Košice/Bratislava, 3. dubna (TASR) – Na konci druhé světové války byla obnovena Československá republika, která ve skutečnosti nepřestala existovat, protože Mnichovská dohoda z roku 1938 byla zrušena.
První československá poválečná vláda přišla na konec války v Košicích, aby přijala program vlády Národní fronty Čechů a Slováků na východě obnoveného státu. Dokument byl pojmenován podle místa schválení košického vládního programu. Už je to 76 let, co to dnes oznámil.
Program košické vlády byl programový dokument první vlády Národní fronty Čechů a Slováků, který byl slavnostně vyhlášen 5. dubna 1945
na společném zasedání první československé poválečné vlády a Slovenské národní rady. Jeho přijetí předcházela jednání zástupců londýnského exilu a moskevského komunistického exilu za přítomnosti prezidenta Edvarda Beneše, která se konala od 22. do 29. března 1945 na Velvyslanectví České republiky v Moskvě.
Prezident Beneš se vrátil do vlasti po šesti a půl letech exilu 3. dubna 1945, kdy ve vlaku se členy exilové vlády překročil východní hranici postupně osvobozeného Československa. O den později, 4. dubna, byla v Košicích jmenována nová vláda. Vedl ji bývalý československý velvyslanec v Moskvě Zdeněk Fierlinger, sociální demokrat s velmi silnými vazbami na komunisty. Vláda měla 25 členů – 16 Čechů a 9 Slováků. Kabinet se skládal ze zástupců čtyř českých a dvou slovenských politických stran (Demokratická strana Slovenska a Komunistická strana Slovenska).
Dne 5. dubna na svém prvním zasedání v Košicích schválila nová vláda vládní program dohodnutý krátce předtím v Moskvě. Obsahovala 16 kapitol, které určovaly budoucí směřování Československa, zásadně odlišné od toho, co bylo v době Masarykovy první Československé republiky.
Košický vládní program charakterizoval vládu jako vládu Lidově demokratického státu, postavenou na základě široké Národní fronty Čechů a Slováků. Od počátku v tom však měli velký vliv komunisté.
Československo mělo být obnoveno jako jednotný stát dvou rovných národů, zatímco Slovenská národní rada
(SNR) byla zástupcem státní moci na Slovensku.
V oblasti vnitřní politiky program například určoval, které strany by mohly působit a které by byly zakázány. Nová státní správa měla být postavena na základě národních výborů, dále mluvil o trestání zrádců a kolaborantů a dokument zakotvoval zásady kolektivní viny Němců a Maďarů, přičemž jim bylo odebráno občanství.
Navzdory tomu, že Československo bylo ve dvou desetiletích od svého vzniku v říjnu 1918 prozápadně orientovaným státem, vytvoření nové zahraničněpolitické koncepce vlády se zaměřilo na Sovětský svaz v duchu Benešovy teorie
"Československa jako mostu mezi Východem a Západem", která se nakonec ukázala jako projev jeho velké naivity.
Košický vládní program ve skutečnosti znamenal významný politický posun doleva a právně ukotvil konvergenci se Sovětským svazem, čímž fakticky připravil půdu pro vytvoření komunistického režimu v Československu.