Prodloužení zákonné dovolené o týden, které v novele zákoníku práce navrhují poslanci KSČM, stále čeká na ukončení své cesty v dolní parlamentní komoře.
Kvůli obstrukcím pravicové opozice se Sněmovna zatím k závěrečnému hlasování o této normě nedostala. Komunisté nevylučují, že situaci budou řešit návrhem na svolání mimořádné schůze.
»Je evidentní, že pro pravici je námi navrhovaná novela zákoníku práce jedna z předloh, jejichž přijetí chce zabránit, to znamená, že očekáváme další obstrukce. My to samozřejmě budeme táhnout dál a budeme chtít, aby to bylo projednáno i třeba verzí mimořádné schůze,«řekla našemu listu místopředsedkyně poslaneckého klubu KSČM, místopředsedkyně sociálního výboru Hana Aulická Jírovcová.
Předpokládá, že případný návrh na svolání mimořádní schůze získá podporu i vládní koalice, protože na programu jsou i vládní zákony, které se kvůli obstrukcím opozice nedostávají na řadu. »Čeká nás variabilní týden, kde může dojít k nějaké dohodě, ale pokud opozice myslí vážně to, že nám bude obstruovat všechny třetí čtení, které nechce, tak to opravdu nevidím jako parlamentní demokracii,«dodala Aulická Jírovcová.
Zastánci zavedení nejméně pěti týdnů dovolené pro všechny argumentují odstraněním diskriminace, když státní zaměstnanci pětitýdenní dovolenou už mají. Kritici z řad pravice poukazují na dopady na zaměstnavatele, kteří se nyní navíc potýkají s restrikcemi zavedenými kvůli koronavirové krizi.
Poslanci o pravomocích ČNB zatím nerozhodli
Poslanci v podstatě celý jednací den věnovali závěrečnému schvalování novely, kterou by Česká národní banka (ČNB) zejména dostala zákonnou pravomoc určovat podmínky úvěrů na bydlení. Ani o této předloze však nerozhodli. Sněmovna tento bod rozjednala už ve středu, ale nerozhodla. Předlohu kritizovali zejména Piráti a občanští demokraté. Jejich obavy z přílišného navýšení pravomocí ČNB ve Sněmovně vyvracel guvernér centrální banky Jiří Rusnok. Riziko případných excesů ve smyslu zneužití pravomocí ČNB je podle něj po zhruba 30 letech jejich fungování spíše teoretické. Části opozičních poslanců se nelíbí, že by centrální banka mohla stanovovat ze zákona podmínky pro poskytování hypoték a že by se natrvalo rozšířily její možnosti obchodů na finančních trzích. Obavy poslanců odmítla i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Rozsáhlé kritické projevy především poslanců Pirátů, ODS nebo TOP 09, které debatu prodlužují, místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip (KSČM) označil za obstrukci. Ke třetímu čtení se Sněmovna vrátí zřejmě až 24. března, tedy v týdnu, kdy bude schůze pokračovat.
Na pomůcky dosáhne více lidí s postižením
Sněmovna tak rozhodla pouze o novele zejména lidoveckých poslanců, která zjednodušuje postup pravidelné výměny průkazu osoby se zdravotním postižením. Poslanci zároveň rozšířili okruh postižených lidí s nárokem na některé pomůcky. Nově by tak o příspěvek na pořízení auta mohly žádat i ty rodiny lidí s poruchou autistického spektra, kteří nemají vážné mentální postižení. Lidem s demencí bude moci stát přispívat na invalidní vozík.
Předloha získala podporu všech přítomných poslanců. »Za KSČM jsme byli vždycky pro tuto úpravu, jsme přesvědčeni o tom, že v praxi to má smysl a pro tito lidi to bude mít velký přínos,«řekla Aulická Jírovcová.
Na auto stát přispívá částkou 100 000 až 200 000 korun podle výše příjmu rodiny. Pokud vozidlo stálo méně, poskytne úřad nižší částku. Jestliže stojí zvláštní pomůcka méně než 10 000 korun, příspěvek na ni se poskytne jen žadatelům s příjmem pod osminásobek životního minima. Postižený si u pomůcky za méně než 10 000 korun musí také sám zaplatit tisíc korun. Pokud pomůcka stojí víc než 10 000 korun, je spoluúčast deset procent. Žadatel může sám doplácet nejvýš 350 000 korun, u zdvihací plošiny pak až 400 000 korun. Pokud handicapovaní nemají dost peněz, jejich podíl určí úřad práce. Lidé ale musí dodat tisícikorunu.
Novela předpokládá automatickou výměnu průkazu u lidí, kteří jej mají přiznaný trvale. Podle sněmovních úprav se nebude vztahovat na lidí mladší 18 let, protože se jejich zdravotní stav může měnit. Lidem do 18 let věku průkazy vydává úřad práce nejvýše s pětiletou platností a dospělým s desetiletou platností. Předlohu nyní posoudí senátoři.