krajů platí, že funkce člena zastupitelstva kraje je neslučitelná s funkcí vykonávanou na ústředním orgánu státní správy nebo na orgánu státní správy s celostátní působností. Státní úřad pro jadernou bezpečnost takovýmto bezesporu je. Drábová toto ovšem vyvrací na základě zákona o státní službě, který stanoví tuto neslučitelnost pouze ve vztahu k funkci uvolněného člena zastupitelstva. A Drábová podle svých slov nechce ani do rady ani být hejtmankou.
Jak to tedy je? Dva zákony, oba stejně platné a silné. A rozporné. V takovémto případě je nutno použít některou z výkladových metod práva. V takovémto případě se nabízí použití tzv. kolizních pravidel, která stanoví prioritu a hierarchii právních norem. V tomto případě však lze použít pouze poslední zásadu, která říká, že později účinný právní předpis má přednost před starším právním předpisem. A vzhledem k tomu, že pozdějším zákonem je v tomto případě zákon o státní službě, měla by mít pravdu Drábová. Tedy pokud nerozhodne správní soud jinak. Soudit se ale paní Drábová nechce a prý raději odstoupí.
Otázkou tak zůstává, proč vlastně kandidovala a jaká je míra loajality vysokého státního úředníka vůči vládě? A co reaktor v Řeži u Prahy ležící ve Středočeském kraji, kde je paní Drábová zastupitelkou? Jak bude hlasovat, když bude střet zájmu mezi vůlí kraje zachovat tento výzkumný ústav a názorem úřadu, který vede, na jeho případné odstavení? Kdo zde nevidí možný střet zájmu, je slepý nebo navedený!