Rozhovor s europoslankyní Kateřinou Konečnou za KSČM pro zprávy Ukrajina.ru
Napsala jste otevřený dopis vedení kyjevské Univerzity N. P. Dragomanova, v němž jste upozornila na svobodu slova na akademické půdě. Zejména pak jste se zastala profesorky Jevgenije Bilčenkové, kterou univerzita vyloučila jen za to, že kriticky hodnotila nově přijatý jazykový zákon na Ukrajině směrem, ale také vystoupila proti náhlému odebrání licencí opozičních celostátních televizních kanálů. Existuje už nějaká reakce a s jakou reakcí v zásadě počítáte?
Ano, skutečně jsem napsala otevřený dopis vedení univerzity, kde J. Bilčenková působila (a snad i působit opět bude). Zatím jsem bohužel odpověď neobdržela. Věřím ale, že se k tomu vedení univerzity postaví čelem a napraví svá rozhodnutí, která jsou v rozporu se všemi pravidly, která v univerzitním prostředí platí.
Odborový svaz pracovníků univerzity v čele s jedním významným vědcem, na internetových stránkách univerzity vydal prohlášení, v němž na neznámém základě označil výroky profesorky Bilčenkové jako »protiukrajinské« a »protinárodní«. Odboráři z nějakého důvodu věří, že můžou mluvit jménem celé společnosti. Řekněte mi, prosím, co by se v takové situaci odehrálo v Evropě?
No, vzhledem k tomu, že se jedná o profesorku, ženu z akademického světa, tak by podle mě její názor měl být brán minimálně v potaz a ve vyspělých zemích by za něj nebyla perzekvována. A už vůbec ne takovým způsobem, jako se teď děje na Ukrajině.
Po vašich prohlášeních tzv. vlastenecký ukrajinský internet vydal na vaši adresu horu urážek, nazval vás agentem Moskvy atd. Jak hodnotíte takové chování zastánců evropské integrace Ukrajiny vůči členovi EP?
Jako ubohost. A za sebe říkám, že pokud by měla mít Evropská unie ve svých řadách členský stát, který takovým způsobem pošlapává lidská práva, pak by to pro mě – jakožto představitelku Evropského parlamentu – byla hodně špatná zpráva.
Když na Ukrajině vstoupila v platnost další část jazykového zákona, diskriminační pro národnostní menšiny, a to zejména pro Rusy, začala evidentně provokační kampaň proti lidem, kteří se nebáli otevřeně postavit proti. O profesorce Bilčenkové jsme již řekli, ale byly a jsou i jiné případy, např. skandál ve veterinární klinice za to, že veterinářka se rozhodla udělat slevu ruskojazyčným klientům. Dále rasistický útok a hrozby, podporovaný vedením univerzity ve vztahu ke studentu medicíny z Nigérie, který řekl, že nutit lidi mluvit v tom či onom jazyce je divokost atd. To všechno je ignorováno a není předmětem vyšetřování ukrajinskými orgány činnými v trestním řízení. Existují v Evropě lidé nebo organizace, které mohou požádat o pomoc obětem takového násilí, například proti nacismu?
Takové chování vůči lidem s jiným názorem nebo jiným přesvědčením je nepřípustné. V Evropě k tomu máme Evropský soud pro lidská práva, aby takovéto záležitosti řešil.
Problémy se svobodou slova na Ukrajině začaly už hned po Majdanu v roce 2014. Tehdy masově zatýkali a drželi ve věznicích novináře a lidi jiných profesí jen proto, že se vyjadřovali proti politice nové nelegitimní a nikým nevolené moci. Nyní přichází nová vlna prohledávání a zatýkání. Jak je s tím Evropa moc obeznámena a jaké jsou reakce EU, EK a EP?
Nemohu mluvit za všechny, nicméně já i členové frakce The Left (dříve GUE/NGL) se o tyto věci velmi zajímáme a snažíme se je vnášet na jednání orgánů EU.
Během prezidentství Volodymyra Zelenského se rozběhlo politické pronásledování, a to až do vězení. Bylo a je perzekuováno velmi mnoho lidí, učitel ruského jazyka za večery ruské kultury, působení nežádoucích televizních kanálů. Bezpečnostní služba je nadále využívána současnou nelegitimní vládní mocí jako nástroj teroru proti antifašistům, komunistům a demokraticky smýšlející části ukrajinského obyvatelstva, zatímco nacionalistům nehrozí prakticky nic za jakékoli zločiny. Co byste nám všem poradila, pokud jde o efektivní boj za svá ústavní práva v tak těžké situaci?
Ono to bude znít možná nepatřičně, ale vždycky se nakonec vyplatí bojovat za pravdu, hovořit o nepravostech, která jsou na člověku páchána, a obracet se na všechny, jež mohou v těchto záležitostech pomoci.
Proč podle vás evropské vlády nevnímají »hrdinství« fašismu na Ukrajině, přejmenování ulic na počest hitlerovských kolaborantů atd.? Vždyť v samotné Evropě to není možné.
Evropská unie dlouhodobě před některými problémy raději zavírá oči. A to i na svém území. Já stále kritizuji systém dvojího metru, který je částí představitelů EU i členských zemí praktikován. Osobně jsem byla i v Evropském parlamentu proti rezoluci, která posouvá vnímání fašismu. Historie se nesmí přepisovat a hrůzy druhé světové války se nikdy nesmí opakovat.
Na Ukrajině je zakázána komunistická strana a nyní s pomocí SBU a zjevně vykonstruovaného trestního řízení se snaží zakázat opoziční stranu »Šaría«, provádějí tvrdé prohlídky u členů strany. Je něco podobného možné v Evropě a jaké jsou šance na vstup do EU země, která praktikuje tyto metody?
Tohle je obecně věc, která je trestuhodná. Moje strana – Komunistická strana Čech a Moravy – dlouhodobě spolupracuje s Komunistickou stranou Ukrajiny. Její předseda Petro Symonenko dokonce vystoupil na tiskové konferenci v českém parlamentu, aby popsal, jak vláda terorizuje nejen komunisty, ale všechny, kteří poukazují na nepravosti, které páchá. Jinak platí, že rozhodně země, která provádí to, co Ukrajina, nemá mezi státy EU co dělat.
Jak se díváte na to, že na Ukrajině oficiálně existují, a dokonce dostávají veřejné finance od vlády, takové nacistické strany a organizace, jako jsou Nackorpus, С14 atd., které útočí na občany za jejich názory, oslavují nacistické osobnosti a používají symboliku třetí říše?
Přijde mi to jako ze zlého snu. V každé normální společnosti by tyto organizace stály mimo zákon.
Prezident Zelenskyj nedávno udělil ocenění »Za odvahu« účastníkům vojenské akce na Donbasu z tzv. dobrovolnických praporů OUN, Udar, Pravý sektor, kteří se otevřeně hlásí k nacistické ideologii a používají nacistické symboliku a vyzývají k násilí proti občanům podle národnostního a jazykového označení. Proč vedení Evropské unie nereaguje?
Nemohu mluvit za celou Evropskou unii, ale za sebe mohu jednoznačně říci, že to odsuzuji. Stejně tak to odsuzuje KSČM, jejíž jsem místopředsedkyní!
Myslíte si, že Evropa chce opravdu ukončení války na Donbasu, nebo to, co se nyní děje, je v zájmu současných vlád předních zemí EU?
Obyčejní Evropané rozhodně ano, chtějí ukončení války na Donbase. I u nás ještě máme pamětníky, kteří zažili válku a vědí, co za hrůzy s sebou přináší. Jestli tímto způsobem ale uvažuje i většina představitelů evropských zemí, o tom nejsem úplně přesvědčena.
Co je podle vás třeba udělat pro ukončení války na Donbasu a občanské konfrontace uvnitř Ukrajiny?
Tak především dodržet a naplnit Minské dohody do posledního bodu. Mam informace, a ráda bych si je i ověřila, že je to právě ukrajinská strana, která dohody sice podepsala, ale vyhýbá se nejen jejich plnění, ale i ignoruje jejich některé body tím, že v pracovních skupinách její zástupci odmítají jednat o některých bodech, například o změně ústavy a decentralizaci Ukrajiny a podobně.
Jestliže se podepsala velmi významná mírová dohoda o ukončení občanské války a garanty byly Francie a Německo, absolutně trestuhodná je jakákoli sabotáž z jakékoli strany, a to i strany mezinárodních garantů. Vždyť jde o lidské životy a těch už bylo více jak 13 tisíc. Na co budeme čekat? Až přibydou další zabití? A kolik jich musí být!? Jestliže by to zachránilo jeden jediný lidský život, stojí za to, aby všechny strany udělaly okamžitě vše pro to, aby byl zachráněn. Jinak je odpovědnost na nich a měl by to v tom případě šetřit Mezinárodní soud pro lidská práva v Haagu, najít viníky a tyto řádně potrestat.
Pavel VOLKOV