Rozhovor Haló novin se stínovou ministryní zdravotnictví za KSČM Soňou Markovou
Již více než rok je české zdravotnictví vystaveno zřejmě té největší zatěžkávající zkoušce, boji s pandemií koronaviru. Jak v ní podle vás obstálo? Zvládli lékaři, sestry, ale i další personál tuto zkoušku?
České zdravotnictví, tváří v tvář koronavirové epidemii, obstálo především díky maximálnímu nasazení a obětavosti zdravotnických pracovníků. A to i přesto, že již před pandemií čelilo dlouho neřešeným problémům souvisejících s podfinancováním celého systému, s nedostatkem tisíců lékařů a sester především v nemocnicích u akutních lůžek, s neexitující koncepcí dlouhodobé péče a s tím, že dosud není ujasněno financování zdravotně sociálních služeb. Důležité bylo i zapojení dobrovolníků, studentů zdravotních oborů, vojáků a hasičů. Všem jim patří obrovské poděkování.
Hodnotila byste tak i kroky vlády, a hlavně ministrů zdravotnictví, kteří se za poslední rok střídali poměrně často?
Je skoro s podivem, že se aktuálně nacházíme v situaci, kdy konečně klesá počet nakažených, ubývá hospitalizovaných s covidem a těžkých případů na jednotkách intenzivní péče. Vláda předvedla absolutní nekompetentnost, chaos a nepředvídatelnost v přijímaných restriktivních opatřeních i řešeních. Zároveň byly odhaleny »kostlivci ve skříni« v podobě neaktualizovaného pandemického plánu, nefunkční ústřední epidemiologické komise, podcenění celé oblasti ochrany veřejného zdraví, včetně zásob ochranných zdravotnických prostředků v rámci státních hmotných rezerv. Potřeba nakupovat roušky a respirátory v první fázi epidemie a později i testů na COVID-19 pak vedla představitele ministerstva zdravotnictví a vnitra k předraženým netransparentním nákupům při faktickém zneužití nouzového stavu. To ostatně potvrdil i nález NKÚ. Fakt, že to v podstatě teď nikdo neřeší, je skandální..
Zasahování politiků do doporučení odborníků vedlo ke střídání ministrů zdravotnictví a jejich náměstků »jako na orloji« a rozhodně nepřispělo k lepšímu zvládání krizové situace. Česká republika nebyla vůbec na pandemii připravena a odpovědnost nese nejen tato vláda, ale i ty předešlé. To lze doložit na příkladu jednoho z nejdůležitějších článků v boji proti koronaviru, na hygienické službě. Ta byla do roku 2003 na špičkové úrovni. Potom byly hygienické stanice rozděleny na úřady a zdravotnická zařízení, tedy zdravotnické ústavy, a postupně docházelo k oslabování jejich funkčnosti. Následovalo zdůrazňování úředního výkonu, snižování finančních prostředků a počtu pracovníků včetně upuštění od toho, aby hlavním a krajským hygienikem byl pouze lékař s odpovídající atestací. Po cílené devastaci v letech 2006–2010 za vlády ODS a TOP 09 se hygienická služba stala neatraktivním oborem natolik, že na konci roku 2020 v sekcích ochrany a podpory veřejného zdraví zůstalo pouze 369 zaměstnanců pro celou republiku. Náprava není jednoduchá ani rychlá.
Podobně lze hodnotit i fakt, že v akutní nemocniční péči chybělo 3000 lékařů a 2400 sester již před koronavirem a od roku 2012 »zmizelo« nebo bylo transformováno 10 tisíc lůžek. I když bereme v úvahu vývoj medicíny, přechod k jednodenní chirurgii a možnost některé úkony převést do ambulantní péče, neexistence koncepce zdravotnictví a snaha za každou cenu ušetřit vedly k nesystémovým krokům, které se odrazily i ve zvládání současné pandemie.
I když se zdá, že pandemie je u nás na ústupu, problémy stále přetrvávají ohledně očkování. Jak v tomto směru hodnotíte postup vlády, zvolila správnou strategii?
Očkovací strategie byla předložena pozdě a naplňována byla vzhledem k nedostatku vakcín chaoticky. Vláda navíc vůbec nezvládla mediální komunikaci nejen k očkování, ale i směrem k občanům v celém průběhu pandemie. Vystupování představitelů vlády, kteří dokázali měnit názory a opatření během jediného dne nebo dokonce několika hodin, vzbuzuje stále obrovskou nedůvěru u občanů. Stejně působí nerespektování názorů odborníků, honba za politickými body před volbami a neschopnost používat dostatek srozumitelných argumentů.
Priority očkovací strategie byly stanoveny v zásadě správně, protože bylo třeba především ochránit nejzranitelnější skupiny - tedy staří lidé, zdravotníci a chronicky nemocní. Bohužel neschopnost zabezpečit dostatečný počet vakcín i větší využití praktických lékařů je velkou překážkou k potřebnému rychlému proočkování a návratu k normálnějšímu životu.
Co vy osobně soudíte o očkování vakcínami od AstraZeneky a od společnosti Johnson & Johnson? Nemají se jich lidé obávat?
Jak upozorňují odborníci, nikdy nelze očekávat, že účinnost vakcín bude stoprocentní. Například účinnost chřipkových vakcín se pohybuje mezi 45-73 procenty. Covidové vakcíny dosahují 67 až 90procentní účinnosti, což je srovnatelné s běžně používanými očkovacími látkami. Klinické registrační studie také potvrdily 99-100procentní účinnost před úmrtím. Z dat SÚKL k 9. březnu bylo hlášeno 1506 reakcí po očkování na 914 000 aplikovaných dávek. Počet a výskyt nežádoucích reakcí je tedy 1,6 promile. Z těchto reakcí bylo v 56 procentech hlášení o nežádoucích účincích, které jsou obecně očekávané, např. místní zarudnutí, horečka nebo otok. Většinu z reakcí lze považovat za fyziologické reakce po očkování a nejedná se o nic alarmujícího.
Hlášena byla i úmrtí s podezřením na možnou spojitost s očkováním, zatím ale nebyla potvrzena přímá příčinnost u žádného z nich. Do této skupiny patří i pacienti, kteří onemocněli a zemřeli na COVID-19 krátce po očkování, kdy je první dávka ještě nemohla dostatečně chránit. Vysoká účinnost COVID-19 vakcín z klinických kontrolovaných studií se potvrdila i v praxi. Vakcíny jsou stále považovány za bezpečné a není třeba se podle mého názoru očkování obávat. Já osobně jsem ráda, že už jsem nyní tzv. věkově na řadě a mohu se nechat očkovat.
Zdá se, že na Sputnik V můžou čeští občané zapomenout. Není to škoda?
Vakcína Sputnik V funguje na stejném principu jako očkovací látky od společností AstraZeneca nebo Janssen, které již v EU registraci získaly. Sputnik V má zatím registraci v 60 zemích světa, ale WHO a EMA souhlas kvůli údajnému nedostatku informací nedala.
KSČM od počátku upozorňovala na to, že se Česká republika nemá spoléhat pouze na to, co společně vyjedná a nakoupí EU. Počáteční nedůvěra kvůli testování ruské vakcíny a zatím neschválení Evropskou lékovou agenturou nebyla, podle našeho názoru, důvodem k tomu, že bychom neměli jednat o očkovacích látkách i s jinými zeměmi. Odborná média, například časopis Lancet, opakovaně přisuzují této vakcíně 91,6% účinnost. Ministerstvo zdravotnictví mohlo tuto vakcínu schválit na doporučení SÚKL pro emergentní využití jen pro ČR jako například Maďarsko, ale neučinilo tak. Ochrana zdraví a životů občanů ČR zřejmě není pro tuto vládu úplně prioritní. Nyní je celá záležitost v tak obrovském »protiruském« politickém tlaku, že se obětí zcela jistě stane nejen objektivní posouzení vakcíny Sputnik V, ale i český, moravský a slezský pacient.
Myslíte si, že lidé by se měli nechat očkovat tím, co je jim nabídnuto, anebo by měli mít možnost sami si vybrat vakcínu?
Kdybychom měli dostatek vakcín všech druhů, bylo by jistě žádoucí, aby si lidé mohli vybrat v závislosti na svém zdravotním stavu a vlastní míře důvěry. Hlavní slovo by měl mít ale vždy ošetřující lékař. Navíc hraje roli i fakt, že tyto očkovací látky nejsou běžným zbožím a jsou hrazeny z veřejných finančních prostředků.
Věříte tomu, že všichni zájemci o očkování proti koronaviru by mohli být naočkováni nejpozději do konce srpna, jak to uvedl premiér Andrej Babiš?
Pokud dojde ke slibovanému nárůstu počtu vakcín, tak by to bylo možné. Důležité je, aby více začali očkovat praktičtí lékaři a také, aby lidé neztratili zájem se dobrovolně očkovat i opakovaně. Jedině více než 75procentní proočkovanost nás může postupně navrátit do běžného života.
Vláda začíná s rozvolňováním opatření. Postupně se vracejí děti do škol, budou se otevírat obchody, služby… Je tento postup podle vás namístě?
Uvážlivý, a tedy pomalý postup při rozvolňování za dodržování přísných hygienických pravidel se nám sice vůbec nelíbí, ale je v podstatě pojistkou proti případnému návratu vyššího počtu nakažených a následné opakované zátěži zdravotnického systému. Potřebujeme nutně nechat zdravotníky trochu oddechnout, aby konečně mohlo dojít k dlouho odkládanému poskytování »necovidové« péče. Návrat dětí do všech typů škol byl pro KSČM vždy prioritou a rotační výuka je podle odborníků lepší i méně riziková než distanční. Škody napáchané více než ročním výpadkem se ale budou napravovat stejně jako ve zdravotnictví velmi obtížně.
Ve Sněmovně leží několik návrhů zákonů, které by se mohly stihnout projednat ještě do konce volebního období. V novele, která se týká léčebného konopí, se bude hlasovat například o návrhu Pirátů, aby si dospělí lidé mohli vypěstovat a zpracovat až tři rostliny konopí pro vlastní potřebu. Co o tom soudíte?
Piráti se snaží opakovaně naplnit svůj již dříve proklamovaný záměr legalizovat marihuanu, nebo aspoň k tomu více otevřít dveře. Podobný, ale ještě širší návrh Pirátů Sněmovna koncem ledna zamítla již v prvním čtení. Považuji podobné nápady Pirátů za nebezpečné. To, jak je dnes umožněno využívat léčebné konopí pro zmírnění bolestí a dalších příznaků nemocí je, podle mého názoru, dostačující. Já osobně mám problém s celou novelou, protože má umožnit soukromým subjektům, které získají licenci, pěstovat rostliny konopí, vyrábět léčivou látku a distribuovat ji i do zahraničí. Očekává se od toho zvýšení konkurence a příznivý dopad na cenu léčivých přípravků s obsahem konopí. Nejsem ale přesvědčena o tom, že je dostatečně zajištěno, aby nedošlo ke zneužívání a ilegálnímu obchodu s návykovými látkami. Navíc vládou nově navrhovaný systém je v rozporu s článkem 23 Jednotné úmluvy o zacházení s návykovou látkou. Proto bych návrh zákona i s jeho pozměňovacími návrhy nepodpořila.
Bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) zase navrhuje možnost zásilkového prodeje léků na předpis. Jaký je váš názor na tuto změnu?
Tady je situace poněkud složitější. Souhlasím s tím, že úloha lékárníka je při výdeji léčivého přípravku na předpis velmi důležitá až nezastupitelná. Na druhou stranu vidím velký problém v tom, že v České republice existuje v podstatě nadbytečné množství lékáren, které jsou ale nerovnoměrně rozloženy. Navíc mají krátkou pracovní dobu, vůbec nedrží pohotovosti a nedisponují velkými skladovými prostory. Tím vlastně nutí pacienty k tomu, aby chodili do lékáren pro svoje nezbytné léky na předpis opakovaně. To nejvíce zatěžuje ty starší a méně mobilní. Je třeba si také uvědomit, že již existuje elektronický recept s lékovým záznamem, který celý proces zjednodušuje. Je tedy nutné o tomto problému ještě diskutovat.
Několik pozměňovacích návrhů je podáno také k novele zákona o zdravotním pojištěním. Má se např. rozšířit okruh dětí, které mají mít zdarma očkování proti meningokoku, další návrh by umožnil úhradu dalších vakcín proti lidskému papilomaviru, upravit by se mohly také skupiny lidí, kteří mají hrazené očkování proti chřipce atd. Jak se stavíte k těmto změnám?
Všechny pozměňovací návrhy, které umožní lidem lepší přístup k očkování, plně podporuji. Zvlášť u lidského papilomaviru, protože je to jediné očkování, které chrání proti rakovině. Konkrétně proti rakovině děložního čípku. Na zdravotním výboru zazněl i návrh, který by pod hrozbou sankce zakazoval platit za něco, co neumožňuje zákon. Například dnes často vyžadované různé registrační poplatky u gynekologa apod. Následná diskuse přinesla velmi rozhořčené reakce typu: »Nebudeme sem vnášet nějaké ultralevičácké prvky.« Já osobně bych ale zrovna tento návrh podpořila.
Velmi důležité změny přináší novela také v oblasti pacientských organizací a lepšího přístupu pacientů k léčivým přípravkům a zdravotnickým prostředkům. Celkově je proto zákon velmi potřebný a měl by být poslanci a poslankyněmi za KSČM podpořen.