Milí čtenáři, nelekej se názvu článku, ale píšu tyto řádky na Chodsku, takže prorocká slova Kozinova byla jaksi po ruce.
Naše média nás – občany České republiky - překvapila omračující zprávou, že je tomu právě rok, co spolu s námi si tu jen tak existuje COVID. Z »nemluvněte nehodného více než drobné informace o cizím uniku viru kdesi v Číně« se stalo monstrum, které zaměstnává týmy odborníků, pohlcuje jen tak lidské životy a je noční můrou některých politiků.
I u nás v Čechách se za poslední týden mnoho událo. I když nutno přiznat, že nikoliv tak dramaticky, jak by bylo možné soudit ze zasedání Parlamentu, či vyjádření mnohých novinářů.
Za normálních okolností bych nesedl za psací stroj, abych přerušil práci s pacienty, kterých je požehnaně, ale práce je to smysluplná. Ani přenosy z Poslanecké sněmovny už mě neprovokují jako dřív. To není rezignace, ale jak mi poradil můj přítel: zvolili jste si šašky, tak se nedivte, že je cirkus. Tím se nechci nikoho dotknout, ale jistě se potrefené husy ozvou.
Tak tedy na délce projednávání všeho, co se týká covidu, uplynulo ve Sněmovně tolik času, že si člověk musí připustit, že situace není tak vážná. Ale ona je.
Co máme zcela zřetelné, že je na pořadu dne naprostý krach projektu EK. Za takový výkon, který předvádí, obyčejně padají hlavy. Ale komise mlčí v koutku včetně naší paní komisařky Jourové. Nejde pravda o její portfolio, ale krach utrpěla EK jako celek. Je otázkou, koho a jak brzy napadne, na co tento supermoloch je dobrý, zda nepřišla doba jeho skutečné reformy.
Tiše si plyne dohoda o brexitu s V. Británií a soudě podle mlčení, všichni zúčastnění jsou šťastni, že alespoň tak. Ostatní problémy po pandemii. Ostatně Britové mají vakcínu, očkují jak o život a zbytek EU může jen závistivě hledět…
To, co mě posadilo za psací stroj, je rozhovor prezidenta Lékařské komory Dr. Kubka. Nezpochybňuji jeho erudici lékařskou. Ale jestliže tvrdí, že máme neschopnou politickou reprezentaci, pak jistě myslí i sebe.
Je zvláštní, že máme tolik lidí, kteří ví (a dávno věděli), jak na to, jak to řekli… a výsledek nikde. Výsledek jejich vlastní práce. Pokouším se vzpomenout, kdy Dr. Kubek jednal bez – řekněme - přehnané expresivity. Vždyť ještě dnes se mi vybavují scénky, kdy v Poslanecké sněmovně doprovázel Dr. D. Ratha a »masírovali« mě kvůli zákonu o povinném členství v komorách. No, byl jsem tehdy označen za »stalinistický šrot - ač komunista, dokonce ve službách ODS«
A teď tentýž člověk ví, jak na to, kdo má předpoklady být ministrem a co by měl dělat (Dr. Rath byl ministrem, ale nějak špatně to skončilo…)
Jestliže Dr. Kubek mluví o Česku jako o ostrůvku zkázy, temnoty a beznaděje, pak jistě nemůže být důvěryhodným ani v čele komory, natož pro širší veřejnost.
Beznaději a zkázu tu šíří především ti, kteří se pletou do všeho, jen aby udělali dobře svému egu. Tak kdepak jsou ti chlapci a děvčata v čele s p. poslancem Fialou a dalšími odborníky na vše pohřbívající už v květnu loňského roku? A světe div se, titíž filutové si hrají na spasitele a nejnadanější bojovníky s covidem, ohnou společně i své hejtmany, kteří mají ještě trochu soudnosti a bez uzardění začnou diskutovat o neústavnosti nouzového stavu. A dalšímu známému filutovi - pardon t.č. filosofovi D. Kroupovi se sice jeví , že věc je protiústavní, ale že jsou situace, kdy ten zákon by přece jen bylo možné takříkajíc drobet ohnout (rozhovor v ČT) O veletočích páně primátora Hřiba a jeho podařeného klubu Rychlých pirátských junáků ze Sněmovny ani nemluvím. Jen si přeji, aby mi i za jejich vlády (krutovlády) byl zachován důchod…, když vidím ustaranou tvář poslankyně Richterové, jdou na mě chmury…
Tak, teď by to mohlo vypadat jako obrana vlády.
A to tedy ne.
Pan premiér uvedl minulý týden chyby, které se staly. V mnoha ohledech má pravdu. A přesto něco chybí..
Tak tedy, když jsme u ročního výročí covidu, stále trvám na své otázce: co za informace poskytly zpravodajské služby, které jsou za naši bezpečnost placené. Mlčení cítím i z řad jindy pohotového NATO.
Ve vysvětlení pana premiéra mi chybí i vyhodnocení práce jednotlivých ministrů zdravotnictví. Zaznamenal jsem zvýšenou aktivitu bývalého ministra zdravotnictví A. Vojtěcha, (který se na výkon funkce připravoval celé tři roky!! Cituji premiéra Babiše). Jeho případné jmenování na post velvyslance ČR ve Finsku nemohu vnímat jinak, něž jako »výpalné za mlčení« tragédie kádrové politiky této vlády ANO a ČSSD pokračuje.
Co ještě zapomněl pan premiér, tak třeba, jak to bylo s hříšníky!, kteří náhodou byli tam, kde se očkovalo (šéfkuchař Pohlreich, a spol.), nebo byli na pivku (poslanec Jurečka omylem si pořizující selfíčko) a poslední případ ze Slávie. A že tam chlapců a děvčat, co jsou našimi morálními příklady, bylo požehnaně.
A tak se pan Dr. Kubek, ale ani pan premiér nemohou divit, že tu není žádný W. Churchill, že tu není ono nadšení plnit příkazy, zákazy, rozvolnění... Ba není tu ani V. Orbán. Mimochodem s V. Orbánem se znám vice než 20 let. Je řada věcí, ve kterých spolu principiálně nesouhlasíme, ale nemohu mu upřít, že má charisma. Ale i to by bylo málo. Má schopnost rozhodnout a za svým rozhodnutím si postát. I proti vůli EK. Tak se stalo, že Maďaři urputně, krok za krokem, jdou v boji s covidem. Mnohé jejich zkušenosti jistě jsou zúročitelné i u nás. A ostatně, kdo viděl tiskovou konferenci premiéra Babiše a Orbána, musel vidět ten výrazný rozdíl i v umění, jak se nenechat usoužit smečkou novinářů.
Dr. Kubek ve svém rozhovoru uvádí, co by dělal, kdyby byl ministrem. Nezklamal. Jak je v Čechách zvykem, šmahem dehonestoval ministra Blatného, ač mu odborně a pokud mohu soudit z vlastní zkušenosti i lidsky nesahá ani po kotníky. Asi ho mrzí, že nebyl osloven on. Jenže Dr. Kubek není týmový hráč a úspěšné řešení je především v týmové spolupráci.
A tak jedním z mála, který koná s klidem, je prezident. Mám tu na mysli žádost o vakcínu Sputnik V, adresovanou V. V. Putinovi. Slováci už nás také stačili předběhnout …och jak hořké!!!
Pokud se projekt realizuje, je možné zachránit více lidí, než stačila otrávit rusofobní novinářská galerka dohromady. Jenže ta nenese za nic opravdu životně důležitého takřka žádnou zodpovědnost.
Ostatně více k tomu ještě chci napsat zvlášť i v souvislosti s případem Navalnyj a našimi znalci Ruska, jako je paní P. Procházková, O. Soukup, L. Dvořák a spol.).
Je možné, že má prezident Zeman pravdu, že ministr Blatný jeví známky »vyhoření«. Ani se mu nedivím. Ale odejde-li, tak nikoliv poražen. Zažil jsem jako poslanec ministry zdravotnictví, kteří na ministerstvu »shořeli« za pár dní. Blatný bojuje. Souboj je to nerovný, ale bojuje.
A tak se dostáváme k otázce, co tedy dál.
Že je nový ministr zdravotnictví - toho si asi covid hned nevšimne.
Máme uzávěru. Chce se od nás disciplinovanost. Zaznívají slova, jak máme zatnout zuby a tak..
No nedá se nic moc více dělat. Opravdu stačí jen ohleduplně dodržovat stanovená pravidla? Z některých úst však tyto výzvy zní víc než falešně. Už jsme si »utahovali opasky« (tedy někteří). Už jsme si mysleli, že pravda a láska vítězí nad lží a nenávistí , něž nás mnozí hlasatelé této teze za mohutného přispění medií přesvědčili o opaku. (např. mravokárce t.č. europoslanec A. Vondra – taky fanda Slávie a jistě za své…!)
Ale čas běží. Tak to zkusme každý sám v sobě. Překousneme to papalášské, tu mediální senzacechtivost a prostě budeme dělat, co nás učili už dávno ve školce. A bez policejní rákosky. To tedy za nás tzv. obyčejné občany (nově dle ČT lidi).
Takže zbývá najít osobnost, která bude dostatečnou autoritou a bude mít důvěru, a to zaslouženou.
Do té doby, zkusíme pořídit co nejvíce vakcíny a bez ohledu na čínofobii a rusofobii našich sdělovacích prostředků, masívně očkovat. Jde to, starostové i občané, i lékaři a sestry to zvládnou. A požadavek na politiky je: dejte nám vakcínu!!
Musíme se zamyslet i nad tím, jak postupovat v této situaci se zahraničními dělníky. Vždyť je to velká skupina pracující v továrnách a tedy možné ohnisko i vzniku i šíření nákazy. Budou očkováni, kdo bude plátcem?? Jestliže v nejmenovaném krajském městě na západě Čech žije 170 000 obyvatel a pracuje tu oficiálně 13 000 zaměstnanců ze zemí bývalého SSSR - je to důvod k zamyšlení. A zvláště proto, že např. Ukrajina nepodniká fakticky žádné kroky v prevenci nákazy.
Předpokládám, že úzký operační tým už je k dispozici, a to za účasti jednoho ekonoma.
A dále je třeba už přemýšlet nad následnými programy, např. vylepšení logistiky, zajištění rehabilitace pro pocovidové pacienty. Mimochodem Rusko si protrpělo 3 měsíce tzv. samoizolace, tedy něco jako naše současná uzávěra. Zatím není úplně vyhráno, ale týmy v Moskvě už připravují projekty vycházející ze zkušenosti současné krize. Pro různé věkové skupiny a - co je důležité - s patřičnou finanční podporou státu.
Nám asi půjde o něco jako dvouletý plán obnovy. Já vím, epidemie teprve nabírá na síle. Ale úspěšně z ní vyjde společnost poučená, není to plán pro tento rok. Spíše pro rok příští. A rozhodně je třeba vyhodnotit zkušenosti stranických organizací a vůbec další postup strany nejen do voleb. Tady už měříme dál!!
Každé srovnání vždy pokulhává, ale přesto. Když 2. února 1943 zvítězila Rudá armáda u Stalingradu, vyžádal si maršál Jeremenko mapu Berlína. Do vítězství bylo daleko, ale příprava byla nutná.
Tak tedy do roka a do dne.