Lednický Hotel Galant na jižní Moravě se stal dějištěm kauzy, kterou se aktivně zabývá Odborové sdružení Čech, Moravy a Slezska. Je to příběh zaměstnankyně, která poznala, že v České republice mohou vše, bez ohledu na zákoník práce a ostatní normy právního řádu. Za opulentním zevnějškem hotelu v oblíbené lokalitě turistů se skrývala sprostá arogance a vykořisťování.
Po pohovoru nastoupila na místo kuchařky hotelové restaurace zaměstnankyně, které byla kromě výhodných platových podmínek slíbena i možnost ubytování v hotelu. Zaměstnankyně po začátku směny zjistila, že iluze dostává trhliny. Neobdržela pracovní smlouvu a na rozdíl od ostatních zaměstnanců byla ubytována v pokoji bez zavedeného topení, bez možnosti pokoj jakkoli efektivně vytopit. Postel byla hned vedle místnosti na elektrická zařízení, což neodpovídá bezpečnostním standardům.
Ihned od nástupu začala šikana ze strany pomocnice v kuchyni, která měla intimní vazbu na manažera. Naschvály a urážky byly spolu s všudypřítomnou arogancí součástí pracovního dne. Cílem této šikany byla její touha manažerovy společnice změnit svou pracovní pozici za lepší, bez ohledu na její nulovou kvalifikaci. Jak to v podobných případech bývá, na této šikaně se podílel i manažer.
Manažer si doslova „neviděl do huby“ a jeho verbální útoky s cílem osobu zaměstnankyně šikanovat a diskriminovat gradovaly. Během pracovní směny zaměstnankyni velmi nepříjemně vyslýchal s dotazy ohledně mých politických názorů a náboženství, víry. Tyto nemístné dotazy byly učiněny v pracovní době při výkonu zaměstnání.
Manažer odmítl proplatit zaměstnankyni částku za povinnou lékařskou prohlídku při nástupu do zaměstnání, na místo toho začal pracovnici urážet, zpochybňovat její kvalifikaci, praxi a využíval i xenofobní rétoriky.
Firma zaměstnankyni neposkytla ani občerstvení, které obvykle dávala ostatním zaměstnancům a tak byla celý den o hladu. Toto její jednání bylo záměrné.
Kvůli tomu, že se zaměstnankyně opakovaně ptala manažera, kdy konečně obdrží slibovanou a donekonečna oddalovanou pracovní smlouvu na ni manažer začal být agresivní a o víkendu ji ve večerních hodinách verbálně napadal a také vyhodil jednak z práce, jednak z „hotelového pokoje“ pro zaměstnance, kde měla všechny svoje věci, bez možnosti se kvůli absenci dostat dopravy dostat domů. Ukázkový příklad arogance manažerů, kteří si myslí, že mohou vše. A stejného názoru byli zřejmě i majitelé podniku. Zaměstnankyně nedostala proplacené odpracované směny, nikdy jí nebyla dána pracovní smlouva a nebylo jí rovněž zaplacen povinný odvod zdravotního a sociálního pojištění. Firma nekomunikovala, dělala mrtvého brouka a zapřela, že by zde zaměstnankyně kdy pracovala.
Zaměstnankyně se ve snaze bránit svoje zákonem zaručená práva obrátila na českou třídní odborovou organizaci, Odborové sdružení Čech, Moravy a Slezska. Bezpečnostní technik OS ČMS ještě týž den pomohl zaměstnankyni s formálními náležitostmi a kontaktoval orgány činné v trestním řízení a další správní orgány. Policie v Lednici začala případ šetřit, bohužel se zde projevila jasná podjatost a zřejmě strach před místními velkopodnikateli. Spravedlnost zřejmě v Lednici platí jen pro někoho. Nicméně OS ČMS pokračovala ve své činnosti řešit případ uspokojivě pro poškozenou zaměstnankyni. Šetření se tedy dostalo do dalšího kola, čemuž napomohla i protichůdná svědectví nepříliš bystrého manažera a další důkazní materiál.
„Tento politováníhodný případ jasně ukazuje aroganci a bezohlednost některých manažerů, kteří jsou ve své asociálnosti přesvědčeni, že jejich chování může postrádat jakékoliv meze, že pro ně neplatí zákon, že mohou ničit životy pracujících bez jakéhokoli trestu. Nečekejte lidi nějaké kulturní úrovně, jsou to často jen parazité žijící z práce poctivých zaměstnanců, zakomplexovaná individua čerpající své sebevdomí ze šikany pracujících. Osoby snižující důstojnost pracujících si nezasluhují žádnou úctu, zasluhují trest. Neustali jsme ve svém odborovém boji a jsem přesvědčen, že se v této kauze blížíme ke konečnému vítězství“, vyjádřil se k případu člen ÚS OS ČMS Martin Peč.
K případu předseda OS ČMS a poslanec Stanislav Grospič dodal:
„Lednická kauza je jednou z mnoha, kdy apatie orgánů činných v trestním řízení i správních orgánů poskytla živné pole bezpráví vůči pracujícím, pohrdání právy i důstojností zaměstnanců, kdy o jejich právech rozhodovali arogantní manažeři a bezohlední podnikatelé. Pokládám si otázku, proč z peněz našich občanů financujeme a sanujeme právě takové zaměstnavatele. Pohrdají pracujícími a pracující mají beztrestně snášet jejich teror a zároveň dotovat jejich bohatnutí na cizí práci. Je to odporné. Takové příklady jen jasně dokazují nepřekovatelný rozpor mezi zájmy pracujích a bossů, nemožnost reformy kapitalismu a nutnost se bránit bezpráví, které je pro kapitalismus typické!“